Předzvěst

Když jsem tento dokument viděl před několika lety poprvé, tak mne zaujal. Říkal jsem si, že něco musí trošku přifouknuté, ale že mnoho věcí opravdu může být pravda. A nyní se zděšením zjišťuji, že ty samé praktiky se zavádějí u nás. Ministr se ne vás "ksichtí" z obrazovky a oznamuje vám, že si připlatit musíte, protože státní kasa je prázdná a že za většinu problémů si vlastně můžete sami. A já nejsem komunista, nikdy jsem komunistou nebyl a ani si neplánuji členství v komunistické straně. Pořád si některými věcmi v tomto filmu nejsem jistý, ale na druhou stranu mi stačí jeden pohled do novin a říkám si, že tohle není žádné vykonstruované sci-fi, ale děsivá realita, která se chystá nás kousnout do zadku.

Tak to vidím já...

Abychom mohli Moorea ocenit, musíme si uvědomit, že kinematografie je založena na lži a zavádění problémů do extrému. Proto Mooreovi nevyčítám, že tyhle dvě věci hojně využívá. Je pak jen na mě, jak si jeho filmy přeberu a onu bulvární bublinu zpracuju. V první řadě je to totiž neuvěřitelně zručný filmař, který by mě snad dokázal přesvědčit o správnosti nečeho tak zvráceného, jako je volební hlas pro ČSSD. Moore skutečně umí presentovat svoje myšlenky a i když zrovna v případě silně levičáckého Sicka s ním skoro vůbec v ničem nesouhlasím, nemůžu to neocenit. Mnohem víc mi tady ale vadí absence pořádného humoru, kterou jindy využívá a gradace. Proto tentokrát jen 60%. A protože Zdravotní systém v USA je pro nás neznámý, platí ještě o něco víc než u jiné Mooreovky: "Proboha, neberte to za bernou minci a něco si o tom doopravdy zjištěte!"

Ouvej..

