RECENZE FILMU

Piráti z Karibiku to u mě prohráli prakticky předem. Stavím se tím do nevýhodné pozice, kdy mi můžete vyčíst předpojatost. Ano, předpojatý jsem byl, protože příšerný třetí díl vzbudil značné a oprávněné množství nedůvěry. Jak jsem ale nedávno dokázal například u Thora, nemám problém, když je důvod, předpojatost velmi rychle setřást. Ten důvod u čtvrtých Pirátů přišel v podobě jistého zpytování svědomí (prakticky ignorování děje dvojky a trojky) - bohužel ale ne v dostatečném množství, aby to značilo zásadní rozdíl.

Po trojce byl symbolicky vyměněn režisér - všichni přitom víme, že Gore Verbinsky představoval největší klad série, držel ji pohromadě a z toho množství nesmyslů dělal alespoň pěknou vizuální podívanou (dvojku ukočíroval obdivuhodně). Třetí díl mu svou překombinovaností a tupostí podrazil nohy - hezké obrázky už nezachránily absenci čehokoli jiného, co by stálo za pozornost. Marshall, jehož filmy považuji za přeceňované, rozhodně ale ne špatné, jde nicméně v jeho stopách, což je asi dobře. Netvoří tak velkolepé scény, přesto se nemá zač stydět. Potvrzuje se jako režisér, který šablonovitě bezchybně tesá svou vizi do mramoru - proporce zvládá, srdce z kamene ale jeho dílu nikdo neodpáře. U Pirátů má samozřejmě hranici "chladnosti" posunutou.
Podobné studiové projekty, kor ty od Jerryho Bruckheimera, ale jen těžko vykazují, co z výsledku má vlastně na svědomí režisér, co producent a co spadlo z nebe. Jediný rozdíl v přístupu oproti minulým dílům je proto leda menší prosazování atmosféry (méně umělé mlhy) a větší role ženského prvku (v tom Marshalla vystopujeme bez problému) v podobě očekávatelně temperamentní Cruz. Jinak ale vše zůstává při starém - tedy ve stylu dějově ignorované dvojky a bohužel i trojky. Přitom "cesta ke kořenům" byla jediné, co by mohlo Pirátům skutečně pomoct. Bezprostřednosti a jednoduchosti ale napočtvrté nedosáhneme, s tím se dalo počítat. Co překvapí, je nedostatečná snaha, přestože si scenáristé ony chyby očividně uvědomili.

Došlo sice k zjednodušení dějové linie, pořád se ale potýkáme s tím, že příběh nemá hrdinu, postavy jasné motivy pro své činy a k nikomu nemůžeme přilnout. Ne, nepotřebuji složité psychologické vysvětlivky, bohatě by mi stačilo "pirát A miluje slečnu B, musí bojovat proti C a získat D, aby se stalo F," není mi ale přáno. Lidé se tu opět jen podrážejí a mezi páry nefunguje chemie (už jen proto, že do poslední chvíle nevíme, kdo city jen předstírá).
Právě v tom tkví výhoda jedničky, kde známe cíl a protagonisty, jichž se máme držet - Willa a Elizabeth (absence Blooma a Knightley je jinak vítaná - jejich postav ale ne). Když se však dostal do popředí nevyzpytatelný sidekick Sparrow, kterého si vyžadonily třináctileté fanynky, šlo vše "do kytek". Tato postava nemůže už z principu utáhnout film, protože nemá charakter, vlastnosti a pozadí. Je jen jednorozměrným šaškem s jednou sérií vtipů na odvedení pozornosti a vatou příběhu. Ve chvíli, kdy se tato vata stala středem pirátského vesmíru a příběh se naopak nabaluje na ni, končí veškerá legrace.
Jack Sparrow je tentokrát snesitelnější než minule - vyskytuje se zde jen jednou (maximálně dvakrát) najednou a jeho vtípky jsou daleko trefnější. Stejně si ale nedokážu představit, komu by mohl počtvrté imponovat zběsile přehrávající Depp a jeho mhouření očí. Ano, poprvé to bylo roztomilé a sympatické, počtvrté to ale prostě není reálně využitelné pro kohokoli, kdo je mentálně schopný uchovat v paměti libovolnou scénu z minulých dílů (doufám, že to zní přesně tak urážlivě, jak jsem zamýšlel). Můžeme ho nadále akceptovat jako klišoidní figurku, problém nastává, když bychom ho měli vnímat jako hlavního hrdinu. To nejde. Prostě nejde. Krom výše zmíněných problémů je to totiž morálně naprostý parchant, jehož zrady a úskoky daleko přesahují míru sympatie. Navíc se jeho povaha neustále mění. Nejprve se nám snaží vnutit svou bezprostřednost, za chvíli zase plánuje nějakou operaci sto kroků dopředu.

