Bomba. Irák. Válka.

Po všech zvěstech o přeceněnosti jsem se zhlédnutím tohoto filmu otálela, ale nakonec mě mile překvapil. Ruční kamera dokonale zachytila atmosféru a několik strategicky rozmístěných pohledných zpomalovaček dokonale zapadlo. Líbilo se mi, že Bigelow válku nezlehčuje. nedramatizuje a nehraje si (prostřednictvím postav, samožřejmě) na hrdiny. Protagonisté jsou emocionálně utlumení, což mi připadá mnohem působvější, než expresivní výrazy a hysterický pláč, případně velké filosofické proslovy, které známe z jiných děl zabývajících se současnými válečnými konflikty. U válečných filmů mívám pocit že říkají to, co chtějí říct, ale mně je to úplně ukradené. Tohle mi ukradené nebylo. Z daného roku jsem neviděla všechny filmy nominované na Oscara, ale jsem moc ráda, že ho dostalo toto a ne nesnesitelné modré obludky.

Americký vojaci ako Superhrdinovia

Nemôžem si pomôcť ale celý filmu na mňa a rovnako aj na kamoša, s ktorým som film pozeral, pôsobil veľmi divne. Politika zasahuje do všetkého a Hollywood nebude výnimkou. Hlavná postava pyrotechnik James (Jeremy Renner), je vyobrazením typickej predstavy o nebojácnom, dokonalom americkom vojakovi - hrdinovi, ktorý bojuje proti zlým a krvilačným teroristom. Otras. V celom filme sú americký vojaci vykreslený ako tí dobrí a teroristi ako tí, ktorí vyhadzujú do vzduchu nevinných ľudí a zabíjajú malé deti. A podľa mňa film presne kvôli tomuto bol film ohodnotený oscarom - podporiť americký debilný idealizmus o tom že oni sú tí najlepší, ktorí robia na zemi poriadok. Pritom samotný film je podpiemerný. Jasné má dobré herecké obsadenie ale to je asi tak všetko. Kamera je roztrasená (samozrejme zámerne ale spôsobuje to akúrát bolesť očí), dej slabý, predvídatelný a nudný. Druhýkrát si to už asi nepozriem.

Amerických vojakov vo filme vidieť môžem, potom už len záleží ako ma oslovia. Tu to bolo na dve tretiny. Kameň úrazu je v tom, že celý film je čisto len o pyrotechnikoch. Ano, sú tam chvíľami aj bežní vojaci ale to len výnimočne. Čo nemôžem vytknúť filmu je napätie, ktorého je tam na rozdávanie. Dokonale vie zaujať, hlavne prekvapivý koniec bol nečakaný.

The Hurt Locker

Dokonalé mě to nepřišlo, vyjímečné taky moc ne. Tak co na tom filmu ti lidí vidí? No nevím, pokud se nad tím zamyslím, je to jeden z mála filmů, který se zajímá o tuto situaci ve světě z pohledu jedné osoby, který ví, že už to jinak nepůjde než být stále ve službě, ale jinak je to jen další z těch filmů co už tady byly.

Jeremy Renner

Není to ničím vyjimečný akční film. Má hezké zpomalené záběry za spoustu peněz, ale ději chybí něco, aby se to všude přítomné napětí přeneslo i na diváka.

Hmm...

No, abych pravdu řekla, tento film mě zase až tak neoslovil. Mám ráda válečné filmy, ale tohle mi to nijak nepřipomínalo. Nápad byl dobrý, ale ztvárnit některé scény by se dalo určitě lépe. Jinak jediná myšlenka, která mi pořád probíhala hlavou, byla: ,,Ten, kdo se podívá na tento film, přestane toužit po tom, stát se vojákem." Je to snímek, který nutí k přemýšlení, ať už o tom, kolik zbytečného násilí je na tomto světě nebo o tom, kolik zbytečných lidí kvůli nesmyslné víře zemře!

Myslím si že to byl docela dobře natočený válečný film, kde nechyběli napínavý scény.........já jsem se nenudil

???

Tohle má bejt film, kterej převálcoval v oscarech avatara ? Film sem zkouknul až tehdy, když jsem si přečetl, že získal více oscarů než avatar, řekl jsem si, že na tom filmu něco bude, ale byl jsem zklamán ba spíš až znechucen. Nevim v čem byl ten film tak úžasný, že získal tolik oscarů. Bylo to celé takové rozbředlé, chyběla tomu šťáva, zkrátka mně se film vůbec nelíbil.

