RECENZE FILMU

Když se ani ne před rokem vřítil do našich kin film s prapodivným názvem „Saw: Hra o přežití“, jen málokdo čekal, že by se mohlo jednat o jeden z nejlépe promyšlených thrillerů posledních let. Brzy k nám dorazí druhé pokračování. Naplní naše očekávání a překoná laťku nastavenou svým předchůdcem, nebo skončí zasypán v propadlišti dějin zpackaných druhých dílů? Uvidíte sami, zatím vám mohu jen povědět, jak splnil či nesplnil mé představy.

Na začátku je místnost. V ní sedí muž a na hlavě má „masku smrti“. Nástroj, který vám dokáže během sekundy proměnit hlavu a její obsah v látku velmi podobnou rajskému protlaku. Klíč k otevření masky musí muž hledat doslova v sobě. Ti, kteří již viděli první díl, hádají správně. Onen muž má totiž brzy zjistit, kolik je sám ochoten prolít krve, aby přežil a zjistil, zda se dnešek stane prvním či posledním dnem zbytku jeho života. Toliko k začátku, který vám velice důrazně naznačí, že druhý díl Hry o přežití nebude filmem pro slabé nátury. Musím se přiznat, že i mě donutila hned počáteční scéna k přivření očí a hlasitému vyzývání muže na obrazovce, ať nedělá to, co se udělat chystá.

Vypadá to slibně, že? Zdá se, že se režisérovi i

scenáristům povedlo plynule proplout z prvního dílu do druhého, ale… (již za tohle „ale“ odečítám filmu 10%) zdání jaksi klame. Logické provázání obou filmů je sice na celkem slušné úrovni a Saw II nám jistě objasní mnohé zamlženější okamžiky předchozího dílu, ale atmosféru film bohužel počne ztrácet už po prvotní sekvenci. Problém je v tom, že už podvědomě tušíte, co vás čeká… Nějací lidé zamčení v nějaké místnosti. A ono to tak, světe div se, skutečně je (dalších 10% dolů). Moc mě zamrzelo, že se tvůrci nepokusili opět trošku více si pohrát s divákem a uchýlili se raději k osvědčené jistotě.

V místnosti (on je to tedy vlastně dům, ale nebuďme detailisté) se nachází osm lidí, kteří jsou spolu opět nějak provázáni. Pouto mezi nimi je však bohužel velmi čitelné a navíc postavy jsou samy o sobě naprosto nezajímavé. Díky krátké stopáži nemáte bohužel vůbec čas se nějak do party uvězněných jakkoliv vžít a snad s nimi i cítit, jako tomu bylo u Adama a Lawrence v Saw I. Napadá mě přirovnání ke Kostce. I tam totiž ležely na zemi tři mrtvoly dřív, než jste stačili kohokoliv poznat blíže. Navíc mi tam vadil jedinec jménem Xavier, jehož, zdá se, jedinou úlohou bylo poštvat proti sobě diváka. Již při zběžném pohledu na něj a poslechu pár jeho slov zjistíte, že většina jeho šedých buněk si dává buďto zdravotní dovolenou, anebo nějakým záhadným způsobem podporuje tvorbu jeho muskulatury. Na myšlení je však určitě nepoužívá. Zbylé postavy mají přeci jen jakous takous individualitu. A to především dvě, kterých si děj všímá nejvíc. Jistý Daniel, syn vyšetřovatele případu, a Amanda, slečna, která již jednou měla tu čest s Jigsawem (sériovým vrahem známým z prvního dílu) a jeho pastmi.

Jigsaw. Na něj jsem, zapomněl, že? Ne, nebojte, taky se na něj dostane. A to celkem hodně. Bude nás totiž provázet většinou příběhu spolu s detektivem Ericem Matthewsem (Danielovým otcem), který bude také zapojen do „hry“. Odhalí se nám mnoho myšlenek Jigsawa a pohnutek, které ho vedly k hraní si s lidmi. Nebudu se tady o tom sáhodlouze rozepisovat, protože bych musel říci buď vše, nebo nic. Zůstaneme raději u toho ničeho a koukneme na nějaké plusy, mezi které se řadí, tedy alespoň pro mě, především skvělá kamera a ke konci dobře gradující děj. Jenže toho se bohužel dosáhlo za celkem vysokou cenu. Konečná fáze je neskutečně překombinovaná a vychrlí na vás strašně moc informací současně. Taky vám to něco připomíná, že? Ano ano, pozorný divák si jistě všimne, že konec je, dá se říct, kopií konce prvního dílu. Jenže to, co u předcházejícího působilo nově a neotřele, působí tady zbrkle a nuceně. Bohužel i v tomto klíčovém místě si měli autoři trošku více pohrát s detaily a přidat nápad… Strhávám svých posledních deset procent a pomalu, ale jistě se blížím k závěru.

Saw II sice nespadá do šedi průměru, ale už to prostě není taková bomba, jako byla jednička. Tam, kde se film zadrhává v ději, je přidáno více krve, takže se můžete těšit na celkem pěkná jatka. Pokud chcete akci, napětí, nápaditý děj, originální prostředí a neokoukanou zápletku, tak se podívejte na první díl. Ale jestli vám stačí méně a chcete jen zahnat nudu a mít špatné sny, pak je Saw II více než dostačující.