Scenáristické duo Rossio a Elliott tentokrát protočilo motivace každé postavy jen asi třikrát, což udělalo děj nepřehledným jen mírně, a vpustilo sem překvapivě málo zbytečných charakterů. Bohužel si páni scenáristé dál hrají na chytré a zvratů-schopné, přitom je děj hloupý tak moc, až to někdy zaráží. Naštěstí už se nepokoušejí tvořit funkční mytologii a prostě patlají páté přes deváté - najednou přijde mořská pana, zombie, poháry, lodě ve sklenicích. Díky bohu, že se tyto nesmysly nikdo nepokouší vysvětlit.
Tím nechci říct, že by měli být Piráti hloupí a nepokoušet se rozvíjet svůj svět - měli by ale být chytří tam, kde to žánr vyžaduje. Nechci stanovovat standardy a mantinely, rozhodně mi ale vůbec nevadí, že se najednou objeví nějaké stvoření, o kterém během předchozích tří filmů nepadlo ani slovo. Co mi naopak vadí, je scéna v Londýně, která má ukazovat Jackův geniální útěk, ačkoliv působí sama nesmyslně a nelogicky. Stejně tak mi vadí směšné množství náhod a jedna deux ex machina každých pět minut. To jsou věci, které se měly pilovat, pokud nám měl být prezentován 140 minut dlouhý dobrodružný velkofilm, na nějž si Piráti hrají, ačkoliv na to zoufale nemají.

Piráti tak nemohou naplno fungovat ani jako hříčka na zaplácnutí času, jež postrádá jakékoliv charisma, názor, náboj a smysl. Sluší se říct, že tentokrát záměr funguje alespoň částečně, dokonce nadprůměrně, což v podstatě může být velká výhra. Možná zamrzí nenápaditost a neschopnost udělat cokoliv jinak, než fanoušci očekávají. Vyčpělé vtipy, okoukaná choreografie, identická, nenápaditá hudba a snad až moc typově přesné obsazení - to vše kazí dojem. Jenže já jsem ve výsledku rád, že jsem se za filmaře alespoň necítil trapně. Laťka byla zkrátka natolik nízko, že ty změny k lepšímu jsem schopen ocenit. Uznávám, že Jerry a Rob sázeli na jistotu tak dlouho, že se jim podařilo něco málo vyhrát.
Bohužel je neustále vidět, že tvůrci, minimálně scenáristé, si pozici Pirátů - tedy oživlé atrakce - neuvědomují. Slepenec více či méně působivých situačních gagů nelze natáhnout na dvě hodiny a dvacet minut, o což se ale opět pokoušejí. I čtvrtí Piráti tedy ke konci nehorázně nudí, přestože jako devadesátiminutová jednorázovka by mohli fungovat. Děje se tu plno věcí, pár akčních scén je pěkných, a víc bych nepotřeboval. A pokud ano, tak smysluplně a s rozmyslem. Jerry si měl zkrátka vybrat, jestli chce počtvrté bavit stejným modelem, nebo produkovat plnohodnotné filmy. Obojího Piráti v tomto formátu nedosáhnou.

PS: 3D je pěkné, ale stále zbytečné. Tvůrci se ho sice snaží využívat, ale Avatar je v nedohlednu.

PPS: Dabing je velmi špatný a zásadně sráží zážitek z filmu. Dabéři se nezvládají trefovat do pusy zuřivě gestikulujícím hercům, natož aby působili zúčastněně.