Mám ráda dramata. Mám ráda filmy u kterých musíte přemýšlet a hledat skryté myšlenky. Mám ráda silné příběhy. A ráda pláču u filmů. Tady jsem našla všechno.
Na válečné filmy moc nejsem. Do filmu jse šla hlavně proto, že mi kamarádka řekla, že to za to stojí. Měla pravdu.
Příběh zasazený do doby Wietnamské války není ojedinělý nápad, ale tady se to vážně povedlo.
Ve většině válečných filmů jde hlavně o relativně přesné vykreslení hystorických událostí a k tomu přidají nějakou tu krev, čím víc, tím líp, hezkou hudbu, pár sympatických maníků, jednoho hrdinu a jednoho, dva podrazáky. Když na takový film koukáte, už po pár sekundách nevnímáte krev a mrtvoly nijak zvlášť silně. Říkáte si prostě, že válka holt byla taková a neberete si to. Nepřemýšlíte o tom. A to přece chyba!
Oběti války nám říkají(krom jiného), že nesmíme brát historii s klidem. Vždyť se to všechno může opakovat, když se tím nepoučíme. Vojáci se s tím museli smiřovat a museli to brát klidně, jinak by přišli o rozum. Ale my to přece dělat nemusíme.
V tomto filmu si sakra uvědomujete všechny ty hrůzy. Vnímáte je a nepřecházíte je. Tak to má být.
Ve filmu není tolik krve a mrtvol, zato si je uvědomujete.
Film ukazuje, že i ve válce si šlo zachovat čest a zdravý rozum. Nebyla to pouze vina války, co ti lidé páchali, byla to hlavně vina jednotlivců. Každý z nich měl vlastní rozum. Chápu, že drill a krev dělá svoje, některé věco to omlouvá, ale ne všechny.
Film ukazuje zvěrstvo páchané na obyvatelích, tohle válka neomlouvá. Tady šlo o potlačení zdravého rozumu.
Líbilo se mi, že to mělo poselství. Že to bylo něco jiného. Že to v sobě něco neslo.
Herecké výkony mě docela omráčily.
Michaela J. Foxe jsem znala z komedií, na které jsem se ráda dívala. Tady jasně ukázal, že to není jen komik. Ukázal, že má talent a že když chce, dokáže člověka posadit a ovládnout plátno. Čekala jsem, že mi tam nezapadne, ale kupodivu tam vážně pasoval. Neumím si v jeho roli představit někoho jiného.
Penn ukázal, že dokáže zahrát i pološíleného fanatického kreténa, kterému by člověk vyškrábal oči. Prostě hajzl.
Ostatní už tak výrazní nebyli, ale i tak stáli za to.
Co do hudby, nemám výtek. Přiměřená, elegantní, jemná.
Trošičku mi vadily jen dlouhé záběry na hlavu Foxe.
Jedna rada, český dubing je na houby, dejte si to s titulkama. Můžete-li

Tak to vidím já...

Palma se na první pohled zdá jako multižánrový režisér. Tenhle film mě ale přesvědčil o tom, že jím rozhodně není. Vybírá si prostě různé doby, hrdiny, prostředí a myšlenky, ale nikdy je nerealizuje zcela podle žánrových pravidel. Jeho filmy tak na mě působí maličko bulvárně a nedotaženě. Ale na druhou stranu vždy výživně a tak nějak i nápaditě. Ani v Obětech války se nenechává svázat žánrem a válce se prakticky nevěnuje. Nebo alespoň ne na prvním místě. Naprosto jsem totiž neměl pocit válečného filmu. Spíš normálního thrilleru. Nicméně to automaticky není mínus filmu. I tady to stačí na 70%. A přitom fakt z hlouby duše nesnáším Penna, takže to chtělo nějaký výkon!

Casualties of War

Už ani nevím, kdy jsem naposled viděl nějaký ten válečný film. Né, že bych tenhle filmový žánr neměl rád, ale válečné filmy se mi vždycky nějakým podivným způsobem "vyhnuly". A protože tedy nejsem žádný (ani průměrný) znalec válečných filmů, když jsem dostal do rukou tenhle film a viděl jméno režiséra a na tehdejší dobu velmi slušné herecké obsazení, neváhal jsem a film jsem si co nejdřív pustil. Nevím, jestli jsem kdy vůbec viděl film z Vietnamu (kromě Ramba :) ). Film na mě působil tak jak měl na diváka působit. Nejdřív jsem fandil všem americkým vojákům a všichni byli v mých očích frajeři, jenže potom se jeden frajer jménem Sean Penn zbláznil a karta se úplně obrátila. De Palma docela totožně vystihl zvěrstvo, které američtí vojáci dělali a Sean Penn spolu s Donem Harveym tomuto zvěrstvu vtiskli reálnou tvář. Jasně, že mi došlo, že film je trochu přibarvený, že do děje je zasazeno pár extrému a hlavně byl zde vytvořen heroický maník, který vždycky jedná ve jménu dobra atd., ale to hlavní a to pravdivé - otázka etiky a otázka správného rozhodnutí je tu velmi dobře znázorněna a o to jde. Válka je zde podána reálně a charaktery lidí (vojáků) taky. Taky se mi zde líbí že De Palma je přesto, že ve filmu "háže špínu" na americké vojstvo, není úplně jednostranný a nezastává se partyzánů. Chtěl vyjádřit, že zlí lidi, co dělají špatná rozhodnutí jsou všude. A co herecká stránka? Michael J. Fox ačkoli zde hraje výborně a nemusí se za svůj výkon stydět, jeho image se do válečného filmu prostě nehodí a tak i navzdory skvělému výkonu mi zde prostě neseděl. Sean Penn je jako záporák výborný. Zvrácený, chytrý a lstivý. Prostě nejhorší kombinace vlastností jaké může Váš nepřítel mít a Penn se do té postavy vžil a užíval si jí, to šlo vidět. Don Harvey byl druhý takový. Chvála oběma těmhle hercům! Johna C. Reillyho a Vinga Rhamese mohli klidně nahradit jiní dva herci, protože oni zde byli zcela nevýrazní. Rolička Johna Leguizama potěšila, ačkoli to byla jedna z jeho prvních rolí, takže tehdy ještě toho talentu moc neměl, ale už tehdy se mu blýskalo na lepší časy. Jedním dechem: "Lehce nadprůměrné válečné drama, které mě potěšilo, ale chyběla mu atmosféra a tak i když zde bylo pár srdceryvných scén, byl jsem stále chladný jako led. De Palma si měl dát víc záležet." Dávám 60 %.