RECENZE FILMU

Že u nás nevznikají moc dobré komedie, není tvrzení, kterým bych se vás snažil překvapit nebo šokovat. Beru to jako fakt, okolo kterého smutně chodíme, koukáme a nevíme, co s ním. Že světlo na konci tunelu vysvitne celovečerním prequelem k seriálu, který jsem nesledoval, a bude se odehrávat v prostředí sportu, který ignoruji, je pak velmi milé překvapení.

V RECENZI MŮŽETE OČEKÁVAT NEZÁSADNÍ SPOILERY
Bohužel se to světlo nachází opravdu jen na konci tunelu, a kdybych chtěl hrát pesimistu, začnu mluvit o nevyužité šanci. Podle hesla "napůl prázdná, napůl plná" jsem se ale rozhodl Janu Prušinovskému naopak poděkovat za to, že se vůbec dostal tak daleko, abychom o jeho komedii směli mluvit jako o nadprůměrném filmu. A o tom není pochyb, protože jsem se nejednou uchechtl a nebylo daleko k tomu, abych hodil starosti za hlavu a neměl potřebu na spoustu nedostatků vůbec myslet. Nebylo tedy daleko k naplnění cíle každé komedie.
V tomto ohledu mě zaskočilo, když po projekci samotný režisér a scenárista v jedné osobě tvrdil, že Okresní přebor, seriál ani film, nepovažuje za sitcom. Právě (a pouze) jako sitcom nezvyklé stopáže si totiž jeho snímek (jak to bylo se seriálem, nevím) lze užít. Tedy jako srocené scénky s jednoduchými postavami, které mají více či méně vtipnou pointu ne vždy související s celkovým dějem.

Pokud začneme přemýšlet nad samotným příběhem víc než na poli nejzákladnější premisy "Pepik miluje fotbal a je to pes", dostáváme se do řady slepých uliček a nejasností.
Část pramení paradoxně z toho, že Miroslav Krobot je výborný herec zcela nad úroveň všeho zde. Jako diváci od něj automaticky očekáváme postavu s pěti patry démonů uvnitř, jen těžko se srovnáváme s tím, že hraje psychotického asociála s prioritami mimo realitu zřejmě velmi podprůměrné inteligence. Karikaturu, které se smějeme, ale nejde o ní uvažovat jako o člověku. Ne že by na tom byly ostatní postavy jinak, ale právě to, že Krobot působí tak "seriózně", nás nutí o něm ustavičně přemýšlet, což při jeho zkratkovitosti a absenci hloubky vede k rozčarování.
Zkarikováno je tu skutečně vše od celého zdejšího světa (nic krom fotbalu neexistuje - čím se postavy živí, co dělají mimo hřiště, nás nezajímá) po každý jeden charakter. Zkrátka jako v sitcomu...
Na těchto základech se nemůže podařit vystavět v podstatě dramatický příběh o umírajícím muži. Že se o to Prušinovský pokusil, se mu docela vymstilo. Posuďte sami: Jak brát vážně film, v němž hlavní hrdina odmítne transplantát srdce, protože pochází z těla mrtvého slávisty, a v nemocnici mu tedy skutečně najdou nové?

Rád bych nad podobnými nesmysly neuvažoval, rád bych na ně zapomněl, ale když se snímek tváří, že hraje na dramatickou strunu, já ho tak musím vnímat. Musím přemýšlet o tom, jakou náhodou se sanitka se srdcem dostala na minimálně padesát kilometrů vzdálenou vedlejší silnici, která vede odnikud nikam, na divákovi dobře známý železniční přejezd, když přitom Pepik vyloženě říká, že jezdí mimo dosah své obce, aby se o jeho nemoci nikdo nedozvěděl. Nejde zavřít oči nad tím, jaký hajzl protagonista je, když smutek, který způsobuje svým blízkým (ženě, přátelům), neustále vidíme.
Scénář zkrátka podkopává nohy sám sobě, když se snaží vzbudit dojem, že se odehrává v našem světě, že k němu máme přistupovat jako k příběhu skutečných lidí.
Na to rozhodnutí měl režisér samozřejmě právo a určitě nebylo nemožné z něj něco vykřesat. Jen by pak bylo potřeba domýšlet důsledky vlastních činů. Když už se snažit zobrazit kontext "scének", tak svědomitěji.

Jan Prušinovský má vynikající smysl pro timing vtipů, jejich přirozené kladení do příběhu a vede herce do velmi sympatických poloh, i když si to jejich postavy nezaslouží - tohle všechno patří do komediálního seriálu, pokud ne přímo do sitcomu. Byla chyba se tomu bránit a pokoušet se o něco víc, protože celovečerní Okresní přebor mohl být po dlouhé době prvotřídní a čistou komedií.
Ve zkratce můžu říct, že téměř vše, co má být vtipné, se podařilo (krom několika situací, kdy se postavy chovají jako karikatury až přespříliš), ale vše, co mělo být dramatické, je poměrně mimo mísu. Zamrzí to tím spíš, že jsou tu ty věci naprosto zbytečně, protože český Moneyball se nekoná a za těchto podmínek ani konat nemohl. (A proč by měl?)

PS: Bylo mi řečeno, že postava Vetchého (trapného vlezdoprdelky a slušného hajzla) se chová jinak než v seriálu... což můžu jen tlumočit.

PPS: Aby se neřeklo, vím, že "film" nemůže být "sitcom" v pravém slova smyslu. Pokud ale mluvíme o pokračování seriálu, jistě mi to zamíchání pojmy prominete.