RECENZE FILMU

Až se Židé navrátí do Sionu, na nebi zjeví se kometa. Pak se moc svaté stolice znásobí a všechny čeká smrt. Moře se rozestoupí a armády povstanou na obou březích. Člověk povstane proti člověku a lidská existence se zakončí.

Šestého šestý v šest hodin ráno se narodila bytost. Vypadala sice jako malý chlapec, ale lidské dítě to nebylo. Jeho matka byla šakal a on budoucí strůjce vší špatnosti. Je to Antikrist. A tento malý darebáček je nabídnut Robertu Thornovi (Liev Schreiber) jako náhrada za dítě, které shodou okolností jemu a jeho ženě zemřelo při porodu. On je nejdřív zdrcený, nabídku chce odmítnout a raději pomocí společné výměny tělních tekutin zplodit další. Ovšem je ihned vyveden z omylu. Jeho milovaná Kathryn (Julia Stiles) už nikdy mít děti nebude. Proto nakonec přistupuje na to, že opuštěného „andílka“ vezme za svého. Co na tom, že jeho žena myslí, že vyšel z jejího lůna. Pro její duševní pohodu je schopen udělat cokoliv.

Satan přichází je remakem dnes již legendárního hororu Přichází satan! z roku 1976. Zde se ale srovnáním obou hororů zabývat nebudeme. Oba snímky jsou si hodně podobné, takže by to ani nemělo cenu. Ovšem jak nový Omen (původní anglický název) vypadá, jací jsou herci a má vůbec cenu na snímek zajít? Tyto a ještě mnohé jiné otázky se budu snažit v následujících odstavcích zodpovědět.

Co asi na první pohled zaujme, je fakt, že Omen je všude uváděn jako horor. Ale kde na to tvůrci přišli, to nevím. Možná původně horor vytvořit skutečně chtěli, a když už to avízovali, tak proč by to najednou měnili, že? Protože ve skutečnosti je to spíš „pouze“ takový zajímavý příběh, který se stále zamotává a překvapuje, ale ve kterém se leknete jen málokdy. To ovšem neznamená, že by to byl špatný film, jenom prostě ne horor.

Celý snímek by se dal rozdělit na dvě části. V té první (cca prvních 30 minut) se toho moc neděje, pouze samé rozhovory, které vás sice nemusí úplně nudit, ovšem díky stále stejně strnulým obličejům herců si z této části snad ani nic neodnesete. Hlavní hrdinové se nám sice snaží dokázat, jak se mají rádi, církev zas, že brzy přijde Armagedon (Bruce Willise prosím nečekejte). Divák se ale nemůže zbavit dojmu, že je to vlastně jen proto, aby tvůrci nějak zaplácli čas a dostali se na konečných 100 minut (důkladnější prostříhání by jenom přišlo vhod).

Nyní se dostáváme k hereckým výkonům, které nejsou úplně špatné, ale zase ani nijak výjimečné. Někdy mi hodně vadil Liev Schreiber, který vůbec roli emotivně neprožívá. Je to sice velvyslanec, což asi nemůže být seštepovaný Petr Novotný s úsměvem od ucha k uchu. Ale v okamžiku, kdy malý Antikrist (rodiče mu dali jméno Damien) své matce málem vyškrábe oči z důlky, ho sice od ní odtrhne, ale jinak je naprosto v klidu. A to mi zde nesedí: zkrátka se neumí vžít do role otce. Poté později bez dítěte už mu role sedne daleko víc. Julia Stiles mi připadá lepší, zato její role je docela hloupě napsaná. Jen k vůli tomu, že její syn se chová plaše, ho prakticky skoro od začátku z něčeho obviňuje, přestává ho mít ráda, chce jít na potrat (i přes údajnou neplodnost čeká další dítko), protože toho má dost. Ale čeho má dost, svého vlastního syna? Já nevím, ale napadne rozumně uvažujícího člověka, že jeho pětiletý syn může za to, že se oběsila jeho chůva nebo že vyplašená gorila rozbila sklo výběhu? Myslím, že ne. Seamus Davey-Fitzpatrick hraje toho malého roztomilého Antikrista. Vím, že to není žádný herec, ale malý kluk, který určitě dělal přesně to, co mu rejža nakázal. Ale házení zamračených pohledů do kamery už v dnešní době lidi příliš nenadchne. Zvláště po takových dětských hercích jako je třeba Dakota Fanning (Hra na schovávanou, Válka světů) nebo jiné bizarní postavičky z filmů jako Kruh či Nenávist. Zkrátka v té první části si musíte na všechno zvykat, ztotožnit se s určitými zvláštnostmi, které tento snímek nabízí, a buď to vše přijmout, nebo se zvednout a jít domů. A pokud na to všechno přistoupíte, zjistíte v té druhé části, že nemusíte litovat, protože v této části přichází na scénu Mia Farrow (Rosemary má děťátko). A ta i přes malý prostor film najednou úplně rozzáří. Její na jednu stranu úplně obyčejná, na druhou stranu ďábelská chůva je zcela přirozená, a díky tomu i kouzelná. Opravdu škoda jen, že když už tvůrci měli možnost pracovat s celkem kvalitním a na horor i dost hvězdným obsazením (další roli ztvárnil např. David Thewlis - Harry Potter a Vězeň z Azkabanu), nevyužili všech možností i po technické stránce a určité pasáže trochu odflákli. Aspoň dvakrát jsem totiž postřehl, že jsem čekal nějaké vyvrcholení scény, a ona byla najednou nemilosrdně ucvaknuta. Takovou byla jistě již zmíněná scéna v zoo, která byla v nejlepším přemístěna zpátky do rodinného sídla, kde se o roztomilých krvežíznivých opičkách debatovalo snad déle, než debatovaná scéna trvala. Druhou takovou je scéna, ve které vybuchne opravdu krásná limuzína (já ji viděl na vlastní oči, fakt pěkná, pak ji teda zničili) v ceně zhruba deseti bavoráků. Ovšem ta scéna nedosahuje zdaleka ani kvalit Semira z Kobry. Ten umí pane lítat a pouštět z aut rachejtle. Tady jsme svědky pouze jednoho z mnoha táborových ohňů Jaroslava Foglara. A to jsem zrovna od téhle asi nejakčnější scény čekal nejvíc. Celý ten zázrak se totiž natáčel u nás v obci a lidi o ní hrozně navykládali, jaká to byla bomba - prostě klepy. Přitom je ve filmu scéna sotva minutová, a kdyby tam nebyla, tak to nikomu ani nepřijde. Jen jsem vážně nevěděl, že máme za barákem Koloseum, ale to jenom na okraj. Jinak byl film natáčen i v Praze, konkrétně např. na Karlově mostě.

Pokud už teď začínáte váhat, jestli nejít radši na něco jiného, tak říkám ne. Satan přichází vám můžu s klidným svědomím doporučit. Neuvidíte sice nový Kruh nebo extra horor, ale spíš něco mezi thrillerem a dramatem s pár překvapivými a pár lekavými scénami. Film není žádná extra třída, ale je to rozhodně nadprůměrná záležitost s pochopitelným a uvěřitelným dějem (lidé věří v Boha, tak proč by nemohli v Satana?) a docela hezkým happyendem (teda jak pro koho). Jak s oblibou říkám, nesmíte přemýšlet, pouze se bavte.