Tak to vidím já...

Září jsem vyhlížel nedůvěřivě, protože vážný Allen mě dostává minimálně. Přesto jsem nakonec mile překvapen. Víc než Allenem herci, kteří jsou skutečně brilantní a posunují zážitek na úplně jinou úroveň.

Poklidná, trochu melancholická vztahová sonda mezi šestici lidí trávících společně konec léta na chatě má příjemně komorní, až divadelní, charakter.

Trochu netradiční

Tak jsem v rámci pondělních večerů s Woodym Allenem zkoukla další jeho film. Září vypadalo (a taky bylo) velice zajímavě. Tak mám pocit, že pokud ve filmu nehraje sám Woody, jedná se vždy o něco jiného, vážnějšího a méně ztřeštěného. Docela se mi líbí jak jeho ztřeštěnosti, tak takovéto dramatické filmy. Mia Farrow mi vždycky nějak unikala, ale když se dívám na filmy Woodyho, je mi docela sympatická. Tohle je komorní drama, ale Woody je z filmu cítit. Cítit z toho, jak vykreslil charaktery postav, jak je dokázal proplést. Prostě jeho tradiční řešení vztahů tu je, a to dělá tento film filmem Woodyho Allena. Mně se to líbilo, i když se u mě Září asi nedostane na první příčky mého soukromého žebříčku jeho filmů. Ale každopádně je to film zajímavý, ač trochu jiný a zvláštní.