RECENZE FILMU

Od nového Predátora se očekávalo hodně. Scénář a režii dostal na starost scénárista prvního Predátora Shane Black, který má na svědomí ještě například scénář k Smrtonosné pasti a Poslednímu skautovi a zrežíroval třetího Iron Mana nebo Správné chlapi. Ten se během propagačních rozhovorů také nebál mluvit o tom, jak velkou stopu musí nový Predátor zanechat a jak skvělý bude. Většina recenzí ale mluví úplně jinak. Jak to tedy je?

Na Zemi tentokrát nepřistál ani jeden, ani několik Predátorů, ale rovnou úplně nový druh Predátora. Vypořádat se s ním tentokrát musí jeden výborný voják, skupinka doslova šílených vojáků, jedna bioložka a jeden kluk.

Shane Black podle mě patří mezi nejnadějnější scenáristy a režiséry současnosti. Všechny jeho tři režisérské počiny, ke kterým si sám napsal scénář, bych ohodnotil minimálně devíti z deseti bodů a Iron Mana 3 dodnes považuji za nejlepší marvelovku. Není tedy divu, že jeho Predátora jsem vyhlížel velmi očekávaně a moje natěšení dokázali zbrzdit až mizerné recenze. Nakonec je ale dobře, že se tak stalo. Predátor: Evoluce je totiž nahony vzdálený původním očekáváním a při jeho sledování se musí přistoupit na několik pravidel a přehlédnout hodně chyb.

Předně totálně zapomeňte na následování odkazu prvního Predátora. Nebo možná kteréhokoliv dosavadního Predátora. Evoluce jde totiž úplně jinou cestou. Místo schovávání se v džungli se Predátor prochází po dobře osvětlené místnosti bez jediného uhnutí kamery. Místo jednoduché béčkové akce se zde rozšiřuje mytologie (doteď přemýšlím jestli to Blackovi dohodilo studio nebo to byl jeho nápad), která působí především jako nutnost, aby bylo na co navazovat v dalším díle a tudíž se vydělalo víc peněz. Nový Predátor je prostě úplně jinde.



To by ale tolik nevadilo. Mnohem horší je to totiž se scénářem. Ve chvíli kdy skupina nebezpečných šílenců vezme kramle ve stylu "to jsme mohli kdykoliv se nám zachtělo" nebo když malý kluk rozluští mimozemský jazyk jenom díky tomu, že má aspergerův syndrom, jsem opravdu dával oči v sloup.

Dalším problémem snímku je velice mizerný střih, díky kterému jsem v pár chvílích skoro nevěděl co děje, nebo která postava to právě zemřela. Pravděpodobně je to důsledek předělávání filmu, který se mnoha ohledech totálně odvrací od původního záměru, ale větší práci si s tím tvůrci přesto dát mohli. Stejně jako vynechat otravnou závěrečnou scénu, lákající na další díl.



Co tedy mohu nakonec pochválit? Především jednotlivé scény. Při probuzení bioložky v hotelu jsem se upřímně zasmál a poznal rukopis Blacka tak, jak ho mám rád. Při jedné ze závěrečných akčních scén jsem se zase výborně bavil a užíval si absurditu a podivné chování mnoha postav.
V mnoha chvílích ale snímek jak v akci tak v humoru střílí úplně vedle. Nebylo mi z toho trapně, rychle to uteklo a nenudil jsem se ani minutu, ale přesto to šlo udělat mnohem lépe.

Výsledek se tedy dá definovat jako stupidní ale zábavné guilty pleasure. Pokud budete k snímku takto přistupovat, nebudete zklamáni.