...

Popravdě jsem nevěděl co si mam o tomto filmu myslet. z jedne strany ukazoval něco nového z prostředí války ale na druhou stranu to bylo zase typicky americke... No ale námět na film bezva, scény super a hudba. Ta hudba...:) Jako Skupinu Ministry celkem mužu, tak že jsem se tomu nebranil:) U mě film vede na 80 až 90 procent:)

Politika uz aj v Oscaroch

Verim, ze po zhliadnuti tohto filmu mnoho americkych deti vyslo z kina a hned v obchodaku padlo do ruk rekrutantom z armady, ktori na nich cakaju na kazdom rohu. Oscar dokazal o co USA ide... Mier (Avatar) prehral nad Vojnou (Hurt Locker). Ked tento film mal ziskat oscara tak za kameru. Film tazil napätie zo zdlhavych "bombovych" scen, ktore mnohokrat skoncili na nule. Teda na zaver... Hurraa do vojny a podme vsetci skapinat aby sme udrzali Amikom galon benzinu pod 3$.... bullshit

The Hurt Locker

Mé oscarové, filmové putování začalo! A začalo právě tímto filmem. Původně jsem si chtěl tenhle film ponechat jako úplně poslední ze všech letošních oscarových filmů, které jsem si vybral a pořídil. Jenže tento film je tak v poslední době tak moc diskutovaný, že jsem vlastně nevěděl jaký film vlastně doopravdy je a co mám od něho očekávat. Jedna skupina diváků tvrdí, že je to velice originální a realistický válečný film z nové doby a druhá skupina diváků zase tvrdí, že film je nudný a bez pořádného děje. Zkráceně, divácí a recenzenti se dohadují jestli takhle má vypadat nejlepší a nejlépe režirovaný film roku 2009 nebo ne. Film byl tudíž pro mne velkou výzvou. Abych pravdu přiznal, líbí se mi spíše válečné filmy z druhé světové války nebi z Vietnamu, než tyhle novodobé (mnohdy politicky založené) válečné filmy z Iráku a okolí. Také jsem byl zvědavý, jak válečný film zvládné zrežirovat žena. (Nikam tím nemířím!) :D Teď, když je tenhle film zamnou musím říct, že režisérka Kathryn Bigelow svou úlohu splnila dobře. Vždycky když naše hlavní skupina pyrotechniků vyjede na akci, nechybí v těchto scénách to správné napětí, při kterých je i divák lehce na pokraji nervového zhroucení. Některé scény mě neskutečně bavili. Například ta, kdy Jeremy Renner hledá spouštěč v autě napěchovaném výbušninami a ještě libovější je odstřelovací scéna s Ralphem Fiennesem. To jsou bohužel ale tak všechna pozitiva tohoto filmu. Film opravdu místy nudí a na jeho konci jsem opravdu nepochopil, proč vlastně vznikl a co mi chtěl říci nového. Že to vojácí (včetně pyrotechniků) v Iráku mají těžké, to snad ví každý. Navíc, když film nemá ani pořádný příběh a jen jaksi dokumentuje poslední dny jedné jednotky, stává se pro mě po dějové stránce naprosto postradatelný, leč technicky perfektně zvládnutelný. Nominaci na Oskara za režii a kameru bych určitě ponechal, ale nominaci za scénář a hudbu, bych nejspíš vůbec nenavrhl. Taky nevím, jestli bylo správné určit film jako nejlepší roku 2009 a dát Kathryn Bigelow do rukou sošku i za režii. Ovšem, vlastně se ani nedivím. Tohle je totiž přesně ten typ filmu, který akademie vyhledává. Herecky mě film taky trochu zklamal. Jeremy Renner a Anthony Mackie jsou sice sympaťáci a jejich výkony jsou věrohodné, ale to je všechno. Je pravda, že Renner hraje ve filmu nejlépe, ale nominovat ho za to na Oskara taky nebylo nutné. Proč duo nejslavnějších herců Fiennes / Pierce vůbec brali takové cameo role, to asi nikdy nepochopím, jako většina diváků, ale čerpali svým jménem úplně zbytečně. Jedním dechem: "Na můj vkus trochu předceňovaný film. Technicky kvalitní a Jeremy Renner zvládá hlavní roli s přehledem, ale jinak je to jen lehce nadprůměrný film o válce a nic víc!" Dávám 60 % a souhlasím s jednou skupinou diváků: "Takhle nejlepší film roku vypadat nemá!"

