(Ted Striker přebírá řízení boeingu a odečítá údaje z budíků.)
Ted Striker: Takže... Výška 24.000 stop. Letová rychlost 500 uzlů. Kurs 0-9-0. Směs na mytí: mýdlo k opláchnutí spodku...
Elaine Dickinsonová: (Vtrhne do kabiny.) Tede, co tady děláš? Vždyť tohle letadlo neznáš!
Ted Striker: To jsem se jim taky snažil vysvětlit.

(Ted Striker omylem přivedl boeing do vývrtky.)
Ted Striker: (do vysílačky) Mayday, mayday!
McCroskey: (na věži) Mayday, co to zase ksakru zase je?
Johnny: (na věži) Mejdej, to je přece ruský Nový rok! Čeká nás velká přehlídka.

(Paní Hammonová propadla v letadle hysterii.)
paní Hammonová: Už to dál nevydržím, musím odtud pryč. Musím pryč!
letuška Randy: Uklidněte se a seberte se.
(Randy je odstrčena dalším pasažérem, který začne s paní Hammonovou třást.)
pasažér: Nechte to na mě, já se o ni postarám. Vzpamatujte se, ženská! (Vrazí paní Hammonové facku.)
Dr. Rumack: Tak už dost, vraťte se na místo. No tak, paní, uklidněte se, přestaňte s tou hysterií, no tak!
(Dr. Rumack vrazí paní Hammonové facku, vzápětí ho odstrčí jeptiška.)
jeptiška: Dovolíte... Přestaňte už konečně řvát, nikdo tu na vás není zvědavý!

(Zpocený Ted Striker pracně pilotuje. S Rexem Kramerem mluví přes vysílačku Elaine Dickinsonová.)
Rex Kramer: Strikere, jaké je nahoře počasí?
Ted Striker: Prší…
Elaine Dickinsonová: (do mikrofonu): Prší.
Ted Striker: …s troškou ledu.
Elaine Dickinsonová: (do mikrofonu) S troškou ledu.
Rex Kramer: Jak se vám řídí?
Ted Striker: Je to slizký jako namočená houba.
Elaine Dickinsonová: (do mikrofonu) Je to slizký jako namočená houba.
Rex Kramer: Dobře, Strikere, vedete si výborně.
Ted Striker: (pro sebe) Ještě že neví, jak nenávidím ty jeho blbý kecy.
Elaine Dickinsonová: (do mikrofonu) Ještě že neví, jak nenávidím ty jeho blbý kecy.

(Letuška Randy přijde k jednomu z rázovitých černochů, kterého také postihly zdravotní potíže.)
Randy: Mohu vám něco přinést?
první černoch: Sežeň mi dřevěnej penál, asi to se mnou sekne. Bere mě pajšl.
Randy: Promiňte, já vám nerozumím.
druhý černoch: Říká, že de vo kejhák.
starší pasažérka: Letuško, já jim rozumím.
Randy: Ach, výborně.
starší pasažérka: Říkal, že má velké bolesti v břiše a že se bojí, že zemře.
Randy: Fajn, řekněte mu prosím, aby se uklidnil, že mu hned přinesu nějaký lék.
starší pasažérka: Dej si voraz, frajere, mladá v merku dovalí lok meducíny.
první černoch: Co se do toho montuješ, ty vraždo, si nějaká moje mutr nebo co?
starší pasažérka: Chtěla sem vám jen píchnout…
druhý černoch: Šavluj si tu svoji kušnu, zhasni, vypadni a bude to v ažúru.
starší pasažérka: I vy nehodní hošani. Když nemáte interes, házím na vás bobek. Takovýhle dva klofani mi ležej u zádě.

(Na věž se v květovaných šatech dostavila i Linda, manželka kapitána Oveura.)
Linda Oveurová: Steve!
Steve McCroskey: Á, Linda. Můžeš být úplně klidná, všichni jsou naživu.
Johnny: Jsou jenom v bezvědomí.
Steve McCroskey: Máme šanci je zachránit, pokud Striker včas a vůbec přistane.
Linda Oveurová: To není moc velká šance, co?
Steve McCroskey: Děláme, co můžeme. A teď mě omluv.
Johnny: (Zhnuseně si prohlíží Lindiny šaty.) Proboha. Co to máte na sobě? Och, to nemáte doma černý šaty?

(Na letiště vtrhla parta novinářů, kterou si vzal na starost praštěný Johnny.)
reportér: Jaké je to letadlo?
Johnny: No, je takové velké, pěkně bílé, s červenými pruhy a se záclonkami… a má kola! Ale ty se dají zatáhnout.

(Chvíle napětí na letišti.)
meteorolog: Špatná zpráva, mlha houstne.
Johnny: A Lion zase tloustne, wow.

(McCroskey si na letišti nervózně zapaluje cigaretu.)
Steve McCroskey: A to jsem chtěl dneska přestat kouřit.

