Norské dřevo

Než si pustíte tento film, prosím, zpomalte. Přestaňte spěchat, zastavte a připravte se na hromadu emocí, citů i ticha. Na plno slov, která ani nemusí být vyřčena, aby byla vnímána nebo pochopena. Otevřete se. Buďte připraveni na to, že budete dvě hodiny sledovat lidi, kteří jsou svou mentalitou odlišní od toho, co považuje většina z nás za „normální“. I přesto, že hlavní postavy řeší stejné a velmi vážné problémy, které mohou potkat kohokoliv z nás, jejich reakce a jednání jsou jiné. Podle reakcí diváků v kině zřejmě nepochopitelné, dokonce i humorné. Přesto mi přijde, že místo úšklebků si tento film zaslouží velký potlesk a poklonu. Připusťte, že i to, co neodpovídá vašim standardům, je výjimečné, a dokonce i krásné.____Ona zpomalenost filmu spočívá v dlouhých a tím velmi osobních a intimních záběrech na herce a jejich prožívání, u kterých jsem já osobně přestávala i dýchat. Velmi na mě zapůsobila skromnost rozhovorů. Žádné zbytečné věty. Umění být ticho a využití ticha k vnímání druhých lidí._____Kdyby snímek vznikl jinde než v Japonsku, zřejmě by zabral polovinu času. Ale tím by vnímavého diváka připravil právě o onu neskutečnou hloubku. Stal by se možná jen možným návodem na to, jak řešit nebo neřešit těžkou životní situaci. Ale Norské dřevo je pro mě v tomto směru na mnohem vyšší úrovni. _____Zcela fascinující jsou pro mě přírodní záběry, které jsou ovšem opět víc, než jen záběry krásy. Ve filmu jakoby postavy duševně s přírodou splynuly. Jejich emoce vystihují klidně působící zelené kopce a lesy, bouřlivé oceánské vlny a chladné skály, zimní krajina nebo živoucí zahrada plná květů. Hloubka._____ Je těžké hodnotit film, který je tak odlišný od toho na co jsme zvyklí, stejnými měřítky, procenty. Proto hodnotím spíše pocity, které mi z filmu zůstaly a hlásím velkou spokojenost.