film se mi moc líbil, líbilo se mi že nebyl pojat jaksi velkolepě ale komorněji. což mě ale sklamalo byla nedotažená a laciná zápletka s malým Beckhamem a stejně tak i zápletka se psychologem

Ještě před BAFTAmi jsem byla neochvějně přesvědčená, že pozice Avataru jako horkého kandidáta na Oscara za film je neotřesitelná. Po udělování BAFT a nyní po zhlédnutí Hurt Lockera musím ale říct, že se obávám, že to dopadne bohužel jinak. Smrt čeká všude je totiž typický film, za které Akademici udělují Oscara. Předně: první zhruba čtvrtina filmu až do scény na poušti vypadala slibně (kromě úvodní scény, která mi přijde přitažená za uši - jak ho to mohlo zabít?!). Pominu fakt, že třetí největší hvězda filmu, Guy Pearce, zemře hned v prvních pěti minutách (proč tam tedy hrál?). Bylo to napínavé - zneškodňování bomb den po dni, které se stále stávalo napínavější, vypadalo jako směřování k nějaké pořádné katarzi. I když mi bylo už hned jasné, že film vlastně postrádá jakýkoli příběh a dějovou linii, bála jsem se spolu se třemi hrdiny, že tahle bomba bude fakt už jejich poslední. Pak ale přišla scéna na poušti, zabití Ralpha Fiennese, největšího jména celého filmu, po asi pátém výstřelu - a dál už se to vezlo ve stylu Žhavých výstřelů, Limonádového Joea a Pána prstenů. Opravdu jsem si místy myslela, že se koukám na parodii. Od tohoto momentu jsem nepřestala kroutit hlavou a smát se nad tím, jestli tohle fakt vážení tvůrci myslí vážně. Druhá polovina filmu je vršení klišoidních a patetických scének, které jsem vážně v tomhle filmu a od Kathryn Bigelow nečekala! Není přece James Cameron, že?! Např. ona scéna na poušti. Proč pyrotechnici zůstanou jako jediní, bez pomoci, v celém Iráku jako odstřelovači sniperů v nějaké díře a nechají se zdecimovat místo toho, aby nasedli do obrněného Hummeru a utekli pryč? Proč se chudáci skoro jako Sam s Frodem dělí o poslední kapičky vody - když přece nejsme v první světové a za rohem mají toho Hummera, do kterého se snad vejde i desetilitrový kanystr s vodou???! (čekala jsem, jestli dojde i na ono poslední usrkávání jako u těch dvou u Hory osudu... no, nedošlo, škoda) Proč jako v každém filmu musí být v partě voják poseroutka, co dostane při každé střelbě psotník? Co proboha znamenalo to smívání krve ve sprše v munduru...? Režisérka se asi inspirovala Casino Royale a spol. Co ta scéna v supermarketu s müsli...? Proboha, takováhle klišé v sobě nese film, který má být událostí roku? No, nese. A proto je událostí roku... Ačkoli ve finále dávám šedesát, a to kvůli atmosféře, která díky tomu, že se jedná o válečný film, nemůže být špatná, ať je "příběh" pitomoučký, jak chce - ty výbuchy, krev, napětí si prostě zapamatujete, celkově je Smrt čeká všude pro mě podobným zážitkem jako třeba Crash. Film, na který už asi všichni zapomněli, protože byl o ničem a o všem. Film, kterého bych nikdy netipovala na Oscara, a přece mi na konci vyhlašování klesla čelist. Film, který je prostě ukázka patosu a klišé amerického filmu natočeného asi těmi nejzarytějšími demokraty. Co se týče postoji k Iráku a zemím zmítaným válečnými konflikty, jsem evidentně zcela na straně republikánů, resp. ex-prezidenta G.W.Bushe, a i proto se stavím ke všem dílům (jedno, jestli filmům, seriálům nebo vlastně i zprávám v televizi) tak, jak se stavím. A možná i proto mi film o téhle zemi, ve které chcípnul pes (chudák), nic hlubšího neříká a nedává. Nicméně, pokud vzpomenu na válečné filmy např. z 2.sv.války, dovedla bych litovat například německých či japonských civilistů, tzn. není to jen o náklonnosti k té či které straně - pokud by se jednalo o silný a záživný příběh. Smrt čeká všude mi jej ovšem prostě nenabídla. ... Pokud téma jedné země - Iráku (Smrt čeká všude) zvítězí nad tématem globálním - ekologie a ničení planety (Avataru), Oscary začnu asi už totálně ignorovat - protože kdo už by se v tom pak měl vyznat? Ale uznávám, že po režisérské stránce se jedná o dobré řemeslo, stejně jako z hlediska střihu a kamery. Toť ale vše.

