NÁZORY K FILMU
...
Tak to ne teda!
Ooops! Negativa komunistické éry zpracována tímto způsobem?!!! Spíše mi přišlo, že režisér i scénárista potřebovali exhibovat a film založili na hesle: „Jsem jinej = jsem dobrej.“ Bohužel, ne každý je Mozart či Picasso, aby mu to vyšlo. Pro mě tenhle film „dobrej“, natož geniální, opravdu není. Víceméně to na mě působí, jakoby tvůrci vypočítavě zneužili negativní a v naší zemi filmaři oblíbené téma, díky němuž mohli natočit temný snímek s černými a (jak jsem někde četla v pozitivní recenzi) „vizuálně minimalistickými“scénami. Odporná a zřejmá manipulace. Scény i dialogy působí jako nepřirozeně nahromaděný a přetékající soubor všeho zlého, co lidé v oné době mohli zažít. Je to skoro tak nudné, jako dokonalá blondýna 90-60-90 na pláži v Baywatch. Je tak jednoduše krásná, že není potřeba její krásu hledat a po deseti minutách nudí. Tenhle film zlo podává tak manipulativně a jednoznačně, že ve mně ubil všechnu zvědavost, soucit s vyslýchanými, rozhořčení. Pokud tedy skutečným záměrem filmu bylo poukázat na hrůzy komunistických zločinů (o čemž dost pochybuji), pak si troufám říct, že ona doba byla natolik odporná, že je naprosto zbytečné a neskutečně podbízivé hnusit divákovi postavu Antonína ještě tím, že je polopsychopat. Tehdejší hlavouni a šedé eminence byli zavrženíhodní právě proto, že byli vzdělaní a inteligentní a přesto dělali odporné věci. V tomto příběhu se člověk snad pozastaví nad tím, že Antonín je prostě úchyl, kterej si vzal do palice ženskou a dělá kraviny. Takoví byli, jsou a budou, v jakékoliv době. Ale vždyť šlo přece hlavně o to ukázat zlo komunismu, ne? A že jsou takovéto filmy dnes nutné??? No… vzhledem k tomu, že jsem úča a učím “teens“, tak vím, že pokud bych jim chtěla věrohodně přiblížit dobu před 89, tak bych jim rozhodně NEpustila tuhle rádoby pseudoumělecko-intelektuální vizi. Jediný plus – dokonalá výprava, pamatuju si něco málo z dětství, a detaily byly působivý. To je naneštěstí to jediný. Fuj! Fuj! Fuj!
...
bez vulgarit to nejde
Jsou filmy, které můžeme nazvat s*ačkou a nikdo se nebude divit. Různé šílené komedie z novodobé české dílny a tak dále. (Stačí vidět omylem nebo ze zoufalé zvědavosti jednou do roka.) Pak jsou tu sr*čky jiné kategorie. Od nových tvůrců, s neokoukanými hereckými tvářemi, natočené po řemeslnné stránce velmi kvalitně, libující si v kompozicích a dalších učebnicových hrátkách z dlouhé chvíle, vatové záběry. Ty filmy jsou pak nadmíru vychvalované jen proto, že jsou zkrátka jiné, nevídané, otevírají jakési nové obzory českého filmu, že v hlavní roli není posté hláškující Macháček, není to pestrobarevné atd. Jenže to je obsahově pořád modelová sra*ka. Tento film jedna z největších, co jsem vůbec viděl. A ani naoko dusivé téma (čti doba, v které se film odehrává), tomu nepomůže. Nudná, nicneříkající, tupě ublábolená, nesmyslná srač*a. Pusťte si dejme tomu Životy těch druhých a najděte sto tisíc kvalitativních rozdílů. 140 smrtelných minut. Bez příslibu naděje na kvalitní film, od začátku do konce. Ujetý film o ujetém zakrslém psychoušovi/bouchačovi z dob komunismu. Palte to tam. 140 minut???
...
Kristína Farkašová
Psychopatický násilník v řadách československé tajné policie je zahraný výborně, ale tento dramatický snímek prostě nudí.
...
Tak to vidím já...
Je důležité, aby u nás takové filmy vznikaly. Moc důležité. Filmy své, drzé, bez humoru, bez oblíbených herců, které vsázejí na dobrou filmařinu. Není to dokonalé, dokonce je to trochu odtažité a neosobní, ale působí to...
...
Moc z toho filmu moudrý nejsem. Zbytečně dlouhý, absolutně nepoutavý. Možná má v sobě nějaké poselství, ale jaké, to nevím. Abych ho pořádně pochopil, musel bych ho shlédnout ještě jednou.
...
Skvělý film, jednoznačně doporučuji
Velmi dobrý český film, konečně! Sice asi nebude trhat rekordy v návštěvnosti, ale už teď je žhavým kandidátem na Českého lva a snad i dost cen získá. Silný příběh, naprosto vynikající herecké výkony a nevídaně perfektní technická stránka: perfektní hudba (= spíše zvuky, něco jako v Terminátorovi...), perfektní kamera a skvělý zvuk... normálně si toho nevšímám, ale tady byl jasný, všdchno tak nějak více znělo a zvučilo.
2,5 hodiny je poměrně dlouhá stopáž na jakýkoli film, takže samozřejmě i zde se najde několik hlušších míst... třeba rozjezdový začátek... ale jakmile na scénu přijde Antonín, nenechá vás v klidu a jen napjatě sledujete, na kom se zade vyřádí... Výkon Ondřeje Malého je z rodu těch, na které se nezapomíná a směle ho už teď, po první zhlédnutí na projekci, zařazuji jako dalšího kandidáta do žebříčku nejděsivějších záporáků filmové historie (celosvětové!). Je ďábelský, odporný, slizký... chováním i vizáží... takhle nějak si představuju éstébáka! Ve skutečnosti je to takový milý a vysmátý chlapík z Ostravy... skutečně parádní proměna. Výkony jsou skvělé bez výjimky... postava Kláry, Tomáše, jeho ženy, Martina... perfektní výkony, ať se jedná o Čechy či Slováky... Smekám před všemi tvůrci, že vsadili na masově neznámé kvalitní herce - jen díky tomu jim vše věříte, kam se hrabou všechny ty moderní hvězdičky, které vidíme u všech Hřebejkových filmů... Tohle jsou praví herci! Jsem tomu moc ráda, že to mohu říct: Pouta jsou skutečně skvělý, byť velmi temný film z doby, kterou jsme zvyklí vídat v té její přívětivější podobě (viz Hřebejk a spol.) a zasluhují si zhlédnutí na velkém plátně. Všechno funguje, tak jak má, i finální titulková píseň... skvělé dovršení hutné atmosféry... Bravo!