Obsaďte Billa Nightyho a můžete si být jisti, že každá scéna, ve které se objeví, bude působivá. Dokonce i ta, kdy ve které prostě jen prochází chodbou. Jeho nečitelný výraz v obličeji, doprovod klavírní hudby… dokonce i když pak zjistíte, že si jen šel vybrat poštovní schránku, úplně litovat nebudete. Jsem si jistý, že tvůrci přesně takto uvažovali. Když se tato v podstatě nadbytečná scéna objevila poprvé, říkal jsem si, že je to v pořádku a byla by chyba, kdyby této Nightyho stylovosti tvůrci nevyužili. Asi osmé opakování je však již důkazem odporné vypočítavosti autorů, kteří potřebují něčím vyplnit nudné pasáže. V tomto případě by se možná i dalo říct, že potřebovali vyplnit nudný film.