NÁZORY K FILMU
...
Bob Dylan
Tak na tenhle film mě z hlavní části nalákalo zjištění, že tvůrcem hudby k tomuto westernu je jeden z mých mnohých hudebních oblíbenců Bob Dylan, který tady odvedl nesporně skvělou práci. Potěšilo mě, že zde začlenil i známou a asi jednu z jeho nejlepších písní - Knocking on heaven´s door, která tam sedla svým textem jako dělaná a navíc si zde Dylan zahrál i takovou podivínskou, lehce bezvýznamnou roli. Spíše tam vystupoval jen jako taková ozdoba, kterou kamera ráda snímá i ve chvíli, kdy nemá zrovna co říct, a tak tam místy jen stojí a kouká v záběru doblba. Další z věcí, která mě hodně překvapila byla technická stránka filmu, to znamená hlavně dobře udělané a propracované střílení, které zanechávalo stopy na obětech, tzn. žádné takové, že někdo do někoho střelí zblízka pistolí a kulka nezanechá žádnou děravou ani krvavou stopu, ale prostě je to tady celkem realisticky udělané. Děj je trochu slabší, hlavně v té druhé části, kde podle mě ztrácí na obrátkách nabraných zpočátku, no a konec je docela netradiční. Žádná okecávačka při finální scéně, kdy má šerif zabít hledaného psance a zároveň starého přítele, ale prostě beze slova prásk a titulky. 70% s chutí k 80%. Takhle si představuju pořádný western. Ty nekonečné řídké fláky jiných tvůrců vyžívající se ve statických obrazech a záběrech na kamenné tváře namazané marmeládou, které zapomínají vyprávět, mě netáhnou.
...
Konec přátelství
To byl aspoň western! Zapomeňte na přátelství Vinnetoua a Olda Shatterhanda (nic proti nim :), tenhle příběh je stokrát lepší, promyšlenější a zaujme vás od prvního okamžiku. Narozdíl od podobných westernů tu není ta přehnaná idyla, ale dosti tvrdý boj na život a na smrt. Mrtvol jako na běžícím pásu, jak kladných, tak záporných. Efekty na tehdejší dobu neuvěřitelně reálné, cákance krve jak od Tarantina :) Co velice oceňuji, že film ukazuje oba hlavní hrdiny i ve špatném světle, že nevystupují jen jako kladní kovbojové se smyslem pro spravedlnost střílející pouze špinavý lumpy. Příběh je strhující, dva bývalí kamarádi jsou teď největší protivníci a postupně zjišťujete, že role měli v minulosti už i prohozené. A hlavně, celý film je doslova pastva pro oči. Povídací scény jdou ruku v ruce s ostrými přestřelkami, za které by se nemuseli stydět ani dnešní filmaři. Exteriéry nádherné, smysluplné dialogy a celé prostředí silně podtrhuje nádherná hudba Boba Dylana. Hlavní hrdiny perfektně vystihují sympatičtí a charakterní herci. Celý film naštěstí díky své krátké stopáži nepostrádá spád a směřuje k rychlému konci, který je lepší než všechna dlouhá obkecávání v dnešních moderních filmech před smrtí hlavního hrdiny. Prostě western, který stojí za to vidět!