Chtěl jsem jednou pro vždy učinit přítrž mým neustálým dohadům, co že je ten Hurt Locker vlastně zač. Netušil jsem ale, že budu po zhlédnutí ještě více rozpolcený než předtím - jednoznačná záležitost to věru není… Vlastně ani nevím, co o tom psát… Téma je velmi aktuální, tudíž se může opřít o výpovědi a využívat záznamy přímo z centra dění… udělalo se tedy jediné, denní chléb vojáků ve zpustošeném Iráku (ono se to i rýmuje :-)) převedli do koukatelné podoby a obsadili do ní několik známějších jmen. Těžko křivdit, snad každý totiž chce vědět, jak se to s tou situací, o které nás věčně zpravují média, skutečně má. Připravte se tedy na výlet mezi pořádné chlapy, pravidelně dávající svoje holé život všanc drátkům, rozbuškám a v neposlední řadě i sebevražedné mysli místních fanatiků. Pyrotechnika coby zprostředkovatel reality vážně zabrala dokonale. Jen mě mrzí, že se té syrovosti podřizovala kdejaká maličkost. Kamera mi vadila, více hudby by neuškodilo, zdlouhavější záběry by potřebovaly ozvláštnit -> vyplývá mi z toho snad až moc čistokrevný dokument a po pravdě, na to jsem jim nebyl zvědavý. Nenavazující scény vem čert, ovšem všudypřítomné napětí nad opatrnými vojáky marně hledající nepřátele, když vy víte, že je jenom otázka času, kdy je stejně překvapí, se přejí příliš rychle. Hurt Locker má štěstí, že je pro mě první svého druhu, další jeho klon byť s jiným prostředím, by u mě absolutně neobstál. Je fajn, podívat se jak to tam chodí, vždyť díky tomu si odedneška při zprávách informující o dalších výbuších představím neohrožené machry, ale do Oscarové hry zasahuje tohle želízko podle mě až příliš okatě. Filmu uvádějící na pravou míru (i když, i tom se dá polemizovat) jednu s velmi diskutovaných priorit USA se nějak moc nadržuje. Ale ono je to pochopitelné. Odvážná režisérka by měla být vítanější nežli borec přes efekty, piplající se několik let s fiktivním světem modrásků... Jak jsem zmínil, jsem stále na vážkách. Tak abych to uzavřel, i když bude mé konečné hodnocení vypovídat o povrchnosti, když je mi Pandora milejší než Irák, přes 70% jít nechci.

THE HURT LOCKER BY 2MIG1

viz recenze....

Raději znovu uzamkněme tu bolest...

Válečný, od politiky oproštěný, napětím prošpikovaný záznam novodobého ozbrojeného konfliktu. Jako zbytek jeho druhových kolegů se zaměřuje především na silné (i slabší) charaktery hlavních hrdinů, pohnutky jejich duší pokřivených svinstvem války. Jako zbytek jeho druhových kolegů využívá roztřesené kamery, aby nás vtáhl do sebe a nechal nás ochutnat zrna krví zbroceného prachu. Jako zbytek jeho druhových kolegů... ano, snažím se tu naznačit, že analogie, jak v obsahu, tak i v technice můžeme najít ve spoustě snímku hrajících na podobnou strunu. A je to dobře, ano, točme filmy, o tom, co se skrývá za plochými zprávami v televizi. Ano, ukažme lidem, jak se bojuje "pro dobrou věc". Ano. ALE?!! Oscar?? Tomu nerozumím, tenhle film není v ničem vyjímečný. Napadlo mě, že pro Američany je to tak osobní záležitost, že by podobná tématika měla být odměněna. Aktuálně Obama sliboval, že vojáky stáhne, tak proč ne, i Akademie mu to chtěla pravděpodobně připomenout. Jinak, ale nevidím sebemenší příčinu ve všech těch nominovaných kategoriích. PS: Doporučuji projít si komentáře na IMDb a zpolemizovat v rámci "Hurt Locker" výpovědi "real" drsných chlapů, o tom, kde se pohybuje realita snímku.

