Oslík: Já doufal, že to skončí šťastně.

Shrek: Fiono? Já tě miluju.
Fiona: Vážně?
Shrek: To si piš.

lord Farquaad: Zlobr se nám zamiloval do princezny, Kristova noho!

Oslík: Já tě fakt žeru, bejbé! Tuhle větu holky žerou.

Shrek: Oslíku, otřes se!
Oslík: Nepřeháněj, chováš se jako nějakej osel.

Oslík: Ty furt jenom já, já, já!

Shrek: Tohle je moje bažina!
Oslík: Naše bažina!
Shrek: Padej!
Oslík: Ty padej!
Shrek: Hloupej osle!
Oslík: Smradlavej zlobře!

Oslík: No víš, ty jsi tak trochu zlobr. A se Shrekem máte hodně společného.

Fiona: Teprve až pravou lásku budeš mít, bude vše tak, jak má být.
Oslík: To byla nádhera. Nevěděl jsem, že píšeš básně.

Shrek: Ona je princezna a já jsem zlobr.
Oslík: Jo. Zlobr.

Fiona: Mám strach o osla.
Shrek: Co?
Fiona: Vypadá strašně.
Oslík: Je mi dobře!

Shrek: Hej, to je moje princezna! Běž si najít svoji!

Oslík: Kdo chce kam, pomozme mu tam! Čum vole, obře!

Oslík: Postarej se o draka a já se postarám o schody. Potom, až je najdu, udělám z nich schody do nebe! No jasně! Udělám z nich točitej eskalátor, já je zmaluju, já jim natřu zábradlí, ať vidí, zač je toho osel! Jsem přece chrabrý!

zpívající panáčci: A kdo se tváří kysele, ten ať jde do pr... háje!

Perníček: Tak jo, řeknu ti to. Každý den přilétá až k nám.
lord Farquaad: Včelka Mája?
Perníček: Včelka Mája.
lord Farquaad: Ano, naše kamarádka včelka Mája. Máme jí co závidět?
Perníček: Jo, výšku, z které vidí svět.
lord Farquaad: Včelka Mája?
Perníček: Mája. Včelka Mája.
lord Farquaad: Ta malá uličnice včelka Mája.

dědeček: Já mám tuhle dřevěnou loutku.
Pinocchio: Já nejsem loutka. Já jsem normální kluk.
(Nos se mu o metr prodlouží.)
voják: Pět šilinků za uhranutou hračku. Dejte to pryč.

Shrek: Mám rád své soukromí.
Oslík: Já taky. Nesnáším, když je někdo vtíravý jak Alpa. Ty mu dáš najevo "Zmiz" a on stejně nezmizí a pak nastane ta trapná chvíle ticha.
(Ticho.)
Oslík: Můžu tu zůstat?

Oslík: K čemu umím mluvit, když musím mlčet.

Oslík: Až tohle skončí, budu potřebovat cvokaře. Už teď mám tik v oku.

Oslík: Nic si z toho nedělej. Taky jsem míval hrůzu ze tmy, dokud... Počkej! Furt mám hrůzu ze tmy!

monsieur Hood: La liberté!

Fiona: A co můj nastávající ženich, lord Farquad? Jaký je?
Shrek: Řekl bych to takhle, princezno - mužů jako je Farquad jsou jen krátké série.
(Oslík a Shrek se smějí.)
Oslík: Nevím. Najdou se tací, co o něm mají malé mínění.
(Oslík a Shrek se smějí.)
Fiona: Přestaňte. Přestaňte oba. Žárlíš, protože se s lordem Farquadem nemůžeš měřit.
Shrek: Jo, možná máš pravdu, princezno. Ale s tím měřením počkej, až ho zítra uvidíš.

Fiona: Měla mě zachránit opravdová láska. Ne zlobr a jeho... jeho... mazlík.
Oslík: Toliko ke vznešenému oři.

Fiona: Co ty jsi to vlastně za rytíře?
Shrek: Rytíř k pohledání.

Fiona: Cožpak tys draka neskolil?
Shrek: Je v pořadí.

Fiona: Cožpak neměl bys unésti mne oknem a vysaditi na oře svého, rytíři?
Shrek: Ty sis to chystala hodně dlouho, viď?

Shrek: Jsi princezna Fiona?
Fiona: Jsem. Chrabrého rytíře čekám, on zachrání mne.
Shrek: Dyť jsem tady. Tak jdeme.
Fiona: Počkej přec, rytíři. Byv toto setkání první, učiniti skvostným a romantickým jej musíme.
Shrek: Jó, promiň holka, na to nemáme čas.

Oslík: Na strachu není nic špatného. Je to přirozená reakce těla na neznámou situaci. Když hrozný drak srší oheň a pojídá udatné rytíře, to přece vůbec neznamená, že seš srab. Ani když se trochu bojíš, že ne?

Oslík: Tak kde najdeme tu rozohněnou potvoru?
Shrek: Uvnitř. Čeká, až jí pomůžeme.
Oslík: Měl jsem na mysli toho draka.

