RECENZE FILMU

Začínám se víc a víc přesvědčovat o tom, že česká kinematografie je perverzní, zvrácené místo, kde neexistují morální hodnoty a diváci oslavují arogantní hajzly, zloděje a podvodníky, kteří své chování směřují jen k naplnění vlastních cílů a obohacení se. Je to ještě odpornější, než když jsme se zhlédli v hloupém Švejkovi a jeho moudra považovali za ultimátní pravdy. V jednadvacátém století jsme toho samého Švejka naučili krást a lhát, čímž jsme už tak zkarikovaný charakter opepřili prioritami, ze kterých se zvedá žaludek. Děsí mě, že místo snahy změnit takového hrdinu k lepšímu pro něj hledáme omluvy a v podstatě se s ním ztotožňujeme.

Dva hajzlíci, Kája (Kryštof Hádek) a Filos (Vojtěch Dyk), se rozhodli (zřejmě poněkolikáté) "napálit" obyvatele náhodné pohraniční vesnice. Takové té, kde lišky ještě dávají dobrou noc. Před místními se vydávají za inženýry, kteří zde mohou zavést mobilní signál, když na pozemku někoho z nich postaví "anténu".
Každý z vesničanů samozřejmě chce, aby "inženýři" vybrali právě jeho pozemek, protože by ho čekalo solidní nájemné. Rozehrává se hra podlézání, úplatků a přemlouvání.
Rozdíl oproti jiným "taškařicím" ústředních postav tkví v tom, že poruší své dosavadní pravidlo a pokoušejí se touto "recesí" obohatit i finančně, což nejde vnímat jinak než jako krádež (jakkoli na to nelze uplatnit zákon, protože vesničané hrdiny uplácejí zcela dobrovolně). Oba samozřejmě propadají kráse vesnického života a zamilovávají se (asi), ale to jim plány nezmění.
Těžko říct, který z hlavních hrdinů je odpornější hajzl a zaslouží si větší opovržení. Dyk chce za každou cenu prachy a celý plán uvádí do pohybu. Zápornější by měl být očividně on. Hádek, stydlivý a plachý, na druhou stranu o špatnosti svého chování neustále mluví, nic proti ní ale nedělá a v podstatě se veze, takže alespoň mně se jako větší morální krysa jeví on, protože si na rozdíl od Dyka uvědomuje, čeho se vlastně dopouští.
Jak bývá v českých filmech zvykem, oba jsou přesto (bohužel ale spíš právě proto) prezentováni jako děsní sympaťáci, které máme mít rádi.

Signál tak selhává naprosto ve všech ohledech, v jakých může film coby vypravěč selhat. Snaží se totiž o víc než komedii - má nastavovat i zrcadlo - a hledá pro vše odpověď. Nebo naopak do nastavování zrcadla naprosto nemístně cpe "humor". Vyberte si.
Scénář nabízí širokou škálu motivů a velké množství postav, které nebudu po jedné rozebírat, a obsazení vypadá jako "best off: český rybníček". V důsledku se příběh zabývá snad vším, čím se na onom příběhu zabývat lze, ale vzhledem k zkratkovitosti a hlouposti nezodpoví nic.
Díky zvláštní náhodě jsem v naší retro sekci goldies zrovna tento týden uvedl Kolju, kde jsem psal o neschopnosti některých českých filmů nabídnout s ním srovnatelné žánrové vymezení a jasné vyznění. Signál se stal čistým příkladem naprosté bezradnosti tvůrčího týmu v tom, jakou atmosféru vlastně navozuje a co chce, aby z jeho příběhu vyplývalo.
Někdy to vypadá jako komedie, ale o vteřinu později hraje strašně dramatická hudba a lidé pláčou. Pak to vypadá jako úsměvná kritika vesnického života, jenže momenty, kdy je vyzdvihován a naopak zesměšňován, jsou v neustálém protikladu. V závěru přichází dějová facka jak z Dogville Larse von Triera, která nemá s dosavadním a následujícím směřováním naprosto nic společného, není ale nijak řešena a zmatek se opět utopí ve změti "humoru". A tak dále...

