Poppy: Hej, dávej bacha na kašmír, kamarádko. Dvě stě koz kvůli tomu zemřelo.

slečna Kingsleyová: Pro mně je vyjednávání něco jako noční klub. Nic, kam bych chtěla vstoupit.

Freddie: Pardon, lepší prázdný dům než vzteklý nájemník.

Poppy: Jsou tu samý ošklivky, co si myslí, že manikura je latinský pozdrav!

(Poppy vejde do kanceláře paní Kingsleyové.)
Poppy: Já s tím nezačala, nebyla to moje vina.
Kingsleyová: Běž ven a zavři dveře.
Poppy: Chtěla jste mě vidět!
Kingsleyová: Ano, ale než vejdeš, tak zaklepeš.
(Poppy jde ke dveřím.)
Poppy. To snad neni možný, za všechno může kobylí ksicht.
(Poppy za sebou zavře dveře. Pak zaklepe.)
Kingsleyová: Kdo je?
(Poppy otevře.)
Poppy: Ježiši kriste!
Kingsleyová: Já myslela, že Ježíš nosí vousy a kristusky. Budu muset dát vyměnit vytrážové okno ve školní kapli.

Poppy: Kdo je Freddy?
Drippy: Syn paní Kingsleyové, lamač dívčích srdcí. Na žádnou z nás se ani nepodíval, co ho chytili jak si v jedenácti hrál s holkou ze třetí třídy na dokrota a sestřičku. To byla prča. Už spolu nejsou.
Poppy: Tak ona byla prča?