RECENZE FILMU

Režisér Stephen Daldry byl doposud zárukou kvality. Jeho nový film Předčítač vychází z pera Bernharda Schlinka, herečce Kate Winslet přinesl vytouženého Oscara a filmový svět díky němu objevil nadějného mladíka Davida Krosse. Je ale film opravdu tak úžasný, jak tvrdí jedni, nebo se naopak jedná o chladné a vypočítavé drama?

Příběh se rozehrává na dlouhé časové ose. Začíná v poválečném Německu, když se mladíkovi Michaelu Bergovi (Kross) na ulici udělá z ničeho nic špatně. Na pomoc mu přispěchá jemu dosud neznámá žena středních let Hanna Schmitzová (Kate Winslet). Pozdější naprosto nevinné a zároveň chvályhodné poděkování ale spustí vášnivý vztah mezi oběma na první pohled sobě tak vzdálenými lidmi. Michael dochází za průvodčí do jejího skromného příbytku, prožívají spolu nezapomenutelné chvíle naplněné touhou a štěstím a z chlapce se pomalu stává předčítač. Hanna je totiž vděčnou posluchačkou a vydrží hodiny poslouchat, když jí někdo předčítá knihy. Pouto se zdá být silnějším a silnějším, milenci se navzájem doplňují – ona jej doučuje v oblasti lásky, on ji v oblasti literatury. Jednoho dne však Hanna z nevysvětlitelných důvodů zmizí.

Užaslý Michael Berg se se svou osudovou láskou setkává později v soudní síni. On jako student práv účastnící se procesu s nacistickými dozorkyněmi, ona na lavici obžalovaných. Pro Michaela tvrdé morální dilema. Distancovat se od minulosti? Odsoudit? Odpustit? Stephen Daldry přináší silné téma, v příběhu nastoluje otázky viny a neviny, trestu, lásky a odpuštění.

Od začátku je nasazeno pomalé tempo, které sice komorním dramatům sluší, avšak první polovina filmu se přesto zdá být trochu rozvláčnou až mírně nudící. Na druhou stranu je nám bohatě naservírováno pohledů na obnaženou Kate. Člověk si až říká, jestli to není moc
prvoplánové a trochu přes míru. Tato část filmu jako by připravovala živnou půdu pro druhou polovinu a je jakýmsi příslibem, že se bude dít něco více. Ano, dít se toho bude dost, film přece jenom vychází z literární předlohy, a literární předlohy většinou bývají co se týče příběhu bohaté. Jenže ať se děje co se děje, unylého tempa se Předčítač nedokázal zbavit. Je to obrovská škoda, protože z takového námětu se dá určitě vykřesat hodně. Téma války s sebou obecně přináší (zvlášť ve spojitosti s osudovou láskou) ždímání emocí, jakkoli to může být laciné. Zde se ale emoce u diváka na povrch derou jen těžce. Film totiž jede ve svých vyjetých kolejích, v jedné rovině svým pozvolným tempem a ve výsledku, kdy člověk čeká opravdovou bombu, vyšumí do ztracena. A také zamrzí, že téma holocaustu je zde podáno spíše okrajově a divák se prakticky nic nového nedozví.

Nosníkem filmu je bezesporu výkon Kate Winslet. Svého Oscara si za výkon v Předčítači zaslouží. Její postava je sice z těch, ke kterým si cestu prostě nenajdete, ale Kate obrázek Hanny i přes všechny holé zadky podává se vkusem sobě vlastním. Mladík David Kross je velkým příslibem do budoucna a Předčítač mu otevřel dveře do velkého hollywoodského světa. Ralph Fiennes, jenž ztvárnil Michaela v dospělosti, však nedostal tolik prostoru, aby byl jeho výkon stoprocentně zapamatovatelný.

Předčítač rozhodně není špatný film, ale má spoustu malých chyb, které na něj ve výsledku vrhají ne úplně pozitivní světlo. Rozebírá se zde mnoho závažných témat a otázek, které jistě vedou k zamyšlení nad minulostí - přemýšlet o budoucnosti, která nás neustále ovlivňuje, je jedině dobře... Ale tento film má bohužel tak obrovský potenciál, který nebyl využit, že ho to sráží na kolena. Film, jenž už od začátku brnkal na oscarové struny, sice zaujme, donutí přemýšlet, uchvátí Kateiným herectvím, ale nenadchne.