GOLDIE FILM

Ano, Stanley Kubrick představuje pro naši sekci asi to co Karel Gott pro České slavíky. S tím malým rozdílem, že nedá ani na okamžik zapochybovat o tom, že si své umístění zde zaslouží. Věřte, že není otázkou, který jeho film se zde objeví, ale spíš "kdy" se tak stane. Má to dva zásadní důvody, proti kterým není moc co namítat. Za prvé - Stanley Kubrick je můj oblíbený režisér (ehm) a hlavně za druhé - žádné jeho dva filmy nejsou stejné.

Nepatří mezi ty, jejichž filmografii může reprezentovat jediný kousek. Měli bychom totiž problém najít dva jeho snímky podobné žánrově, co teprve dějově. Sci-fi, satira, drama, dokument, thriller, noir, válečný film i historický. A nakonec horor. Zkrátka všestrannost snad ve všem, v čem může být filmař všestranný. Proto ani Osvícení nemůže být opomenuto.
Kubrick je v něm totiž opět jiný a má co objevovat, ale dostatečně svůj, aby šlo pro jeho obdivovatele o naprostou nutnost "do sbírky". Zároveň patří mezi asi jeho nejznámější kousky, protože horor, Stephen King a Jack Nicholson přeci jen táhnou. Rozhodně to ale neznamená ústupky směrem k divákům. Kdo by ostatně něco takového očekával, nejspíš Kubricka moc nezná.

Příběh pojednává o rodině napraveného alkoholika Jacka Torrance, jež musí přečkat zimu v hotelu Overlooked uprostřed pustiny, kde si Jack nejen přivydělá coby správce, ale především hledá klid ke psaní knihy. Co čert nechtěl, tento hotel stojí na indiánském pohřebišti a ve třetím patře mají problém s občasnými potoky krve. Společnost tu dále Jackovi, jeho ženě a synovi dělají mrtvá dvojčátka a pár dalších halucinací, což rozhodně nejsou zrovna kamarádi do nepohody.
Ideální zimní brigáda pro spisovatele na volné noze vskutku nenastává, proto se v něm velmi pozvolna začínají probouzet poražení nebo potlačení vnitřní démoni. Nakonec to bude právě on sám, kdo se stane největší hrozbou pro vlastní rodinu.
Krom toho nalezneme spoustu mystiky a nadpřirozena přímo mezi členy rodiny. Jak to tak vypadá, Jack cestuje skrze čas a prostor a malý Danny je prostě Osvícený. Jediný "normální" člověk, který se ve filmu nachází a ke kterému se proto divák přirovnává, je proto Jackova žena Wendy, již povětšinou něco ohrožuje, takže člověk přirozeně nemůže vydechnout.

Co by jiný natočil jako přeplácaný mišmaš, jak popis děje napovídá, je u Kubricka tvrdě komorní budování atmosféry na principech, na jakých horory v době vzniku (natož dnes) rozhodně nestály. V roce 1980 spatřil světlo světa například i jeden z prvních velkých slasherů Pátek třináctého, popřípadě pověstný italský kus Kanibalové, což jsou na první pohled zcela odlišné přístupy oproti preciznímu Kubrickovu tichému teroru.
Sám autor předlohy, z nějakého důvodu velmi uznávaný Stephen King, byl s Kubrickovým pojetím jeho díla dost nespokojený. Nelíbil se mu Jack Nicholson, nelíbilo se mu minimum viditelného nadpřirozena, nelíbila se mu mnohovrstevnatá a na první pohled nečitelná symbolika. Nakonec na přelomu 80. a 90. let natočil (dal natočit) vlastní seriálovou verzi, která jen dokázala, že Kubrick vždy věděl, co dělá a co je potřeba pro natočení pořádného a nezapomenutelného filmu, který se stane jedním z nejvlivnějších popkulturních děl a nejcitovanějších snímků všech dob. Tím vším totiž Osvícení bezpochyby je, zřejmě díky tomu, že má "každému" co nabídnout, aniž by ale komukoliv ustupovalo.

Milovníkům hororu dopřává děsivou atmosféru a geometrickou řadou rostoucí gradaci. Ti, co se rádi baví, si překvapivě odnesou několik cynicky vtipných scén a "hlášek". Kritici a jiné zrůdy jsou zase unešeni skvělým zpracováním. Osvícení je zkrátka mnohovrstevnaté (dalo by se říct postmoderní) dílo, které dbá na to, aby nezabředlo do nicneříkajícího hororu, přestože stále plní jeho základní funkci.
Asi proto je pro některé nejděsivějším filmem, co viděli, kdežto jiní se u něj klasicky baví. Tato dvě protichůdná přijetí si nijak neodporují, což opět jen dokazuje Kubrickův talent.
Za mnohé jistě vděčíme vrcholné roli Jacka Nicholsona. Někteří tvrdí (s Kingem v čele), že není pro ztvárnění této postavy vhodný, protože působí jako šílený už na začátku, což, pokud známe Jacka, nemůžeme tak úplně vyvrátit. Myslím ale, že jeho herecký výkon a komediálně/děsivý projev je zcela nenahraditelný. Stejně tak vyděšená Shelley Duvall a malý Danny Lloyd se svými rolemi dokonale splynuli, i když tady spíše než talent a charizma hledejme Kubrickovu preciznost. Bylo to totiž právě Osvícení, kde vznikla legenda o vždy nespokojeném, donekonečna opakujícím filmaři.

Osvícení se velmi rychle stalo kultem a Kubrickovým dost možná nejznámějším dílem mezi běžným divákem. Jedinečný horor, který nabízí mnoho vrstev vyprávění, velmi nenápadnou (ale hutnou) symboliku a hlavně silnou atmosféru. Samozřejmě plno dnes již trademarkových scén, které člověk zná, i když neví, ze kterého filmu pocházejí.
Kubrick mu dal navíc svým nademocionálním a nadlidským (pro jeho odpůrce nelidským) stylem jistou nadčasovost. Osvícení se jako většina jeho filmů (snad krom Divnolásky, který je pevně zakořeněn do Studené války) vyhýbá jakékoli dobovosti, politické situaci a módě doby vzniku. To oceníme jak u historických dramat, která jsou tak oproštěna od "dvojí historičnosti", tak i žánrovkám, které působí stejně dnes jako před lety. U hororu je to vlastnost dvojnásobně zásadní.