Juan / Zahara: To byl otec José, že? Bije žáky. Ignacio ho nenáviděl.
otec Manolo: Ignacia se nikdy nedotkl.
Juan / Zahara: Ne, to mohl jenom pan ředitel.

otec Manolo: Nevěřím, že je Ignacio mrtvý. Ani, že jsi jeho sestra. Ani, že jsi žena.

(Při mši.)
otec Manolo: Je to má vina.
Juan / Zahara: Tvoje vina.
otec Manolo: Je to má vina.
Juan / Zahara: Tvoje vina.
otec Manolo: Má převeliká vina. Prosím všechny anděly a svaté, i vás, bratři a sestry, abyste se za mě u všemohoucího Boha přimluvili. Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože, odpusť nám naše hříchy a doveď nás do života věčného. Za Ježíše Krista, pána našeho, amen.
Paquito: Uvidíme.
otec Manolo: Pán s vámi.
Paquito: To by mi teď bodlo.
otec Manolo: Požehnání Boha všemohoucího, otce, syna i ducha svatého spočine na vás. Odejděte v míru.
Paquito: Kéž by.

Paquito: Zaharo, to je nesmysl.
Juan / Zahara: Takže couváš, ty potvoro?
Paquito: Ne, ale kaple je malá, nemáme kde schovat. Až nás uvidí, vyžene nás jako Ježíš kupce z chrámu. A myslím, že je hnal bičem. A to byl Ježíš. Co tenhle, když má podle tebe tolik chyb?

Juan / Zahara: Otec Manolo... Ten zestárl!
Paquito: Už to není holčička.