RECENZE FILMU

Steven S. DeKnight, režisér ve filmovém světě zcela neznámý, v tom seriálovém je to o trochu lepší, se snaží prorazit druhým dílem akčního snímku o monstrech sužující lidstvo a velkých robotech, které si lidé vyrobili na ochranu před těmito nevítanými návštěvníky. Jednička, jenž vznikla pod rukama Guillerma del Tora, poměrně zaujala a zas ukázala něco nového. Dokázalo Povstávání překonat svého předchůdce? No, podle těch procent vám asi došlo, že ne.

V příběhu se posouváme o několik let dopředu a lidstvu aktuálně žádné útoky od Kaiju nehrozí. Vidíme ale pozůstatky z doby minulé v podobě zničených měst a tzn. mrtvých zón. V nich se potlouká a krade Jake Pentecost (John Boyega), syn Stackera Pentecosta z minulého dílu. Pak se tam stalo něco nepodstatného, jako je utíkání před zákonem a volba mezi trestem a možností učit nové kadety a další známé blbosti. Hlavní je ale to, že Jake začne kadety učit, protože kdysi Jaegera pilotoval a lidstvo se stále útoků monster obává. Pochopitelně oprávněně. Nakonec Jake neskončí jen u výcviku, ale on a další jsou povoláni do akce, jelikož Kaiju se vracejí. Tentokrát v plné síle a mají i pár es v rukávu.

Pacific Rim: Povstání se dá rozdělit na dvě části. Na šíleně nudný film a na dobrou akční scénu. Začátek hrozně uspává, a i když poznáváme nové postavy, svět narušený minulými útoky, hrdinové se snaží o nějaký ten humor, vše to působí béčkově a nezajímavě. A pořádná akční scéna přijde až ke konci filmu, takže skoro hodinu a půl se nic tak zásadního neděje. Slyšíme ohrané hlášky, film se snaží o nějakou propracovanější zápletku, ale ta samozřejmě diváky už nemůže šokovat. Je pravdou, že oproti minulému dílu se film snaží působit víc odlehčeně a nebere se tak vážně. To spousta lidí ocení, já ale asi ne. Dřív, nebo co si tak pamatuju, to na mě působilo právě reálněji a drsněji. Útoky obrovitých monster zastaveny dalšími ocelovými monstry. Ano, sice tam byli dva šílení vědci, kteří se mimochodem vracejí i do druhého dílu, a pár divných momentů, ale celkově jsem měl z jedničky lepší pocit.

Povstání si ze sebe nic nedělá. Je to například vidět v celkové hybnosti strojů, kde se tato schopnost pošoupla na další level. Už je s nimi všechno možné. Jsou neskutečně vybavení a mají spoustu možností jak Kaiju poslat do horoucích pekel. Pozitivní je, že skoro všechny akční scény jsou ve dne. Takže si můžeme Jaegery a Kaiju vychutnat ve vší parádě. Jo, tady se fakt na vizuální stránce nešetřilo. A to je oproti minulému dílu zlepšení, tam totiž, pokud si pamatuji dobře, se převážná část odehrávala za deště a v noci.


Film každopádně cílí na mladší obecenstvo. Je to taková jednoduchá blbina, která určitě bude několik lidí a dětí bavit. První polovina je sice nudná, ale závěrečná bitevní scéna to všechno vynahradila. Spousta destrukce, použitých zbraní, snahy zastavit monstra a zničení už tak pobořeného města. Čas od času dokáže zaujmout i nějaký ten vtípek. Určitě ale vítám Johna Boyegu, který byl svěží náhradou za všechny předcházející herce. Bavil mě a vzhledem ke své roli a filmu hrál dobře.

Pokud se vám jednička líbila, obávám se, že Povstání vás může lehce zklamat. Pokud ale vám nevadí stupidní příběh se stupidnějšími zápletkami a obrovité stroje nahánějící ještě větší netvory, je to film stvořený pro vás. Už před usednutím v kině vám musí být jasné, že toto je zábavná popkornovka, ale i v těchto oddychových filmech chceme nějakou tu kvalitku. Prvnímu dílu jsem dal 50%, poslednímu dílu Transformers 30% (srovnání čistě jen z důvodu lehké podobnosti), a jelikož toto bylo horší jak první díl, ale lepší než Poslední rytíř, musím těch čtyřicet dát. Kdyby byl film celou dobu jako konečná scéna, jednalo by se o skvělý destruktivní zážitek.