Poslední film Michaela Moorea mě natolik upoutal, že jsem u něj snědl celou brusinkovou paštiku i se všemi šesti rohlíky... Někteří Mooreovi vyčítají, že ve svých dokumentech tzv. hraje na city, že s diváky tímto způsobem manipuluje. Ano a proč vlastně ne.. Vždyť se obrací na obyčejné lidi, které může těžko oslovit jen statistikami a legislativní terminologií. Navíc je primárně určen Američanům... Užívá jazyk, kterému většina lidí rozumí - jen si představte, jaké to je.. Tak by bylo možné sémantiku Mooreových dokumentů vystihnout. Pro našince vyznívá silně především první polovina. Ta druhá, v níž Moore srovnává brutalitu amerického modelu s Kanadou, Velkou Británií, Francií a dokonce i s Kubou, je určena především domácímu publiku v USA. My, kteří jsme na výhody solidárního a efektivního zdravotního systému zvyklí, pokládáme zmíněné výhody srovnávaných států za samozřejmé. A jaké to v Americe se zdravotnictvím tedy je? Otřesné. Pokud zrovna nepatříte mezi elitu. Nemusíte ale patřit ani mezi „socky“, jak se u nás s oblibou říká, stačí, když prostě nejste mezi těmi několika procenty skutečně majetných, kterým je naprosto buřt, jestli si budou exklusivní částkou platit exklusivní pojistné plány, anebo vše zaplatí v hotovosti (2% nejbohatších lidí vlastní více než polovinu světového bohatství, o zbylou necelou půlku se musí podělit 98% těch ostatních a vy jste s 98%ní pravděpodobností mezi nimi). Trocha čísel by nám řekla, že Američanova přímá spoluúčast, tedy to co mimo pojištění ještě zaplatí ze své peněženky, činí 54,2% nákladů* za zdravotnické výkony. Zároveň však státní kasa USA vynakládá na zdravotnictví 15,3% HDP*. Nikoliv méně, když už si toho Američané tolik platí sami, což by napovídala loigika věci, ale přesně naopak - stát vynakládá opět nejvíc ze zemí OECD! Pro srovnání - v ČR je míra spoluúčasti pacientů (spolu s Velkou Británií) nejmenší ze zemí OECD, pouhých 12,1%*, což jinak značí, že většina peněz musí přicházet ze státní kasy (povinného zdrav. pojištění). Opravdu - stát vynakládá v přepočtu k HDP celých ohromujících 7,2%* ! Čili náš zdravotní systém spolyká jen polovinu toho, co Americký, přičemž naši lidé za zdravotní péči doplácí jen zlomek toho, co Američané. Zároveň máme kvalitní zdravotnictví, v prevenci dětské úmrtnosti jsme dokonce mezi nejlepšími na světě, zatímco USA jsou na pozici Albánie. Ve srovnání délky života / vynaložené náklady na zdravotní péči, což má vypovídat o kvalitě a efektivitě zdravotního systému, nás od USA dělí 24 pozic - ve prospěch České republiky. Padesát miliónů Američanů vůbec nemá zdravotní pojištění (nemohou si ho dovolit), jelikož Američanů je celkem 250 miliónů, má zhoršený přístup ke zdravotní péči každý pátý. A ten, kdo pojistku má, za ni při tak vysoké přímé spoluúčasti platí v průměru $400 měsíčně. Sám za sebe. A při významnější potřebě čerpat zdravotní péči (vážnější nemoc, úraz..) to nemusí stačit, tím spíše, když léčbu musí pojišťovna schválit. Za členy rodiny buď připlatí, anebo se modlí (Američané se modlí často), aby neonemocněli či neměli úraz. Neboť zdravotnictví USA má vydělávat vlastníkům. Nemusí léčit, musí vydělávat. A dostávám se k tomu, proč je pro nás dokument Sicko důležitý. Jisté kruhy v čele s ministerstvem pana Julínka a jeho mluvčího Cikrta, se domnívají, že zavést v ČR tentýž princip, tedy že zdravotnictví má v prvé řadě vydělávat, je dobrý nápad. Skutečně se za tím mají skrývat miliardy pana Chrenka nebo Kellnera? Anebo tito mají být bílými koňmi zahraničních subjektů, které už v tom umí chodit a stálo by jim za to rozšířit pole působnosti? No, ono by to ve finále bylo jedno. Naši úředníci lžou úplně stejně, jako lhali američtí, když měli v úmyslu udělat z fungujícího zdravotnictví business se zdravím. Zeptejte se pana Moorea a srovnávejte. Ještě máte čas nenechat si vymýt mozky, ale jen chvíli! Jinak neříkám že vy, jste-li velmi mladí, ale vaši rodiče, starší příbuzní a známí, by mohli začít zcela zbytečně umírat. *Údaje z roku 2006.

hmm

Vždy jsem tvrdil, že USA mě neláká. Tento dokument mě o tom utvrdil a mé srde a zvědavost ještě více přirostli ke Kanadě. Člověk, který sleduje naše skromné české politické dění jistě ví, že řízená zdravotní péče se "chystá" i u nás. Pokud to tady takto dopadne, opustím tuto zem. Všem doporučuji se podívat.

Michael Moore si mě kompletně získal. I poslední ideály, co mi do shlédnutí tohoto filmu zbývaly, se rozpadly v prach. Dokonale se mi zhroutil sen o svobodné demokratické zemi, kde si každý jedinec může dělat v rámci možností co chce... Teď konečně mám jasno v tom, že v USA mě nikdy neuvidí.

Michael Moore

Moorovy dokumenty ukazují reálnou tvář USA. Tento film je plný smutných životních situací, které nastaly kvůli vysokým nákladů na léčení, šíleným americkým pojišťovnám, politikům a celém pojišťovacímu lobby.

Sicko

Michael Moor ví co dělá a když se do něčeho opře, většinou to stojí za to. A Sicko teda stojí za to. Radím všem pokud chcou vidět něco co ještě neviděli tak ať jdou do toho. Víc takových to spíše dokumentů neuvidí. Ne všichni to umí tímto způsobem. Američan nadává na Ameriku. No už jen toto je poutavé.