RECENZE FILMU

Od okamžiku, kdy se svět dozvěděl, že klasický příběh sira Artura Conana Doylea bude znovu oživen, mu jen málokdo zvlášť věnoval pozornost. Rozpočet necelých sto milionů, provařené téma... Spolu s Draculou a Třemi mušketýry jde přece o nejadaptovanější předlohu! Jméno Guy Ritchie, Robert Downey Jr. a sliby o bombastické akci a zábavě už působily o něco zajímavěji. Bude to jen další bezduché hollywoodské pozlátko, nebo něco víc? Bude to zneuctění předlohy, nebo naopak pocta? Inu... je to od všeho trochu.

A jaký že tedy vlastně nový Holmes jako postava je? Zapomeňme nyní na usedlého gentlemana s fajfkou, jehož jasnou vizi v nás vyvolávají desítky filmových adaptací. Náš Holmes je tu neustále něčím nadopovaný, mírně (víc) vyšinutý detektiv, který ve volném čase boxuje, ničí hudební kulturu jakýmsi brnkáním na housle a vědu rozvíjí pokusy na Watsonově psovi. Pro někoho by mohlo být takovéto "degradování" slavného génia pokořující, ale tohle je Hollywood. Holmes je tedy spíš typický Amík než nějaký usedlý Angličan. Na to byste se měli předem připravit, protože skutečnost, jak budete ochotni tolerovat tento nezbytný nešvar, má hodně co dočinění s vaším výsledným názorem. Ve skutečnosti ale není podstatné, jak moc se film podobá nebo nepodobá předloze (a že každý říká něco jiného), ale jestli funguje.

Na odvážnou adaptaci, jakou nový Holmes rozhodně je, měl Ritchie jistě právo a odsoudit celý příběh kvůli tomu, že jeho hrdina se nechová jako anglický lord, by byla škoda. Sherlock totiž nabízí docela dobrou zábavu, kterou si můžete dost dobře užít. Není moc pravděpodobné, že si ho zamilujete, nebo budete mít nějaké zvláštní nutkání na něj zajít znovu, ale i filmové jednohubky potřebujeme. A přesně takovou premisu nám nový příběh slavného detektiva nabízí.
Koncept je jednoduchý a dobře známý. Na začátku je dopaden vrah, popraven, ale vraždy pokračují. Na pozadí mystiky a tajemna pátrá Holmes po tom, co se to vlastně děje, úspěšně to vyřeší, padouchovi vmete do tváře, jakým geniálním způsobem to vydedukoval a může se jít domů. Sherlock Holmes jistě není film založený na příběhu, ovšem po trailerech by bylo naivní to očekávat. I zde totiž zásadně vítězí forma nad obsahem, kdy nějak tak tušíme, kam to všechno povede, ale nevadí nám to. Nebo jen trochu. Je pravda, že na tento koncept se v poslední době sází až příliš často a divák je nucen tímto způsobem ospravedlňovat nový kousek mnohem víckrát, než by si přál, ale to už k žánru asi patří. Ke cti tvůrcům slouží snad jen to, že se alespoň snaží o nějaké dějové kličky, ovšem ne zas tolik, aby to zachránilo celou situaci.

Kdo ale čeká, že je Sherlock Holmes vyloženě o akci, jak ji prezentují trailery, bude zklamán zrovna tak. Akce tu je, ale je jen okrajová a jen prostředek. Prostředek k hláškám, které film ve skutečnosti táhnou kupředu. Robert Downey Jr. a Jude Law tvoří neustále se hašteřící pár detektivů (někdy to až vypadá, že Watson místo své snoubence navlékne snubní prsten Holmesovi, ale filmové konspirace přenechme jiným) a jejich handrkování je vtipné, zábavně přehnané a člověka docela baví jej sledovat. Můžeme zapomenout na typické suché: "Co jste vydedukoval, Watsone?" Holmesův společník tu navíc rozhodně není žádný hlupák, stejně jako Holmes není žádný návštěvník karetního klubu, ale rovnocenný souputník. Narušení klasického rozložení sil ale nevadí.

Nejsilnější pravdou ale zůstává, že tento snímek nevnímáme jako adaptaci Doyleových knih. Slavné jméno sice přidává hrdinovi lesk, ale je to mnohem víc Robert Downey Jr. než nějaký Sherlock Holmes, koho vnímáme jako hlavního hrdinu. Nabízí se tedy otázka, která mě napadla i u Casina Royal nebo Quantum of Solace: "Proč adaptovat, když ignorujeme zaběhnutá pravidla?" Je to jednoduché - postavy se nemusí představovat a víme, jakou má kdo roli. Změny nás můžou sice (ne)mile překvapit, ale v tomto případě se nikdy nestane, že by se postava úplně odklonila od předobrazu - na rozdíl právě od nového Bonda. Holmes je stále geniální detektiv, Watson stále pomocník, který je poblíž... Sherlock klasiku nerozbořil, jen oblékl do nového kabátu. Nevím, o kolik lepšího, ale každopádně je pod ním stále tatáž osoba.

Na co má Sherlock největší štěstí, je rozhodně výběr herců. Downey a Law jsou jasná volba - oba se do svých rolí skvěle hodí a fungují spolu. Rachel McAdams je prostě hezká, pro děj nemá větší význam a moc toho nenamluví, nicméně je víc než fajn - aneb další důkaz, že ženské postavy to stále nemají v akčních komediích jednoduché. Mark Strong je typický charismatický padouch, i když jsem z něj měl pocit, že mohl svou postavu využít mnohem víc. Přece jen - tvářit se tajemně a mít jakés takés charisma je dnes u záporáků spíš standard. Nicméně celá tato úvodní čtveřice do filmu pasuje a drží ho pohromadě. Celý příběh, všechny akce a cokoli, co se stane, slouží jen k tomu, aby mohla některá postava něco zahláškovat. Takový je nový Holmes. A tak i funguje.

Holmes není zázrak, ale ani zklamání. Je to příjemná podívaná, na kterou se nemusíte bát zajít, pokud nejste neústupnými fanoušky intelektuální verze slavného detektiva. Jde tu hlavně o spršku hlášek a vtipných momentků, zručně poslepovaných dohromady. Docela to připomíná detektivní akčňáky osmdesátých a devadesátých let typu Smrtonosná zbraň o dvou týpcích, co vypouští jednu hlášku za druhou a jen tak mimochodem řeší superzločiny. Jak už jsem říkal - i takové filmy jsou potřeba.