Oslík: Shreku! Víš, jak jsi říkal, že zlobři mají různé vrsty.
Shrek: Ano?
Oslík: Musím se ti k nečemu přiznat. Oslové vrsty nemají. Ze strachu hned zalejzáme pod krunýř.
Shrek: Momentíček! Oslové nemají krunýř.
Oslík: Víš, jak to myslím!
Shrek: Jen neříkej, že máš strach z výšek.
Oslík: Ne, jenom se necejtím dobře na vratkým mostě nad vařící se lávou.

Oslík: Shreku! Tos byl ty? Měl bys mě varovat, než vypustíš takovýho ducha. To byl ticháček.
Shrek: Oslíku... Kdybych to byl já, byl bys tuhej. (Začmuchá.) To je síra. Myslím, že tam brzo budeme.
Oslík: Jo jo, prej sejra. Vím, co jsem cejtil a sejra to tutově nebyl.

Oslík: Aha, takže zlobři a cibule mají vrstvy. Jenže ne všichni mají rádi cibuli. Dort! Dorty mají rádi všichni. Dorty mají vrstvy!
Shrek: Je mi jedno, kdo co má rád. Zlobři nejsou jako dorty.
Oslík: A víš co mají ještě všichni rádi? Tiramisu! Neznám nikoho, kdo nemá rád tiramisu. Tiramisu je přece úžasný, Shreku.
Shrek: (hystericky) Néé! Ty tupé, na nervy jdoucí tažné zvíře! Zlobři jsou jako cibule a tečka! Naschledanou! Těšilo mě!
Oslík: Tiramisu je možná ta nejlepší věc na celým světě.

Oslík: Já nechápu, proč mu nepředvíst, co zlobři dovedou. Přiškrtit ho, zaútočit na tvrz, rozemlít mu kosti na prach a další zlobří fígle.
Shrek: Víš co? Možná jsem měl všem usekat hlavy, napíchnout je na kůl, nožem jim natrhnou slezinu a vypít tělní tekutiny. Takhle bys to chtěl? To se ti líbí?
Oslík: No, ne tak docela.

Oslík: Takže ty budeš bojovat se zlým drakem o princeznu Fionu a Faruquad ti vrátí bažinu, o kterou tě on sám připravil. Říkám to dobře?
Shrek: Víš co? To, že oslové nemluví, má své opodstatnění.

lord Farquad: Co je tohle? Jak ohavné... Hnusné!
Shrek: To od vás není hezké. Je to je osel.
Oslík: Co?
lord Farquad: Opravdu?

lord Farquad: Vítěz bude mít tu čest... Ne ne, výsadu, jít zachránit krásnou a půvabnou princeznu Fionu, kterou dřží ve své moci hrozný drak. Kdyby z nějakého neznámého důvodu třeba neuspěl, tak je na řadě druhý finalista, atakdále, atakdále... Někteří možná zemřou, já však tuto oběť hodlám podstoupit.

Shrek: Je tu ticho. Velký ticho.

velitel stráží: Hej, ty! Zlobře!
Shrek: Ano?
velitel stráží: Na rozka lorda Farquada vás dávám oba ihned zatknout a vystěhovat na předem určené místo.
Shrek: Nepovídej... A kde máš armádu?

vesničan James: Dobře, chlapi! Tak jdeme!
vesničan 1: Počkej, Jamesi. Víš, co by ti mohl udělat?
vesničan 2: Jo. Rozemele ti kosti na prášek.
Shrek: I kdepak, pánové. To dělají obři. Zlobři jsou mnohem horší. Ti vás svlíknou z kůže zaživa, rozemelou vám játra a a vymačkaj si vaše oči na toast, protože to je príma bašta. To mi připomíná, že jsem nevečeřel.

Shrek: Sundejte tu mrtvou ženskou ze stolu!

Oslík: Shreku! Dívám se dolů!

Oslík: Podej mi ten velkej balvan, co vypadá jako tvoje hlava!

Oslík: Nikdo ani hnout! Mám draka a nebojím se ho použít! Je mi všechno jedno!

Perníček: Vyliž mi polevu!

Oslík: Tak jsme tu, tohle je DuLoc! Říkal jsem, že ho najdem.
Shrek: Takže, tohle bude hrad lorda Farquaada...
Oslík: Ano, to bude...
Shrek: Nemyslíš, že si tím lord něco kompenzuje?

Fiona: Hmm. To je dobrý. To je dost dobrý. Co je to?
Shrek: Travní krysa. Krysa a la ohnivák.
Fiona: Nekecej! To je ale lahůdka.
Shrek: Taky je moc dobrá dušená. Nechci se nějak vytahovat, ale dělám vynikající dušenou krysu...

(Fiona poslala oslíka pro modrou kytku s červenými trny.)
Oslík: Modrá kytka, červený trny. Modrá kytka, červený trny. Bylo by jednodušší, kdybych nebyl barvoslepej.

Shrek: Zlobři sou jako cibule…
Oslík: Smrděj?
Shrek: Jo… Ne!
Oslík: Rozbrečej tě?
Shrek: Ne!
Oslík: Á, když je necháš nějakou dobu na slunci, tak zhnědnou.
Shrek: Ne!

lord Farquaad: Mám tě na lopatě, Perníčku, jako Mařenka a Jeníčku, totiž Jeníčka a Mařenku. Už mi nikam neutečeš!