GOLDIE FILM

Dnes se vydáme hlouběji do minulosti, konkrétně to bude rok 1950, éra, kdy se do popředí stále více dostávala televize, která tak konkuruje kinu a navazující formě filmové distribuce. Podíváme se za velkou louži a zaměříme se na klasický animovaný snímek z dílny Disneyho, který obstojí i v dnešní konkurenci. Osobně bych neměla nejmenší problém s tím pustit ho vlastním dětem. Je to totiž film zábavný, chytrý, kvalitní a má edukativní potenciál. Naplňuje konvence žánru, takže víte, co zhruba čekat, navíc se jedná o archetypální příběh objevující se v různých podobách jak v literatuře, tak filmu i jiných médiích. Popelka.

Animované filmy byly z kin vytlačovány pomaleji. Disney i v 50. letech minulého století vytvořil spoustu stěžejních děl, mezi které kromě Popelky patří například Alenka v říši divů nebo Lady a Tramp, a navázal tak na své dřívější úspěšné filmy, jako byly třeba Sněhurka a sedm trpaslíků, Bambi či Pinocchio. Dlouhé animované snímky slavily úspěch i proto, že byly v kinech uváděny v několikaletých odstupech stále dokola. Popelka se dodnes těší přízni diváků, v době svého nasazení do kin zaujala i kritiky, ti ji odměnili třemi oscarovými nominacemi. Ocenili především Popelčinu zvukovou stránku a hudbu. Mezi svými disneyovskými sourozenci se tak rozhodně neztratí.

V českých končinách zná většina spíše Vorlíčkovu verzi s Libuší Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem ze 70. let, která kombinuje dvě pohádky Boženy Němcové a klasický příběh tak trochu variuje. Podstata všech Popelek je ale stejná – chudá a zanedbaná dívka se tajně zúčastní plesu, kde se do ní zamiluje princ, ona se vlivem okolností promění v krásnou mladou ženu a prince si nakonec vezme. V americké animované Popelce hlavní postavě pomáhají zvířata a kouzelná kmotřička, v české verzi jsou to tři oříšky. Je to ale nedůležité. Gró totiž zůstává stejné.

Příběh Popelky je notoricky známý, takže jen ve zkratce o tom, jak vypadá v Disneyho podání. Popelka původně žila s milujícím otcem, její maminka totiž zemřela velmi mladá. Tatínek však měl pocit, že ženská ruka ve výchově přece jenom chybí, rozhodl se tudíž znovu oženit. Macecha s dvěma dcerami v Popelčině věku potlačovala svou pravou povahu. Když zemřel i otec, Popelce začalo peklo, neboť macecha už nemusela nic skrývat. Stala se služkou ve vlastním domě. Když se princ ze zdejšího království musel na popud svého otce oženit, byl uspořádán ples, na který se s pomocí zvířat a víly dostala i Popelka. Nikdo ji nepoznal, ale princ se do ní zamiloval. Popelka s úderem dvanácté hodiny zmizela, ale princ se nevzdal a začal ji hledat...

V rámci žánru v Popelce funguje vše, jak má. Postavy jsou černobílé, buď kladné, anebo záporné. To dokresluje i jejich vizuál – přísné rysy v matčině tváři, naduté tváře jejích dcer a Popelčiných nevlastních sester, na druhé straně andělská krása Popelky, která prosvítá i přes její šedý a ušmudlaný šat, princ vypadající jako model, široké a laskavé oči zvířátek, které Popelce pomáhají... Nesmí chybět příběh osudové lásky, konflikt dobra a zla s jasně daným průběhem a především koncem, jakási míra poučnosti, aby si děti z příběhu odnesly i něco navíc, ale také jemný humor, který je jedinečně přitroublý, přesto však funguje, nebo zpěv a chytlavé písně, to proto, aby byla podpořena pozitivní energie, která má z pohádky vyzařovat.

Zvířátka naivní háv Disneyho Popelky podporují. Jsou kouzelná, některá trochu natvrdlá, ale mají dobré a laskavé srdce. S Popelkou se kamarádí a chtějí pro ni jen to nejlepší. Navíc jsou často zdrojem humoru, který trochu odlehčuje romantičnost. Budeme svědky šarvátek mezi lenivým a zákeřným kocourem a na první pohled bezelstnými myšmi, které však kocoura velice rády provokují. Jejich eskapády jsou protiváhou k Popelčině trápení, mnohdy vyplňují prostor snímku takovým způsobem, že máme pocit, že jsme se ocitli v jiném filmu. Pak ale jejich vzájemné popichování s centrálním příběhem splyne a stane se důležitým bodem v ději.

Animace je v Popelce kouzelná, naprosto vyhovující standardům Disneyho, který známe z jeho dalších filmů i knížek. Ten rukopis je čitelný jasně a hned. Jak již bylo řečeno, v Popelce hraje důležitou roli také hudba. Bez ní by to nebylo ono. Popelka je barevná, pozitivní, pohádková. Je to typický produkt Disneyho, a to nemyslím nijak zle. Jen se tím snažím naznačit holý fakt – na první pohled je znát, kam patří. Továrna na (dětské) sny myslím nezklamala.