RECENZE FILMU

Sliby - chyby. Slibná jména herců (za všechny Tom Hanks) i režiséra (Ron Howard), sto dvaceti milionový rozpočet a úspěch knižní předlohy (Dana Browna) a tak dále, a tak dále. Filmová adaptace knihy Šifra mistra Leonarda slibovala víc. A s přísliby vzrůstalo očekávání. Když už se očekávání vyšplhalo do nesmírných vesmírných výšin, přišel pád. Premiéra. Začalo to výsměchem a pískotem v Cannes a čeští filmoví kritici zareagovali svými recenzemi obdobně. V reakcích na film se neustále opakuje jedno slovo - zklamání.

Také jsem byla zklamaná. Knížku jsem četla a od filmu jsem čekala hodně. Proč vlastně? Uvěřila jsem pověsti, která film předcházela. To je chyba a nevyplácí se to. Doporučuji eliminovat očekávání, a tím vyšachovat zklamání. Když si to člověk, než vyrazí do kina, srovná v hlavě, má mnohem větší šanci vyhnout se deziluzi. Ač je Šifra mistra Leonarda kniha, která se vám už při čtení částečně promítá jako film, není podle mě ke zfilmování úplně vhodná. Cca pět set stránek, spletitý děj, šifry, volání fanoušků po věrnosti předloze… Natočit film dlouhý pod tři hodiny je vlastně nadlidský úkol. A Howardova Šifra to potvrzuje.

Podle Rona Howarda má být film aktualizovanou a dodatečně okomentovanou verzí knihy. Okomentování jsem si ve filmu ani nevšimla. Nepamatuji si, jestli byl v knížce rozhovor mezi novinářem a biskupem Aringarosou z Opus Dei. Přišel mi jako vsuvka usmiřující si „protišifrovskou“ církev. Mezi aktualizace se možná počítá připojení se na knihovnu přes mobil místo osobní návštěvy. To je sympatická vychytávka, za kterou jsou spíš časové důvody. Časové omezení je pro film největší překážkou. Není místa pro promyšlené argumenty a působivé detaily. Co knize dodává kouzlo, jsou také právě šifry, nad kterými máte čas se zamyslet. Ve filmu je vám vše naservírováno až pod nos, a ke všemu nezvladatelnou rychlostí.

Do rychlíku naskočili Tom Hanks (Robert Langdon) a Audrey Tautou (Sophie Neveu) jako ústřední dvojice symbologa a kryptoložky. V knize je tento pár jako kladný a záporný pól magnetu, ale ve filmu jsou oba pólem kladným (záporným). Žádná přitažlivost, jiskření, stěží se mi mezi nimi podařilo nalézt sympatie. Absence sentimentálně romantických scén je snad odpustitelná. Co nemohu prominout, je scénářem daná podoba Sophie Neveu. Ron Howard si uvědomil, že je to postava stěžejní a okolo myšlenky o posvátnosti ženy chtěl celý film vystavět. Ale kam se poděla inteligentní a sebevědomá Sophie, se kterou mě seznámil Dan Brown? V knížce Langdonovi více než pomáhá, ve filmu chvílemi působí více než naivně. Na druhou stranu vzhled a francouzský přízvuk Audrey Tautou je adekvátně okouzlující. Ani ona, ani Tom Hanks ovšem nezazářili. Scénář a režie jim to nedovolily. O to víc mě oslnil Ian McKellen jako sir Leigh Teabing. Od knižního sira Teabinga se liší, ale velmi milým způsobem. Jean Reno aneb Bezu Fache, kapitán francouzské policie, podal svůj obvykle dobrý výkon. Na albínského mnicha sekty Opus Dei Silase v podání Paula Bettanyho jsem byla zvědavá. Věděla jsem, že Silas může filmu dodat uhrančivosti a Bettany je v této roli opravdu uhrančivý, a až odpudivě přitažlivý.

Ani známá jména herců, ani dobrá kamera, střih, hudba a efektní záběry z Paříže, Londýna a Skotska z filmu nemohly udělat ten pravý a nezapomenutelný filmový zážitek. Výborný scénář a režie chybí. Ale napsat o filmu Šifra mistra Leonarda, že je to „béčko“, jak se kdejaký kritik přímo nebo nepřímo vyjádřil, není objektivní. Ze srovnání s knížkou a očekáváním nevychází nejlépe a do dějin filmu se tučným písmem nezapíše, ale všední film to není. Ne, ne.