Mikeš: To kralování od pořádné práce jenom zdržuje.

král: O hlavu zkrátit!
Mikeš: Věděl bych o lepším trestu, pane králi.

Matěj: Ať žije statečný Ondra!
Ondra: Ať žije statečný Matěj!

Mikeš: Vy jste mi siláci k pohledání. Jeden strom pokácí, druhý mlýn roztočí, ale když jde o pečínku nebo zlaťáky...

Mikeš: Kuš, babo!

Mikeš: Tak co, kde máte ty zlaťáky a jitrnice?
Matěj: Víš, všechno se nějak zvrtlo.
Ondra: Tak už se na nás nezlob, Mikši.
Matěj: Příště tě poslechneme!

Ondra: Já měl sen. Šel jsem po cestě a na každém kroku byl zlaťák.
Matěj: Na co zlaťák, když je hlad.

Jakub: Svět je dlouhý. A obejít ho z jednoho konce na druhý trvá dlouho.

Matěj: Kam člověk dosáhl, všude samá dobrota.

dvořan: Já to říkal hned, že jsou to oni. Tudy, vzácní pánové. Račte se za mnou obtěžovat.

král: Proč chceš nasazovat krk?
Mikeš: Těch bledulek, křehotinek je mi líto. Co se mají co ztrácet?

Mikeš: Vstávejte! Jdeme na zámek.
Matěj: Kam?! Zbláznil ses?