(Ve vězení.)
Lou Janero: Takovej hrdina to má těžký, Callahane. Dneska sláva, zejtra funus.
Harry Callahan: Odvoláš svoje pistolníky, je ti to jasný?
Lou Janero: Nemám tušení vo čem je řeč.
Harry Callahan: Tvý neštěstí je, že máš strašně moc času. Ty potřebuješ zaměstnání…
Lou Janero: Cože?
Harry Callahan: Práci. A já ti tu práci obstarám. Budeš dělat pošťáka. Rozumíš? A taky pěkně dohlídneš, kestli zásilka dojde na místo určení. Vidíš támhletu gorilu? To je řezník Hicks. Kterej zabil tři lidi. Víš jak to udělal? Zubama je roztrhal na kusy, Policajti je jakžive nedali dohromady. Člověk by řek, řže má abnormální apetit.
Lou Janero: No a co?
Harry Callahan: Tak s tím já si teď budu dopisovat. Jednou za týden mu pošlu dopis, kde mu sdělím, jak se starám o jeho nemocnou matku a jak se snažím mu vymoct všelijaký privilegia v tomhle kriminále. A víš, co je na tom tak zajímavý? Zajímavý je to, že pokud se mi něco přihodí a Hicks ten svůj dopis nedostane, tak se pravděpodobně šíleně dožere, přijde sem za tebou na návštěvu, protože ty seš pošťák. Dostaví se sem jako na poštovní úřad a pěkně ti orazítkuje prdel, rozumíš?