poručík Matt T. Sherman: Když je dívce míň než jednadvacet, tak ji chrání zákon. Když je jí víc jak pětašedesát, tak ji chrání příroda. A v době mezi tím, je to lovná zvěř.

Ernest Hunkle: Pane, podívejte se na toto. Když jsme tu byli loni v červnu, žádal jsem o toaletní papír.
poručík Matt T. Sherman: No a?
Ernest Hunkle: A vždycky, když jsme se sem vrátili, jsem to urgoval. Všechno podle předpisů. Úřední cestou. Dokonce jsem jim zaslal i vzorek žádaného materiálu. A výsledek? Všechny žádosti přišly zpět s razítkem "NELZE IDENTIFIKOVAT, ŽÁDOST SE ZAMÍTÁ". Ne že bych si chtěl stěžovat, pane, ale s tímhle se setkávám dnes a denně.
poručík Matt T. Sherman: Já vím. To nic, Hunkle. Jen klid. Vemte si papír. Připraven?
Ernest Hunkle: Ano, pane.
poručík Matt T. Sherman: Od velitele ponorky Sea Tiger. Týlovému důstojníku námořní základny v Kebiti, Filipíny. Na vědomí veliteli ponorkových sil a tak dále. Věc: Toaletní papír. 6. června 1941 zažádala naše loď o 150 rolí toaletního papíru. 16. prosince 1941 byla tato žádost vrácena s označením "Požadovaný materiál nelze identifikovat". Velitele zmíněné ponorky Sea Tiger by vskutku zajímalo, co se používá v kebitském skladu zásob místo tohoto neidentifikovatelného materiálu, který byl dříve všem tak dobře znám.

poručík Matt T. Sherman: Hunkle? Máte už pro mě ty čerpadla?
Ernest Hunkle: Poslal jsem už pět urgencí.
poručík Matt T. Sherman: S razítkem "NUTNÉ"?
Ernest Hunkle: Poslal jsem novou žádost, pane.
poručík Matt T. Sherman: O co?
Ernest Hunkle: O razítko "NUTNÉ". Žádné nemáme.
poručík Matt T. Sherman: To jsme ze skladu nedostali vůbec nic?
Ernest Hunkle: Jediná kladně vyřízená žádost byla ta o více formulářů na žádosti.