RECENZE FILMU

Hodnocení Potu a krve se bude odvíjet od vašeho vztahu k Michaelu Bayovi. Pokud si myslíte, že jde o schopného filmaře, který umí pobavit, a většině jeho filmů byste dali nadprůměrné hodnocení, v zájmu vás i sebe předem dávám najevo, že následující řádky neprospějí vašemu krevnímu tlaku, což by v kombinaci s aktuálním horkem mohlo mít fatální následky. Takže tuto recenzi nečtěte. To není vtip, nečtěte ji, běžte pryč! Pokud si však myslíte, že Bay je idiot, pojďte, kamarádi, pustíme se do toho!

Takže když už jsme tu zůstali jen dva, můžeme probrat tenhle heist na steroidech, kde Dwayne "Skála" Johnson a Mark "Dřevo" Wahlberg unesou detektiva Monka, aby ho oloupili o jeho těžce vydělané židovské zlato. Rozjíždí se kolotoč podvodů a lží, jemuž nerozumějí ani samotní aktéři, protože jde o hloupé kulturisty.
Pain a Gain má být Bayovo osobní dílo. Na rozdíl od Transformerů, jež točí tak nerad, až by se dalo říct proti své vůli. (Chudinka Michael těm milionům nedokáže říct "ne", ač by tak chtěl!) Navíc si bere na paškál pravdivou událost, čímž odpadají příležitosti pro obvyklé bayoviny.
Bohužel se představa o osobní výpovědi Bayovi podařila dotáhnout do velmi obludné dokonalosti, takže snímek vypadá jako reálný svět jeho očima, nebo alespoň budí takový dojem. A ne, to není dobrá zpráva.

K čemu to přirovnat? Představte si, že jedete tramvají (my vesničani si to zaměňme za autobus). Zde potkáte velmi hloupě vypadajícího a vyjadřujícího se člověka, kterak si zrovna stěžuje na svého idiota souseda, což je ten největší hlupák, na jakého kdy narazil. Asi takový dojem budí Pain a Gain.
Zkrátka dojem, že někdo extrémně hloupý, ale přesvědčený o vlastní chytrosti vypráví o někom podle svého názoru ještě hloupějším, což má být zdrojem humoru a životní moudrosti.
Michael Bay se mi skutečně jeví jako americký ekvivalent Zdeňka Trošky. Jeho filmy mají stejné ambice a jejich zastánci se obrňují stejnými argumenty. "Je to zábava, tak nemá smysl klást na ni jakékoliv nároky." "Není to děláno pro kritiky ani ceny, takže o kvalitu se nikdo nemusí pokoušet." "Komu se to nelíbí, ať na to nekouká." Na tom lze nalézt vždy kus pravdy, ale ti naivnější z nás se zkrátka hledání kvality nedokáží vzdát na povel a raději se baví u něčeho, co v nich potom nevyvolává pocit studu.
Rozdíl mezi Bayem a Troškou spočívá v tom, že zatímco u nás je nejlukrativnější zaměřit se na diváky ve středním věku a starší, jež chtějí nějakou uřehtanou komedii, v Americe stále nejvíc dolarů vymámíte z teenagerů, kteří chtějí řemeslně zručné blikání obrazovky. Což oba pánové chápou a proto jde z komerčního hlediska o úspěšné tvůrce.
A stejně kvalitní, jako jsou v rámci žánru Troškovy lidové komedie, jsou vydařené Bayovy akční filmy.

Našli bychom další podobnosti. Stejně jako u Trošky pak existuje jeden snímek Baye, k němuž se i odmítavci staví smířlivěji (první Slunce seno vs. Skála) a stejně jako u Trošky neexistuje šance, že by cílové publikum mohlo někdy změnit názor, i když si většinou v jádru uvědomuje, že na té kritice opravdu něco bude. Jednoduše proto, že jedinci patřící k této mase se navzájem přesvědčují, že takhle má zábava vypadat, až tomu všichni uvěří (u Trošky se tomu říká přeceňování, u Baye hype). Viz kdesi citovaný výrok slečny po návratu z Babovřesek: "No nebylo to moc zábavné, ale tak to se musí prominout, tak jsem si to užila."
Stejně jako u Trošky pak cítíte z pozitivních vyjádření vůči Bayovi, ať už těch pár kladných recenzí, nebo komentářů na některé z databází, především "komunitnost" a deklarování sounáležitosti diváků. "Všichni, co se nám to líbí, jsme velká v pohodě parta a ostatní nám to nepřejí."
Druhý zásadní rozdíl však spočívá v tom, že internet ovládá cílovka Baye, takže zatímco přeceňování Trošky je odhalováno a vysmíváno, hype Baye spíš živen a podporován.

Možná se vám zdá nesmyslné založit recenzi na srovnání dvou filmařů, navíc, přiznávám, ne nějak hloubkovém. Jenže tady se vážně není o čem bavit. Původně jsem chtěl napsat něco mnohem klasičtějšího, dát najevo, co mi ve filmu konkrétně nevyhovuje, čím mi přijde až morálně škodlivý, co na něm zkrátka "nefunguje". Ale to by beztak nemělo smysl. Buď máte Baye rádi, užijete si Pain a Gain a mě budete mít za nesnesitelného zlého člověka, nebo ho rádi nemáte a jeho nový počin, kdybyste ho viděli (což se asi nestane), by pro vás byl velmi nesnesitelným zážitkem.
Bay sice nepolarizuje natolik jako náš Zdenda, takže víc diváků bude někde "mezi". Tento konkrétní druh lacinosti a hlouposti je na internetu přece jen nejvíc omlouván a legitimizován. A vlastně proč ne... Já tu nejsem od toho, abych říkal, co se komu smí líbit. Jen říkám, že bych byl raději, kdyby se takový film nelíbil nikomu. Svět by byl lepším místem.

PS: Uvědomuji si, že Bay ovládá řemeslo a pracuje s ním. Nicméně v důsledku mi to přijde stejně relevantní jako "Troška pracuje s lidovým humorem." Ano, pracuje s kvalitním řemeslem, ale výsledek, k němuž s jeho pomocí dochází, nemá po čtvrt hodině čím zaujmout.