Irák a válka

Na Hurt Locker jsem byla hodně zvědavá. V udílení cen sem tam bodoval jako nejlepší film. A doufala jsem (před zhlédnutím), že by mohl prorazit i na Oscarech, protože cenu za nejlepší film opravdu nepřeju Avatarovi. Ovšem po zhlédnutí si říkám, to je ten film, který by měl vyhrát? A musím si odpovědět, že ne. Pro mě celkem nudný film bez nosného děje, který nepřinesl nic moc nového. Téma moderních válek (Irák, Afghánistán apod.) už je docela ohrané a válečné filmy obecně nejsou mé oblíbené. Ano, místy napětí tu bylo, herci se snažili, ale mě film moc nepřesvědčil. A navíc ta kamera. Na mě až moc hektická - samé zoomy, švenky a nakonec mě z toho bolí hlava. On to asi bude kvalitní film, jen se u mě trochu minul účinkem a taky přehnaná očekávání ho u mě trochu degradovala.

Český název filmu vystihuje vše

Nový příspěvek na poli válečných filmů nemá čím zklamat. Časté blízkovýchodní bombové atentáty, které připraví o život méně než 30 lidí, se již staly standardem, který si pozornost médií a lidí vybojuje jen těžko. Však proč taky. Tento film nám alespoň realisticky přiblížil práci pyrotechniků, kteří se starají o to, aby tyto události nebyly na denním pořádku. Smrt čeká všude nemá nějaký souvislý děj, který by směřoval k záchraně nějakého člověka nebo nalezení skupiny atentátníků. Sledujeme jen práci skupiny lidí, kteří vyjíždějí k podezřelým nálezům. Pokud odněkud kouká drát, nastupuje rutinna. Hlavní síla filmu je v navození skvěle napínavé atmosféry. A není to ten klišé styl, kdy pyrotechnik vyndá červený a modrý drátek s pípajícím odpočítávačem ukazujícím 30 sekund, během jejichž odpočítávání několikrát prostřídá kleště na obou drátech, křičí něco do vysílačky o rodině a v poslední vteřině sáhne z polorozstřihlého červeného na modrý a přestřihne ho. Naopak vidíme klasickou, již zmíněnou rutinnu. Přijet na místo, zabezpečit, evakuovat lidi, obléct si ve čtyřicetistupňovém horku ochrannou kombinézu a helmu a jít k potenciální bombě. Z oken koukají zvědavci, z nichž každý může mít v ruce odpalovací zařízení nebo zbraň a kdokoliv s telefonem v ruce si koleduje o nepříjemnou pozornost. Právě kamera v těchto chvílích simuluje pozorovací schopnosti vojáků a tím vše přiblíží nám divákům. Omezený výhled z ochranné helmy, neustálé otáčení a sledování okolí. Kam se kdo přemístil, na koho kdo zamával a dal mu tak nejasné znamení, zoomování na to, co má ten chlap v ruce. Kameru nebo zbraň? Ten způsob snímání není bez účelu podobně jako v tematicky stejném filmu Království, kde se kamera klepala i když mluvili lidé mezi sebou. Další dobrou věcí je realističnost. Ukázkou je souboj ostřelovačů, jak už píše sigf07. Hmyz, horko, žízeň, probém s náboji. Trefit se do útočníka není lehké a když se vše zlikviduje, stále je dobré čekat v úkrytu, jestli se někde něco nepohne. Zpomalené záběry a herecké obsazení už je pak jen třešničkou na dortu. Spolu s ženou režisérkou, která svým filmem trhá koule Ridleymu Scottovi.

Tak to vidím já...

Já nevím, ale ten film mi přijde o ničem. Minimálně o ničem novém. Nic, cy by nebylo řečeno v desítkách dalších válečných filmů. A takový Mariňák byl alespoň vizuálně zajímavý. Dokumentární roztřesená kamera už je dnes využívána moc často na to, aby někoho ohromila. Herci v pořádku, ale nikdo nevyčnívá z řady, děj jsem neobjevil. Je to do jisté míry pěkný film, ale dle mě jen volání po oceněních, na které se brzo zapomene.

