RECENZE FILMU

Olivera Stonea považují mnozí za filmaře za zenitem. Ode dna v podobě World Trade Center se ale celkem rychle odlepil a W. s druhým Wall Streetem byly zásadně lepší počiny než ukňouraný Nicolas Cage pod nánosem suti. Proto jsem Divochům (Savages) docela věřil. Vypadají navíc jako návrat k peckám typu U-Turn, které Svědomí Ameriky, jak se Stoneovi říká, šly vždy nejlépe.

Bohužel, při sledování jsem měl pocit, že duch nedávno zemřelého Tonyho Scotta vstoupil do Stonea a narychlo natočil svůj poslední průměrný film. Právě Scottovu tvorbu totiž Divoši evokují spíž než ranou Stoneovu.
"O" (Blake Lively) by byla v jakémkoliv jiném filmu za druhořadou prostitutku, se svým intelektem a vzhledem k tomu má jasné předpoklady, zde měla ale to štěstí, že narazila na dva nejhodnější drogové dealery v Kalifornii (Aaron Taylor-Johnson a Taylor Kitsch). S nimi žije v podivném trojčlenném vztahu a díky krytí uplaceného policajta (John Travolta) společně lenoší v nekonečné harmonii plné sexu a drog. Idylka.
Tu přeruší drogová královna (Salma Hayek) a její pravá ruka (Benicio Del Toro), když "O" unesou a rozpoutají tak akční jízdu plnou podrazů a zvratů.

Stone se pokouší o rafinovanou jízdu, kde se styl vizuálu i vyprávění mění rychleji než obsah THC v krvi hrdinů. Sklouzává však spíš k samoúčelnému a značně nevyrovnanému seskoku padákem... ehm... bez padáku. Není to nutně rovnítko k špatnému výsledku, ale přece jenom... riziko neúspěchu stoupá.
Jako největší chyba se mi subjektivně jeví, že příběh vypráví sama O, jejíž otravná intonace a pokusy o moudra iritují po prvním delším souvětí. Nejdřív neřekne v podstatě nic zajímavého, tedy s tou jedinou výjimkou, že během filmu možná zemře. Což by bylo zajímavé oživení, kdyby to bylo originální, což není, nebo využité, což taky není. V průběhu filmu pak její komentář zachraňuje příběh bez gradace a zajímavého vývoje, což je berlička dost nápadná a chabá.
Na své si možná přijdou ti, co ocenili Scottovo Domino. K němu mají Divoši blízko. Až na to, že jsou přece jenom konzervativnější. Pro mě ale oboje končí jako marná snaha postarších filmařů držet krok s dobou, do níž nepatří. Jsou zruční, ale jejich snaha být cool se míjí účinkem stejně, jako kdyby nasadili kšiltovky a vydali se do ulic tančit break dance.

Abych nebyl výlučně negativní, obsazení je vynikající. Krom Lively, naštěstí krom voiceoveru tlačené do pozadí, jsou všichni sympatičtí, popřípadě slizcí, přesně jak si jejich role žádají. Jsem zvědavý, jestli Del Torova záporáka trumfne Javier Bardem v blížícím se Skyfall - laťka rozhodně není nízko.
Stone nasazuje slušné tempo a daří se mu obhájit nadsazených sto třicet minut času. To vnímám jako zdaleka největší klad. Hluchých míst je minimum, bohužel stejně tak zapamatovatelných momentů.
Svědomí Ameriky se opět snaží sem propašovat nějaké vyšší hodnoty, komentuje zřejmě lehkovážný styl života, korupci, absenci morálních hodnot a bůh ví, pro co všechno můžou být Divoši metaforou. Osobně mě dost zklamalo, že motiv člověka žijícího na hraně zákona a využívajícího každou životní možnost naplno bez ohledu na pravidla a zákony není nikam dotažen a za více jak dvě hodiny se hrdinové nikam neposunou. Trochu jsem to čekal.

Toho si divák ale všímá jen kvůli jménu režiséra a já rozhodně nebudu Stoneovi vyčítat absenci něčeho, co by mě u jiného nenapadlo ani hledat. Divoši jsou zkrátka mírně nadprůměrná zářez do odeznívající letní sezóny. I když nepřinášení mnoho nového, vyloženě nenudí. Pořád lepší než nekonečné návaly nostalgie u ošuntělých Expendables, kteří netěží z ničeho jiného než pověsti. Stone si zvládá vybudovat slušný a poměrně moderní film hezky od základů, snaží se být divácky vděčný, cool a přitom svůj... že to nevyšlo naplno, není zase taková ostuda.
Docela by mě zajímalo, jak si poradila knižní předloha, která si musí poradit bez kamerových filtrů, roztomile sjetého Travolty a ultraslizkého Del Tora. Po pár dnech totiž v hlavě víc nezbude.