RECENZE FILMU

Kotek, Mádl, parta nadrženejch roštěnek…a máme tu další vychytanej nářez od maséra Karla Janáka! Jooooooo!!!

O Rafťácích toho bylo napsáno vskutku dost a dost (plus stupidní pořady typu Seznamte se – Rafťáci), takže se ani nebudu rozepisovat „o čem to je“…a jde se na věc. Rafťáci jsou celkově jednoznačně lepší než Snowboarďáci! Režisér Janák se do příběhu opřel s větší vervou a zručně skombinoval teenagerskou komedii (panicové vs. zkušené dívky) s rodinnou zábavou (sexuální trable postarších rodičů jednoho z hrdinů, vyvedené kousky jeho malého bratra atd.) Film tak potěší nejenom mladistvé publikum, ale rozhodně i postarší diváky, pro které tu právě vystupuje již zmiňovaná manželská dvojka v podání výborného Milana Šteindlera a Veroniky Freimanové. Sympatický je i fakt, že Rafťáci si na nic nahrají (na rozdíl od břeček typu Panic je nanic nebo Experti) a to, co slibují, také dodržují! S humornými scénkami Janák pracuje ještě lépe než ve svém debutu, akce je díky videoklipovému stylu a vynikající kameře Martina Šáchy dostatečně vzrušující (plus originální „porcování“ obrazu) , dva hlavní protagonisté Kotek a Mádl opravdu přesvědčiví a ta hudba…hmmm…pastva pro uši!

Dalo by se říci, že Janák zvládá vše na jedničku. Ale nikdo není dokonalý! Děj plyne krásně kupředu, člověk se ani náhodou nenudí, ale řada scén je tu neuvěřitelně okatě účelových. Když třeba Dannyho malý brácha přiváže člun s raftem k autobusu, jde sice o dobře natočenou akční pasáž, ale prostě to vypadá, jako by si Janák spolu s dvěma dalšími scenáristy (Holeček + Prušinovský) řekli něco jako: „Teď teda fakt nevím, co by tam mohlo bejt! No…tak tam prsknem nějakou tu akční parádičku! Je to sice zbytečný, ale aspoň zacpeme hluchý místo a ty dvě hodiny nějak uděláme!“ Hlavní a největší chybou jsou bohužel ale scény, ve kterých se vyskytuje product placement (neboli stručně řečeno reklama na produkt – pozn.red.). Ty Janák nezvládl jako málokterý režisér před ním! Zejména jde o momenty, kdy si sličné holky na vodě jen tak čistou náhodou začnou házet s tyčinkou Kinder Bueno, nebo když kamera nechutně „okatě“ zabere horské kolo značky Dominator. To se zkrátka krutě nepovedlo…

I přes tyto chyby jsou ale Rafťáci v rámci žánru „teenagerské komedie“ nadprůměrnou podívanou. Karel Janák dokázal, že zkrátka točit UMÍ a luxusně dokáže diváka zabavit na dvě hodiny, které v té sprše humoru, akce, sexu a hlášek utečou jako voda. Sem zvědav, co předvede v samotném závěru své „volné trilogie“, ve filmu s názvem Ro(c)k podvraťáků (v němž mj. opět uvidíme Kotla a Pádlo), se kterým chce režisér oživit u nás další mrtvý žánr „černé kriminální komedie“. Tak mu zase jednou držme palce!