(Rádiový hovor mezi chicagským letištěm a letadlem.)
Rex Kramer: Strikere, ještě chvíli zůstaňte nahoře. Jakmile se zvedne mlha, navedu vás dolů.
Ted Striker: Poslyšte, Kramere, doktor říká, že pasažéři jsou v kritickém stavu. Jde o každou minutu, musíme přistát hned.
Rex Kramer: Uvědomujete si, jaké riziko tím na sebe berete? A zrovna vy? Nařizuju vám zůstat nahoře.
Ted Striker: Tak dost, Chicago. Teď budete poslouchat vy mě. Karta se obrátila, kapitáne Kramere.
Steve McCroskey: Nedokáže to, nemá šanci ani jedna k milionu.
Rex Kramer: Já vím, ale teď tu poroučí on, převzal velení. Je boss. Šéf. Velký zvíře. Papaláš. Náčelník Yankeeů. Kápo.

(Nadcházející letecká katastrofa se již objevila v novinách, které přinesl dispečer.)
dispečer: Kapitáne, podívejte!
Rex Kramer: (čte první titulek) Cestující jistě zahynou!
Steve McCroskey: (čte podtitulek) Kdo bude na vině?
Johnny: (čte o něco níž) U Penny je výprodej?!

(McCroskey si na letišti nervózně otevírá placatici.)
Steve McCroskey: A to jsem chtěl dneska přestat pít.

(Nouzový tým na letišti opouští kancelář a jde na věž.)
Rex Kramer: Zůstaňte na příjmu, jdeme na věž, hodně štěstí.
Steve McCroskey: (oznamuje nahlas) Jdeme na věž.
Johnny: (křičí) Na věž! Jdeme na věž! Strašit! Budeme strašit!

(Na věži panuje klid před bouří.)
Steve McCroskey: Zatím je všude klid.
Rex Kramer: Jo, až moc velkej.
Steve McCroskey: (vytáhne lahvičku s drogou) A to jsem chtěl dneska přestat šňupat.

(Ted Striker přistává v Chicagu.)
letištní amplion: Let 209 právě popojíždí ke vchodu číslo 9… číslo 10… číslo 11…

(Ve věži se připravují na nouzové přistání.)
Rex Kramer: Začíná konečný manévr. Vypněte všechna světla kromě devítky.
člen letové kontroly: Kapitáne, snad bychom je měli nechat spíš zapnutý.
Rex Kramer: Ne. To právě čekají, že uděláme.

(Ted Striker se snaží nouzově přistát s letadlem a dostává rady z řídící věže.)
Ted Striker: (do vysílačky) Nebudeme si nic namlouvat. V životě jsem s takovou krávou neletěl. Budu potřebovat z pekla štěstí.
Rex Kramer: Zůstaňte na příjmu. (Začne mluvit s kapitánem McCroskeym sedícím vedle, aniž by tušil, že ho Ted Striker slyší.) Máme jedinou naději. Musíme mu zvednou sebevědomí. Strikere, letěl jste někdy s vícemotorovým letadlem?
Ted Striker: Ne, nikdy.
Rex Krame: A sakra, to je mrhání časem. Ten blbeček s tím nikdy nepřistane.
McCroskey: (na Rexe Kramera) Musíš ho přivést na zem, prostě musíš.
Rex Kramer: Navedu ho na jezero Michigan, aspoň nezabije nevinný lidi.

(Ellaine přivede malého Joeyho Hammena do pilotní kabiny.)
Kapitán Oveur: (na Joea) Už jsi byl v pilotní kabině?
Joey Hammen: Ne, pane. V životě jsem ještě letadlem neletěl.
Kapitán Oveur: A už si viděl dospělého chlapa v trenkách?
Murdock: (na kapitána Oveura) Nemám zkontrolovat počasí, Clearenci?
Kapitán Oveur: Ne, zatím není třeba... Joey, už ses někdy poflakoval po tělocvičně?
Ellaine: Pojď, radši se vrátíme, Joey.

Elaine: (na starou paní) Nechtěla byste něco na čtení?
stará paní: A máte tam něco lehkého?
Elaine: Co tenhle prospekt? Slavné židovské sportovní legendy.

(Před startem letadla na jeho palubě.)
stará paní: (na Teda sedícího vedle) Jste nervózní?
Ted Striker: Ano.
stará paní: Poprvé?
Ted Striker: Ne, už jsem byl nervózní víckrát.

Dr. Rumack: Řekněte pilotovi, že musí s letadlem co nejrychleji přistát. Ta žena potřebuje do nemocnice.
Elaine: Do nemocnice? Co je to?
Dr. Rumack: To je taková velká budova s pacienty, ale to teď není důležité.

Rex Kramer: Tede, bylo to zřejmě nejstrašnější přistání v dějinách tohoto letiště. Ale někteří z nás, a především já, by tě rádi pozvali na skleničku a potřásli ti pravicí.

Rex Kramer: Roberts prověří letecký provoz v okruhu pěti mil. A vyndej si ten prst z ucha. Nevíš, kdes ho měl předtím.

Ted Striker: Dostal jsem rozkaz. Moje peruť zítra vyráží do boje. Budeme bombardovat sklady v Darc-E-Rique, v 18 hodin. Nalétáváme od severu, od jejich radarů.
Elaine Dickinsonová: A kdy se vrátíš?
Ted Striker: To ti nesmím říct, je to tajné.

Ted Striker: Znamená to, že už ke mně už nic necítíš?
Elaine Dickinsonová: Záleží na spoustě věcí, když má láska vydržet. Ze všeho nejdůležitější je úcta. A já nemůžu žít s mužem, k němuž úctu dávno necítím.
Ted Striker: Baba nemožná.