Kdo bude chtít sledovat Scény u moře,měl by se připravit především na to,že se zde jednak téměř nemluví(tím pádem si většinu věcí budete muset spíš domyslet) a jednak se zde vlastně téměř nic neděje.Především na začátku,než se do poetiky filmu pořádně vžijete,je to trochu ubíjející(když se během první půl hodiny filmu stalo pouze to,že si hlavní hrdina koupil surf,říkala jsem si,jestli to náhodou Kitano trochu nepřehnal).Nicméně jak film postupujete,začnete si zvykat a tenhle hodně pomalý,ale vlastně dost romantický příběh vás začne bavit.A když pak přijde hodně smutný,melanchlický závěr,budete se až divit,jak vás to chytlo.Je to velmi zvláštní,netypický film,který vám toho spoustu řekne,přestože hlavní postavy mlčí.Nicméně bych řekla,že takovou sílu jako film 3-iron režiséra Kim Ki-duka,který by to mohlo svým přístupem trochu připomínat,to zdaleka nemá.