Jak se mi to tak rozleželo v hlavě, dochází mi, jak je to nedomyšlené a utnuté přesně v moment, kdy má film ještě co říct. Nebýt názvu, nikdy by mě z průběhu tří čtvrtin nenapadlo, kam to celé směřuje. Zpočátku se to celé tváří jako hravá romance s nádechem komedie a lehce do toho zasahuje i drama a to především díky linii matky a syna. Co se odehrává v poslední čtvrtině je však nával citů a převážně dobře mířených sečných ran na divákovo podvědomí. trochu mě mrzí nedovázanost jednotlivých příběhů ale jinak se mi to líbilo a potvrdil jsem si kvalitu jihokorejského filmu, neb kamera, hudba - většina technických atributů je na jedničku s hvězdičkou.