****

Válečných filmů bylo, je a ještě bude natočeno spousta, ale až na několik výjimek jsou téměř všechny na jedno brdo. Ale The Hurt Locker je zrovna ta výjimka. Není to film z druhé světové války nebo z Vietnamu, ale z moderní doby a já bych se jej nebál přiřadit k filmu Černý jestřáb sestřelen (Ridley Scott)! Tento film je ceněný tím, že mapuje život nejrizikovější vojenské skupiny - pyrotechniků. Podobný film jsem ještě neviděl, takže je v podstatě jedinečný a to nejen tím, o čem pojednává nebo co chce říct, ale také způsobem natočení, které je výborné! Scény jsou napjaté jako struna, prostředí vyladěné opravdu do nejmenších detailů, když už je akce, tak má vždy co nabídnout a tempo se snaží polevovat co nejméně. To vše nám zprostředkovává opravdu exkluzivní kamera, která mě zaujala hned od prvních záběru. Poklona Barrymu Ackroydovi! Kromě toho se nezapomíná ani na vykreslování charakterů jednotlivých postav, což ale nebývá pravidlem, protože většinou už na to nezbývá místo. A teď se podržte. Tento velmi dobře zpracovaný válečný film má na svědomí žena! Režisérka Kathryn Bigelow už nejednou dokázala své "válečné" kvality a tímto filmem si u mě výrazně polepšila. Určitě stojí za pozornost. Herci, hrající vojáky působili opravdu velmi profesionálně, ale nedá mi to, abych jednoho nevyzdvihl. Jeremy Renner (James) hrál hlavního "pyromana" a počínal si suverénně! Byl sice tvrdohlavý jako beran, ale role mu sedla perfektně. A nejen ta vojáka, ale i otce! Zatím je neznámý, ale já osobně v něm vidím obrovský potenciál (podobně jako u Sama Worthingtona). Ostatně, charisma na to má a herecké kvality také! Závěr? Jestliže holdujete válečným filmům ze současné doby, tak není co řešit. Kathryn Bigelow prostě umí! Tohle musíte vidět, protože tato režisérka jej natočila mnohonásobně lépe, než kdejaký zkušený válečný veterán (režisér)! Dávám slabších...

Kvalitní válečný film s velice uměleckou kamerou a režií. Překvapil mě syrovostí a dokonce jsem se bavila (což se nedá říct třeba u Stop-Loss).

Bomba

Pomalu už jsem si myslel, že mě válečný film nemá čím překvapit. Ale stalo se. Zaprvé tím, že se děj odehrává v Iráku během stále ještě probíhajícího konfliktu a film mi tedy docela přiblížil tamější atmosféru. Druhým milým překvapením bylo zaměření se na jednotku pyrotechniků, o kterých jsem (abych byl upřímný) více méně nic netušil a rozhodně jim nepřisuzoval takový význam. Kathryn Bigelow mi jasně ukázala, že záleží na úhlu pohledu. A taky na provedení, které je v tomto případě mistrovské a o to překvapující, že v režisérském křesle seděla žena. Scény jako zpomalená exploze bomby jsou naprosto úžasné a provedené do detailu a ohromí stejně jako souboj odstřelovačů v poušti, při kterém napětí graduje, člověk si všímá takových drobností jako jsou otravné mouchy a uvědomuje si, v jak nepřehledném terénu tamější boje probíhají. Musím zmínit podobnost s Černým jestřábem, jehož děj se odehrává rovněž v nedávné minulosti. Z tohoto srovnání by ovšem Hurt Locker vyšel jako vítěz, ať už se týče originality, hereckých výkonů či kamery - Bigelowová ukazuje, že válečný film nemusí být nutně jen o akci, jak tomu bylo v případě Scottova trháku, ale že divák možná více ocení napětí. Neříkám, že by se v Hurt Lockerovi nebojovalo, i toho se dočkáte, ale prim hrají životní osudy vojáků a téměř dokumentaristické zaměření na jednotku. Líbilo se mi i jak byl v závěru filmu nakousnut problém posttraumatických syndromů vojáků, kteří se pokoušejí vrátit do běžného života. Vzato kolem a kolem, nemůžu jinak než film vřele doporučit všem milovníkům válečných a dramatických děl.

