*****

Režisér Kosinski si vybral zajímavou látku, resp. osudy elitního hasičského sboru na motivy skutečné události, což bývá divácky velice vděčné téma. Film má na běžné poměry dost dlouhou stopáž, ale Kosinski tento prostor vyplňuje výborně. Od začátku vykresluje charaktery jednotlivých členů sboru a postupem času a po několika mezilidských klopýtnutích, nechává vzniknout fantastické partě, která táhne za jeden provaz, utvoří rodinu a divák věří, že jeden za druhého dají ruku do ohně. Parádně je vykreslováno také např. vzájemné soužití lídra hasičského sboru Erika a jeho manželky. Především povaha (herecký výkon) Jennifer Conelly je kolikrát velmi bouřlivá, a prostě ji chcete ve vypjatých situacích vidět více a více. Společně s dalšími představiteli hlavních postav Joshem Brolinem a Milesem Tellerem je to vskutku herecký koncert! Vizuál filmu je taktéž líbivý, stejně jako kamera a efekty žhnoucího pekla. Až se mi zapalovaly „lejtka“, když jsem měl nutkání utíkat před ohněm společně s nimi. Pospolitost, soudržnost a lidskost, kterou Kosinski tak pracně celou dobu buduje, dostane „kudlu“ do zad v závěrečném dějství. Ale jasně, on za to nemohl. Závěr je totiž brutálně emocionální a diváka vzhledem k předchozímu průběhu dostane! Závěr? Jedná se pravděpodobně o nejlepší drama roku 2017. Film, až na pár hluchých míst, nemá slabinu a těží z výborných hereckých výkonů, vizuálu, a emocí, které z diváka vydoluje. Cíleně, ale bez patosu. Závěrečné titulky pak zaslouží jediné slovo - RESPEKT! P. S. Nejvíce si film užijete, aniž byste předem zjišťovali jakékoli informace o skutečných událostech…

Když jsem si pouštěla Only the Brave, věděla jsem o něm jen to, že je o hasičích. Takže jak to dopadne, jsem dopředu neměla tušení. Ovšem požár, který byl pro tento oddíl posledním, byl poznat na míle daleko, stejně jako okamžik, kdy mi došlo, že to přežije maximálně pár vyvolených a ten byl bohužel dávno před započetím požáru. Takže jsem vlastně jenom sledovala, jak je příběh natočen a kdo že ten vyvolený bude. A ani to nebylo těžké uhodnout. Kdyby to tvůrci udělali trochu méně okaté, filmu by to velmi prospělo, takhle se vytratilo napětí. Navíc je to občas až k neunesení americké. Všichni jsou jedna velká rodina a naši chlapíci jsou do jednoho neohrožení a uvědomělí. Ten heroizmus na vás přímo prýští. Myslím, že za pár dní si budu z filmu pamatovat pouze méďu běžícího jako ohnivá pochodeň lesem. To je pro mě nejsilnější zážitek z celého filmu, protože závěr, který měl člověka zdrtit, trvá celé čtyři minuty a ve 134 minutové stopáži se ztrácí. Čekala jsem víc a tento příběh by si víc rozhodně i zasloužil.