home
Zmatená duše

NÁZORY K FILMU

avatar uživatele
100 %

Numb

Konečně něco, kde je Mathew ne jako Chandler, ale i tak úpně maximálně v pohodě i v takové pozici (;

15. prosince 2009
avatar uživatele
80 %

Numb

Další z mnoha a mnoha dramat, kterých je po světě velmi moc a i přesto se stále rodí. Tenhleten film byl ale docela kladně přijat jak diváky, tak kritiky. Navíc v něm hrál můj oblíbený herec Matthew Perry, který je mimochodem podle mě nejlepší z herců v seriálu "Přátelé". Kvalitní drama musí mít také kvalitní námět, scénář a herce, jestli jen něco z toho nesplní, film je dá se říct natočen jen tak do větru. Kvalitní námět to má, což o to, každému příjde zvláštní a zajímavá tahle "nemoc", kterou snáší hlavní hrdina. Člověk při tom čeká jestli se z toho nakonec dostane a nebo ne a v tomhle mě film naprosto překvapil, neboť jsem zase jednou čekal obyčejný americký klišé happyend a ten mi teda film nenabídl, tedy né úplně. Všechny mé obavy třeba že hlavní postavu nakonec "vyléčí láska" se nevyplnili a režisér a scénárista Harris Goldberg mi místo toho nabídl konec alá padesát na padesát. Scénář měl taky úroveň. Nic se zde zbytečně neprodlužovalo, stopáž docela rychle utíkala a Harris Goldberg ve filmu tedy nechával jen to podstatné. Navíc nám dobře a věrohodně popsal jak pocity hlavní postavy, tak to, jak nemoc vypadá a jak na Vás působí, takže byl divák i dostatečně informován. Nikdy během filmu se mi nestalo, že by mě film nudil. To, co mi přišlo na scénáři zajímavé bylo to, že mi zajímavější přišli vedlejší postavy než ta hlavní, ale to ürčitě takhle mělo být, protože celý film se Harris Goldberg snažil divákům vysvětlit, že hlavní postava není zrovna společenský typ. Vedlejší postavy jsou opravdu zajímavé a díky nim je i ve filmu mnoho úsměvných (schválně nepíšu vtipných) situací. Velice mě překvapilo, že i herci vedlejších postav podávají lepší výkony než Matthew Perry. Ono taky nosit celý film jednu grimasu není nijak zvlášť těžké ovšem tohle bylo hlavně drama a přece se mu zde mohlo líp povést vykreslení svých depresí, smutku nebo beznaděje. Ostatní herci už jsou v klidu. Nejvíc mě dostala Mary Steenburgen coby nadržená Dr. Blaineová. Scény s ní jsem si vyloženě užíval, zvláště pak scénu v restauraci. I Lynn Collins a její neustálé fuckování na mě udělalo dojem. Svojí postavu narozdíl od Perryho vykreslila přesně, jakoby to skutečně byla ona. A konec konců i Kevin Pollak na mne zde působil sympaticky (a to se nestává moc často), ale tahle role mu podle mě sedla, nebyla sice moc náročná, ovšem záleželo hlavně na hercově charisma a to se zde u Pollaka rozhodně projevilo. Jedním dechem: "Velmi zajímavé drama, kde výkony ostatních herců jsou lepší než výkon hereckého tahouna filmu." Rozhodně zajímavé drama, které je možné zhlédnout i vícekrát, protože potom možná líp pochopíte hlavní postavu. Na stovku to sice není, ale na takovou osmdesátku to rozhodně má, protože hlavně ženské herecké výkony nebo velmi dobrou kameru si zde velmi užijete.

15. dubna 2009