RECENZE FILMU

Ridley Scott a jeho umělecké popcorny. Málokdo umí namíchat tak chutný koktejl historie a mýtů (výmyslů). Nebo tomu tak alespoň bylo dodnes. Gladiátor byl velmi slušnou podívanou, Království nebeské zachránila rozšířená edice, ovšem to, co nám předvedl teď, jeho starším filmům nesahá ani po kotníky. A vlastně ani filmům mnohem méně nadaných režisérů. Těšíte se, když už na nic, alespoň na příběh Robina Hooda? V první řadě byste měli vědět, že blíž má Matrix k Pánu prstenů, než tohle k pověsti o zbojníkovi, co chudým bere a bohatým dává.

V RECENZI MŮŽETE OČEKÁVAT SPOILERY.

Příběh sliboval, že uchopí legendu o pověstném lupiči z Sherwoodu do vlastních rukou. To nebylo přesné. Dokonce by se to dalo označit za lež a tah na diváka. Mnohem spíš si totiž vzal známá jména a postavil je do úplně jiné situace, jež s původní legendou vůbec nijak nesouvisí. Při hodně dobré vůli bychom mohli Ridleyho Hooda označit maximálně za prequel slavné pověsti, ovšem rozhodně ne za její adaptaci nebo variaci. Není mi pak zcela jasné, proč se Scott do takového boje vůbec pustil, když mu muselo být jasné, že tím spoustu lidí leda naštve. A že to se mu povedlo maximálně.

Ještě větší problém ale představuje, že i když na hru "budu předstírat, že jsem o Robinu Hoodovi v životě neslyšel" přistoupíte, nemůže vás film uspokojit. Je totiž neuvěřitelně nudný a hlavně hloupý. Filosofie (která ke Scottovi nějak tak patří) okatě vecpaná do příběhu a množství naprosto nelogických a zbytečně komplikovaných dějových twistů totiž nakonec stejně závisí na tak DEBILNÍ náhodě, jako že hrdina jménem Robin Longstride, jež se náhodou musí vydávat za sira Robina z Loxley, dojede na druhou půlku Anglie, kde zjistí, že jeho otec byl ve skutečnosti kameník, žijící nedaleko místa, kde rod Loxleyů sídlí. Navíc k tomu byl něco jako věrozvěst a následoval ho všechen lid a aby toho nebylo málo, přátelil se s otcem člověka, za nějž se Robin (zdůrazňuji, že náhodou) vydává. Co má tohle, proboha, znamenat? A to se prosím tenhle scénář psal několik let a stál miliony dolarů!

Z celého příběhu jsou naprosto vyždímány a odstraněny veškeré emoce nebo osobitost. Neustále se politikaří, mluví o svobodě, právech jedince a nakonec ani feministická bohyně Marian v podání Cate Blanchette nemá čas balit Russela Crowea, i když víme, že se do sebe musí dřív nebo později zamilovat. Vše je završeno podivnou bitvou mezi Angličany a Francouzi, v níž se Robin a právě Marian z nějakého mnou zcela nepochopeného důvodu ocitnou v čele armády. Vyhrají, nicméně král Jan Robina vyžene, ten se usadí v lese, najednou přijede pán na koni, označí ho za Hooda a film skončí.

Postrádá to akci, napětí, energii, jasnou dějovou linii. Pořád se to tváří strašně vážně a ustaraně. Nakonec hrdina nebojuje o nic míň než osud celého národa, ale nám je to naprosto jedno - za prvé jsme přišli na film o Robinu Hoodovi a za druhé jsme podobné pletichaření viděli. Minimálně dvakrát dokonce přímo od Ridleyho. Smysl tohohle díla mi tím pádem zcela uniká. Hercům očividně také, protože i s několika slavnými jmény žádný výjimečný výkon nečekejte. Nevím, komu a co tím chtěl Ridley říct. Očividně to má být víc než jen podívaná. Má to být hlubokomyslné a poučné, ovšem na něco takového prostě nejsou prostředky.

Robin Hood naprosto a bez sebemenších pochyb zklamal. Ridley Scott jen opakuje to, co naťukl v Gladiátorovi a rozvedl v Království nebeském. Myšlenky film obsahuje naprosto stejné, jenže v příběhu o čestném lupiči (nebo spíš chrabrém válečníkovi, jímž je zdejší Hood) fungují jako pěst na oko. Je to škoda hlavně proto, že vizuálně na to Ridley pořád má. Dějově už asi ne. Vidět tenhle film je nakonec bohužel úplně zbytečné a pro fanouška Ridleyho Scotta i bolestné.

PS: Historicky je film přesný asi jako Bitva u Lipan se světelnými meči a Rumcajzem v čele.