Pořídil jsem si Hurt Lockera, protože jsem již obeznámen s tvorbou válečných filmů. Úplně nejstarší nejsou nic moc, protože neměly tolik prostředků k přesvědčivému zpracování, pak nastal zlatý čas, kde se zablýskla třeba Četa. Pak se objevily většinou blbosti, kde jde jen o střelbu, hrdinské činy a o naprosté zničení nepřítele. Takovéto filmy mají ty největší slabiny, jako naprosté zanedbávání nepřátel, kteří jsou vždy horší než hrdinové a přímočarost. Všechny tyto věci Locker postrádá a to ho dělá kvalitním. Hurt Locker na mě udělal dojem hlavně v tom, že od začátku absolutně nevíte, o co zde vůbec jde. Hned na začátku proběhne akce, která vám nic neřekne. Víte akorát, že válka probíhá v Iráku a nic víc. Není tu prakticky žádný stručný začátek, proto si nemůžete vůbec vytvořit představu o tom, jak film skončí, protože nevíte o příčinách počínání vojáků, prostě nic. Děj se odehrává v událostech, které mají souvislost jenom samy o sobě, což si mi zde tuze líbilo, protože jsem nemohl nad předvídatelností filmu jenom mávnout rukou. Nepředvídatelnost je právě ten fakt, který nás odvracuje od všeobecně známé americké armády. V těch posledních letech zvyšování kvality ve válečných filmech, tvůrci pomalu zapomínají na útočné jednotky a ukazují nám další možnosti. Mariňák je o sniperování a Locker o výbušninách. Konečně nový pohled na válku a pro nás něco nového. Ale kupodivu není k dispozici tolik neznámých prostředků… Jediné, co upoutá náš pohled je speciální oblek snižující riziko zranění při explozích. Co se týče hlavních hrdinů, byl jsem v rozpacích hned na začátku. Nejvíce jsem se těšil na Guye Pearce, jenže ten nás ve filmu opustil nějak brzy a Ralph Fiennes taktéž. Další zajímavá věc, protože všichni známí herci dostali kopačky hned po pár chvílích hraní. Dobře, že film dal průchod jiným hercům, kteří dokázali množství emocí v tomto filmu vyjádřit velmi přesvědčivě. Vzhledem ke skvělému a klidnému ději s přiměřeným množstvím akčních scén nebyl konec zrovna nejlepší, ale co jsem dnes chtěl, jsem obdržel, takže úspěch.

Pier

Když jsem si přečetl kteří herci hrají ve válečném filmu, byl jsem dost šokován, Guy Pearce a Ralph Fiennes? To by mohlo být opravdu dobré...Naneštěstí Guy řekl pět vět a vyletěl do vzduchu, Ralph vydržel o trochu déle, tipoval bych že na plátně strávil dobrých pět minut, a dostal jednu do hlavy...The Hurt Locker se odlišuje od všech různých válečných filmů...Nevypráví o hrdinech a tvrdých bojích jako třeba v Black Howk down ale ukazuje jak žijí v Iráku američtí vojáci, jak to tam nenávidí, a počítají každý den...Nakonec když se vrátí zjistí že jim to chybí...Film nahlíží do duší vojáků, kteří každý den riskují svoje životy, aby mohli další den vstát a jít zneškodnit novou bombu, která má za úkol napáchat co nejvíc škody...V hlavních rolích jsme viděli herce kteří nemají tolik zkušeností s hlavní rolí, nutno dodat že se snaží pěkně, ale bylo vidět že přehrávají a ty role jsou nad jejich možnosti...Ale co mě ve filmu nejvíc překvapilo byla režie, v závěrečných titulcích jsem zůstal zírat s otevřenou pusou, Kathryn Bigelow??? Nikdy jsem o ní neslyšel ale to překvapení je v tom že jsem neslyšel o NÍ...Žena režíruje válečný film, to tady ještě nebylo...Zase jí musím pochválit, svoje řemeslo zvládá opravdu skvěle, dost se mi líbili zpomalené záběry které měli vypadat asi dost umělecky, a docela to i vycházelo, některé záběry byly opravdu pěkné...Celkový dojem z filmu mám ale takový že lituju, mohl jsem si vybrat o mnoho lépe!!!