Zkrátka strašný žánrový guláš. Snaha ukázat chování hrdinů alespoň občas jako nesprávné neustále troskotá na komediálních vložkách a neexistenci trestu (právě neexistence trestu je neustále zdůrazňována - a není se tedy čemu divit, že hrdiny ani nenapadne se chtít polepšit). Ve chvíli, kdy to vypadá, že chce Řehořek a Epstein hrdiny opravdu potrestat (a napravit), z děje vyplyne, že ti vesničani si to vlastně zasloužili a zlí jsou oni, ne naši zloději...
Když se snažím v té nekonečné změti negací a protikladů zrekonstruovat autorský záměr, vybaví se mi jen Menzelova (hraje zneuznaného génia) věta, že se nemáme pokoušet věci měnit, že se s nimi máme prostě smířit. Ze Signálu skutečně vyplývá, že česká společnost je natolik zkažená na všech úrovních, až v ní slušnost stejně nemá naději přežít - vždyť každá postava tu udělá něco špatného, samozřejmě bez negativních důsledků (pokud nebereme v potaz ztrátu peněz, která se ovšem krom jedné výjimky pohybuje okolo pětitisícovky - ano, ztráta 5 000 korun je v tomhle světě ten nejkrutější trest). Přežít a mít se tu dobře může každý, vždyť oba hrdinové jsou naprosto průměrní, chaotičtí a nepřesvědčiví - rozhodně žádní brilantní podvodníci (nevadí jim ani, že místní policista měl několik dní jejich pravé doklady, takže existuje reálná šance, že zná jejich totožnost, což Dykova postava lacině maskuje tím, že "nahlásí krádež auta", jako by neexistovala policejní identifikace), jen musíte umět kličkovat mezi davem a občas něco nakrást, když máte možnost.
To by bylo v pořádku (dokonce velmi zajímavé a vhodné) ve filmu zmíněného Larse von Triera, kde všichni (anti)hrdinové na konci zemřou bolestivou smrtí, což je spravedlivý trest prozřetelnosti, ale ne u snímku, kde v závěru nepotrestaní zlodějíčci odjíždějí div ne za západem slunce a velmi si užívají sami sebe, hraje i toho veselá hudba a máme mít pocit, že to všechno dobře dopadlo.

Rád bych věřil tomu, že Řehořek a Epstein jsou tak sofistikovaní filmaři, že natočili Signál schválně jako bezútěšný obraz čecháčkovství. Že hrdiny máme nenávidět, máme jimi pohrdat, a že každá jedna postava má být amorální bastard, který si nezaslouží ani špetku empatie. Že obsazení nejznámějších českých herců (Roden, Menzel, Polívka...) do nejtypičtějších českých rolí má být cynickou upomínkou na to, v jakém marastu se pohybuje naše kinematografie. Byl bych ochoten tomu uvěřit ještě tehdy, když by se z toho "někdo" nepokusil udělat zároveň rozjuchanou komedii.
Pravda proto bude, obávám se, přesně opačná. Signál ve své snaze obsáhnout velké množství postav a značnou škálu motivů prostě komplexně shrnul vše špatné na našich filmech. Uznávám, že nepřináší žádnou "novou špatnost" ani nestanovuje další laťku trapnosti (jako nedávní Hranaři), pouze jde s davem a "nesnaží se změnit věci, se kterými nemůže nic dělat".

PS: Dvě spoilerové poznámky pro upřesnění kontextu:
1) Ona nepatřičná trierovská vložka tkví v tom, že nakonec vesničané "hrdiny" zajmou a opilý Karel Roden jednoho z nich zdánlivě zabije. No a fachmani se dohodnou, že zneškodní i druhého, aby to nikomu neprozradil. Oba "naštěstí" utekli už před chvílí, tažke z plánu sejde. A nic z toho nevyplyne.
2) Menzel, který mluví o neměnění věcí, nakonec ukradne zmiňované peníze sám a postaví za ně pomník (protože vesnický pomník nemá rád). Čili na první pohled se od své filosofie odkloní a skutečně dosáhne změny (ponechme stranou, že jí dosáhne další krádeží a lhaním). Pomník se skládá z klasického podstavce a nad ním levitujících koulí (je to fyzikální génius). To vnímám jako vyfuckování možnosti něco reálně změnit, protože Menzelova "změna" svého světa očividně patří někam do sci-fi.