RECENZE FILMU

Po vzoru Michaela Baye slibují Coeni vždy víc. Ne ale víc akce, výbuchů a sexy koček, ale víc nevyjasněných dějových linií, nesrozumitelných záměrů a podivných postav. Z filmu A Serious Man se opět zavařují závity v hlavě a skalní Coenofilové se mají na co těšit. Je totiž pravým filmem svých tvůrců. Nejspíš, i kdybychom nevěděli, kdo ho má na svědomí, bychom k němu za okamžik dokázali režisérské duo přiřadit. Rukopis se totiž ihned jeví jasný. Imponující suverenita. Děláme, co chceme, jak to chceme a divák ať se s tím popere. A bohužel to není poprvé, co hranici snesitelnosti překročili.

A Serious Man má stejné zápory jako zbylá Coenovic díla, jen kladů moc nevidím. Nebo alespoň dotažených kladů. Slibný začátek, který dovede vtáhnout a zaujmout, skvěle rozehraná hra logiky a nesmyslu, výborně zvládnutí herci a... pak se začneme šinout ke konci, který vyšumí do prázdna.
Na vyznění svých filmů si páni režiséři na jednu stranu potrpí, na stranu druhou jako by se ale vyloženě děsili toho, že jejich dílo bude "obyčejné". Většinou se naštěstí dokázali držet relativně na uzdě a "neobyčejnosti" dosahovali se ctí, tentokrát jim to ale nevyšlo. Z filmu mám pocit, že skutečně nemá zakončení a vlastně ani smysl. Nejspíš jde o záměr, jistě - ostatně těsně před titulkami se rozehraje několik nových motivů. To ale nic nemění na tom, že jakkoli chtěné to je, není to pro dobro věci. Coeni nás dokáží svou vizí fascinovat a vtáhnout, ale provokativně nám nezodpoví jedinou otázku, nedají žádnou pointu nebo vysvětlení. To bylo zábavné poprvé, podruhé... ale tento jejich (ne pravidelný) trademark se mi už zajídá. Film kvůli němu totiž naprosto nevyzní a strhává celkové dojmy o několik stupňů níž.

Takže jako první jsme probrali konec, ale bohužel to není jediný problém.
Děj sám nenabízí moc možností se rozletět do netušených končin, ale to scénáři právě v tom vůbec nebrání. Sledujeme příběh obyčejného chlápka, který má mnoho obyčejných problémů, jež se rozrostou do netušena (rozvod, práce, podivný milenec jeho ženy, sexy sousedka, vydírání, soud, úplatky, bar micva jeho syna, úchylný soused, potíže s dětmi, labilní bratr, podivný rentgen, tornádo). Jako bonus k tomu všemu je žid, díky čemuž se na scénu dostává i mystika, učitel a coby úplná třešničku na dortu po úvodní scéně čekáme útok zombie...
Coeni rádi začínají příběhem o obyčejném člověku, který vyženou až někam bůhví kam. Ostatně kam až zašli, když chtěl jeden chlápek zaplatit zničený koberec, že, ale v tomto případě to vážně působí jako by, ehm, plácali páté přes deváté. Jako by si uvědomili, že film začíná být nudný, tak na něj rychle připíchli nový motiv... a další... a další. Člověka napadne, že buď chtějí vyřešit všechny problémy všech lidí na světě, nebo nás tahají nos. Možnost B je zřejmě správně. Musí se nechat, že na první pohled to vše působí jako nějaký umělecký záměr (a spoustě lidem se to bude líbit), ale čím více o snímku přemýšlím, tím méně mě záměrologie zajímá.

Nezpochybnitelná věc jsou ale herci. Coeni patří mezi ty režiséry, kteří si umí své zaměstnance pohlídat a dostat z nich maximum. Všichni odvádějí skvělou práci, včetně místy (snad záměrně) přehánějícího Michaela Stuhlbarga. Hlavnímu hrdinovi můžeme fandit, i když je to v podstatě nudný slaboch, který naprosto nezvládá svoje problémy. Tentokrát není úplně vychytaný soundtrack. Nebo alespoň mě v hlavě jediná melodie neuvízla. Přesto ale film celkem vystihuje, jen nefunguje sám o sobě. Čímž se oslím můstkem můžeme dostat k filmu jako celku. Je pěkný, ale nedrží pohromadě. Jednotlivé scény "ujdou", ale výsledek je zaměnitelný s jinými a já si říkám, jestli mi vůbec něco dal.

Snad jsou Coeni vyčerpaní, protože jejich poslední filmy na mě působí jen coby opakování sebe sama. Z Po přečtení spalte jsem nebyl nadšený už vůbec, Serious Man má alespoň náznak dějové linie, ale oba filmy mají podobné problémy. Přijde mi to mírně vyčpělé. Okaté. Nucené. Jakoby se tvůrci vyžívali sami v sobě. A mě to dost mrzí, protože Serious Man není nějak špatný film. Jen bych od držitelů Oscara čekal něco víc než působivé, ale nesourodé dílo, které se tváří jako mozaika motivů, místo aby sledovala příběh svého hlavního hrdiny. Divák je tu zahlcen problémy, které ale nikdo nevyřeší a na člověka to vyloženě křičí tím, že Coeni se zuby nehty snaží být Coeny, místo aby třeba povolili, což by filmu jedině prospělo.

Je zajímavé, že i přes to jak dokáže člověka naštvat, nejde Serious Mana úplně odepsat. Má v sobě přeci jen řadu nápadů, které stojí za to vidět, jen si tentokrát nejsem jistý, jestli stojí za těch 110 minut času. Nejsem si jistý ničím, ohledně tohohle filmu. Měl mě pobavit? měl mě poučit? Měl mi ukrást kus života? Nevím... A odpověď není poblíž. Je to stále nadprůměrný film, pořád platí, že Coeni točit umí, ale tento jejich kus velmi rychle upadne do zapomnění - právem.