čarodějnice: A dvě stě let! Za toho holuba!
Jean: Milosti, dvě stě let! To jsme dopadli.

knížepán: Eliška mě nechce!
čarodějnice: A co sis myslel?

čertík: Mazej ven, nebo z tebe udělám kulhavou kobylu!
vodník: Jsi říkal, že to neumíš.
čertík: Já vím, ale on to neví.

čert: Roztrhám ho na cucky!
vodník: A já ty cucky utopim!

(Čertík si zkouší novou čepici a přiletí Čarodějnice.)
čertík: Aááá! Ty už si tu zasejc?!

čertík: Do pekla tě odnesu a tam tě sežeru!

čertík: Já tě majznu přes klapajznu, to se budeš divit!!

čertík: Jé, jahody.
vodník: Bude tě bolet břicho.
čertík: Tak ať.
vodník: Jako včera. Nablinkal mi do rybníka.
čertík: Ne ne.
vodník: Jo jo.
čertík: Ne!

čertík: Vodičku ne, vodičku ne.
vodník: Vodičku jo.

Eliška: Vrána přiletěla.
čertík: Vrána? Tak vrána, nebo čáp?
vodník: Sumec!

knížepán: Kdo jsi, zjeve?

čertík: Jé, kde jsi?

(Čertík čte oznámení.)
čertík: Bž... Fň... Mň...
(Vodník mu vezme oznámení z ruky a zjistí, že čertík ho četl vzhůru nohama.)
vodník: Na... Voj... Nu... Na vojnu! S tur... Kem!

čarodějnice: A co si mi toho nasliboval! Hory doly, Černej les!
čertík: Les? Já?
čarodějnice: Jo, jo, ty!
čertík: Jsi ňáká ťuklá, ne?

čertík: Má ucta, sousede. Namelu, vymelu, zamelu. Jako vždycky. A pozdravujte paní mámu!

čarodějnice: A dvěstě let, za toho holuba!

čarodějnice: Udělám z tebe sedm malejch a pěkně vošklivejch trpajzlíků!

knížepán: Jean, mně uletěly vlasy...

knížepán: Žán, on mi slízl krém.

čertík: Žán, přinesl mi okno, chci se podívat do zahrady. Už víš?