INFORMACE O FILMU

V sérii krátkých dokumentárních esejů o umění se název Obrazy starého světa objevil už v roce 1967 – tehdy se tak měl jmenovat televizní film s hudbou starých mistrů. Později, když dramaturg bratislavské Televizní filmové tvorby Boris Hochel nabídl Dušanu Hanákovi projekt inspirovaný fotografiemi Martina Martinčeka, přešel název na něj. Přestože Hanákova hraná prvotina 322 vyvolala nelibost nastupujícího husákovského režimu a byla brzo zakázána, podařilo se v nepřehledné situaci Obrazy starého světa přenést na Kolibu a realizovat je tam jako celovečerní film pro kina. Ten se sice dočkal v roce 1972 dvoudenního promítání v Bratislavě, vzápětí byl však také zakázán a uložen do trezoru, z něhož se směl vynořit až po šestnácti letech.

ŠTÁB