Franc: Vypustil jste nám duši.

Franc: Ten vyjetej volej jsem neměl pít.

Francová: To je dost, že jsi nás taky jednou vyvezl. Že jsi udělal něco pro rodinu.

pan Karel: Pánové, já bych vám to neradil, já totiž všechno sežeru.

Franc: Jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já.

Franc: Jak by tady bylo krásně, kdyby nebyly ty děsný vosy.

Leliho nová družka: Tak dost! Spát a rozchod! Kdo to má poslouchat? Kde ste se zase tak vožrali? Měli byste se oba léčit!
Leli: Tak to je ta moje nová družka. Vyměnil jsem ji za obraz - Krajinka v zimním hávu.

Leli: Tak v tomhle sem se překonal. Jedna bota mě stála pět korun. Umluvil jsem je. Utopil jsem jejich námitky přívalem mý vůle, až jí podlehl i sám vedoucí Vetery.
Franc: A nejsou všecky levý?
Leli: No, jasně, že sou levý, jináč by ste je přece nemoh koupit tak lacino. Jedny si vode mě vezměte. To není na přespolní běh, ale do dílny na stání u verkštatu, aby nezáblo.

myslivci: Se zelim!
myslivci z druhé vesnice: Se šípkovou!

Francová: To zas bude v álejích nablito.

mladá Francová: Dědku, co čumíš?!

Leli: Ale nekupte to, když je to tak výhodný!

Francová: To je dost, žes nás taky jednou vyvez.