kachna: Jestli tohle kačátko je skutečně jedno z nás, může na kachní farmě zůstat... I když je ošklivé. Ale je to tvůj syn, takže ho musíš vychovat. Nebo mě pěkně naštveš!
Ratso: Máš pravdu. Jaký bych to byl otec, kdybych odmítl být matkou vlastního syna?
káčátko: Máma!
Ratso: (naštvaně) A ty, říkej mi Ratso!

kachna: Opravdu čekáš, že budeme věřit kryse? Tomu nejpodlejšímu, nejšpinavějšímu, sobeckému, ohavnému stvoření...
Ratso: Dobře, dobře, všichni víme, co je krysa.

(Ratso "přistane" na kachní farmě v "objetí" labutího vejce, kde jej obklopí zvědavé kachny.)
kachna: Co když je to zloděj vajec?
Ratso: Zloděj vajec? Já? Ne, špatně jste to pochopily. Budu k tobě upřímnej zlato... Můžu ti říkat zlato?
kachna: Ne!
Ratso: Poslyš, zlato, to není obyčejné vejce, je to... moje vejce!
kachna: Od kdy krysy snáší vejce?
Ratso: Nesnáší. Snesla ho moje žena... Frank... en... zilla. Frankenzilla. Nechť odpočívá v pokoji, tam na kachní farmě v nebi.