Divadelní hru Odcházení bych hodnotil možná až osmdesáti procenty. Její adaptace v mých očích dopadla o něco hůře a velký vliv na to má skutečnost, že Havel režisér neumí či nechce pracovat s prostředky, které mu filmový formát dává. Drtivá většina filmu se odehrává u jednoho stolu s občasnými prostřihy na pole, betonový domek (kamera se otočí o úhel 60 stupňů), případně zahradní jezírko (otočí se o 90 stupňů). Na to, že film stál 44 miliónů (pro srovnání, velkofilm Lidice 65 miliónů) tyto finance až trestuhodně nejdou na výsledku vidět a člověk by málem řekl, že kouká na studentský film za babku. Naopak velkým plusem je, jak se dalo očekávat, scénář a herecké výkony (s výjimkou paní Veškrnové-Havlové, kterou ovšem z pochopitelných důvodů nikdo nemohl od projektu odstřihnout), jenž dávají zapomenout na minimalistické pojetí.

Václav Havel

Je to hodně působivý (navíc zajímavě barevně udělaný) obraz změny v podobě konce jednoho politika. To vše vtipně zkarikaturované a navíc se soustou hereckých osobností.

Tak to vidím já...

Má to zajímavý náboj, ale celkově je Odcházení neudržitelné. Chybí mi tu alespoň jedna základní a jasná myšlenka, kolem které by se ty vrstvy, metafory, přirovnání, odkazy a karikatury kupily, a tvořily tak něco jednotného a smysluplného.

Nemám rád příliš abstraktní věci, a tohle k tomu, tak jako samozřejmé Havlovo dílo patří. Byl jsem mírně překvapen stylizací a obleky jednotlivých postav. Na jednu stranu se zde člověk setkává se skutečnými jmény ze současnosti, i minulosti, na druhou stranu samotní aktéři jakoby byli z jiného světa. Když jsem na jaře viděl film o filmu, hned mě napadlo, jak je směšné, kdo je zde obsazen. Samozřejmě lidé z Havlova okolí. Alespoň ta jedna nejbližší tu být nemusela, i když svou roli zahrála celkem krásně. Náš současný prezident by asi odvětil, že se jedná o dost impertinentní snímek, což z jednoho pohledu chápu, z druhého uznávám jistou originálnost nápadu. A samotné Havlovo účinkování na závěr filmu už si vysvětlit moc nedokážu. Jedná se o nějaké poselství? A nebo pan exprezident se nedá ani dnes strhnout lidmi a stojí si za svou pravdou a láskou. Jakoby bych v tom od něj samotného slyšel kus ironie. Ať tak či onak. Film pro mě není tím pravým šálkem kávy, ale jisté uznání si zaslouší - malé.

A mně se to líbilo! A to dokonce hodně. Musím uznat, že jsem nic od Havla nečetla (zatím), ale moje gardedámy babička a máma tvrdí, že to byl typický Havel. Každopádně to bylo takové... Hezky barevné! Dokonalá absurdita českých novinářů a politiků, sliby chyby. Nutno podotknout, že je to dost dlouhý snímek a dost nápor na myšlení, proto jej nedoporučuji navečer. Ráda bych si ho pustila ještě někdy, pěkně v klídku, po obědě třeba. Protože těch myšlenek je tam dost. Každopádně je dobré na Odcházení jít bez očekávání. Veškerá kritika totiž šla mimo mě. Nebo spíš... Po výroku pana Jandáka, že je to brak, jsem usoudila, že by se mi to mohlo líbit. Očekávání to předčilo o dost! Nevěřila jsem, že to bude tak špatný film, ostatně já divadelní hry moc ráda, ale přesto jsem byla příjemně překvapená. Hvězdné obsazení dělá také svoje. Tisíckrát opakovaný fórek s kamenem byl panem Zindulkou pořád humorný, Dagmar Havlová naopak ztvárnila naprosto úžasnou trochu jednodušší osobu. Duška nemám zrovna v lásce, ale myslím, že role kancléřova nástupce mu sedla naprosto dokonale! A ještě poslední pochvala - pan Kaiser, dokonale úlisný. U všech scén s Tatianou Vilhelmovou a Janem Budařem jsem se dost nasmála, paráda. Jediná výtka - chvílemi jsem ztrácela nit, ale to, upřímně řečeno, přičítám spíš únavě. I poslední výstup samotného pana Havla se vyvedl. Byl to sice kýč, ale co, myslím, že náš exprezident si to může dovolit. Víte, tenhle film je spíš pro lidi, kteří si ze sebe umí udělat legraci... A taky pro lidi, kterým nevadí přemýšlení a mají rádi barvy, protože aranžmá se barevně skutečně vyřádilo!

Přiznám se, bála jsem se toho filmu. Skoro nic kladného jsem o něm nečetla. Ale o to nadšenější sem z kina vycházela. Mě se to líbilo. I ten Havlův závěrečný výstup, mnohým příjde kýčovitý, možná, ale ve mě vzbudilo úsměv i dojetí. Umím si představit, že by tam několik scén nebylo, ale celkovému dojmu to nijak výrazně neublížilo. Havlová...vůbec se mi nelíbila v Normalu, o to víc jsem se bála, co bude ted, ale nevadila a její projev se mi nezdál vůbec špatný. K ostatním hercům snad není co dodávat. Hudba skvělá. Ted nevím, co bych konkrétně vytkla, ale až mě to nadšení ze včerejška přejde, možná se něco objeví. Každému, možná i většině, se film líbit nebude, ale mě se líbil :)