NÁZORY K FILMU
...
Vedle čeho?
Nu, bavil jsem se, ale umírněně. Pětice příběhů (ne šestice) náhozy na bránici dává, nicméně se nejedná o něco, na co bych měl nutkání podívat se někdy ještě jednou. Což jindy jinak klidně činím a dívám se bez uzardění třeba i pětkrát. Samozřejmě ne za sebou. To už by bylo fakt na palici. Něco mi přišlo trošku utahané (první příběh), něco vařilo z vody (třetí příběh) a něco bylo už i malinko křečovité (čtvrtý příběh), takže opravdu s gustem jsem vstřebal především dokonalý New York a krásně parodicky sarkastické Helsinky. A světe div se, padne tam i zmínka o Čechách, přesněji Československu a Praze. Za to z protekce dávám deset procent navrch :)
...
Lidé. Města. Taxikáři.
Šestice příběhů odehrávající se ve stejný čas v šesti evropských a amerických velkoměstech mě bavila rozhodně víc, než plkání nad cigaretami a horkými nápoji. Taxikářské historky byly vtipné a vypovídající o jednotlivých metropolích, a každá fungovala jako ucelený počin. Setkávání lidí (a kultur) je očividně Jarmuschovi blízké a myslím, že je lepší, když má na rozvinutí příběhu více času (ideálně okolo dvou hodin na příběh...)
...
Tak to vidím já...
Vtipné, chytré, vypointované. Jarmuschův ironický pohled na svět tu funguje lépe než v těch pár dalších jeho filmech, co jsem viděl. Stejně jako u Kafe a Cigár jsem měl pocit, že nemá moc schopnost řadit povídky za sebou, ale protože jich je relativně málo a jsou dlouhé, není to tak na škodu. S odřenýma očima těch 90% dám, protože tenle film toho v sobě skrývá opravdu mnoho!
...
Pier
V první řadě se musí ocenit nápad, v řadě druhé zase nápad…Jsem přesvědčen, že Jim Jarmuch „dolaďoval“ detaily za chodu, protože takovýto projekt se nedá přesně nalinkovat, musíte dost často improvizovat…Žádný nápad se předem neodsuzuje, každý kdo přijde s něčím novým je vyslechnut a hned v zápětí jiný filmař rozvine původní myšlenku o kousek dál…U filmů které vznikají jen za účelem uspokojit samotného režiséra, a věřím že tento si vyšší nároky nekladl, se nečeká jen klasická filmařina ale pohrávání si se všemi různými aspekty…Bohužel mi přijde že režisér natočil něco co se líbí jen jemu, bylo mu jedno jak to veřejnost příjme, pro něj bylo důležité aby on sám byl na své dílo hrdý…Takhle na mě působil samotný příběh…Je neskutečné co se dokáže zrodit v mozku znuděného člověka…Pět příběhů které se odehrávají ve stejný čas na různých místech světa, dokonce i se stejnou zápletkou…Ale co je zvláštní z těch 5 příběhů mě za srdce chytil jen ten z Paříže, ostatní byli suché, a ten první příběh mi připadal neskutečně protivný…Winona Ryder, jak jí mám rád tak tady se mi otevíral nůž v kapse…Měl jsem co dělat abych se udržel a nevypnul to hned po prvních pár minutách…Pak ale přišel jiný příběh, a ten mi dokonale zvedl náladu, humorný, veselý, voňavý, nabitý dobrým pocitem, a v tu chvíli mě to trklo…Celý film poukazuje na 5 různých lidských pocitů, v prvním příběhu, z LA jsem viděl lítost, bohatá žena chce dát šanci chudé slečně…V druhém příběhu jsem viděl odhodlanost, německý řidič se nevyzná v autech a v New Yorku ale přesto dělá taxikáře…V třetím příběhu jsem viděl zvědavost…Černošský taxikář se vyptává slepé ženy na její pocity…Ve čtvrtém příběhu se mi poodhalil chtíč…Typická italská „vychloubanost“…A v pátém jsem viděl lhostejnost, finskému taxikáři bylo jedno co mají za problémy ostatní, on chtěl jen jet dál…Když nad tím tak přemýšlím, uvědomuji si že film ve mně zanechal hlubokou pokoru, až teď když píšu tento názor si uvědomuji že Noc na Zemi, nám ukazuje určité poselství, je dobře skryto ale nepatrný náznak je vidět…Vjero, i když dávám 60% film se mi s odstupem času v ryl do paměti, a dlouho na něj budu vzpomínat!!!
...
***
Ač je to mé první setkání s režisérem Jarmuschem, tak už jen z tohoto filmů mám pocit, že je to netuctový rejža, který dokáže přinést do světa filmařiny něco nového! Už na první pohled je Jarmusch neobyčejný a stejně tak je neobyčejný i tento jeho film, který je složen z pěti povídek, zasazených do pěti světových velkoměst! Nejen příběhy, dějící se v taxíku mezi sebou soupeří o přízeň diváku, ale také zde rejža ukazuje noční "život" těchto velkoměst! Dneska už jsou na tom všechny jinak, ale v tomto snímku jsou vyobrazena velmi nevábně, až šeredně! Až na Helsinky, které byly v zimě krásné! Co říct k těm mini povídkám... jádro každé tvoří taxikář a tady platí co kus to neopakovatelný originál! Všichni kouří jako fabriky, nejvíc Winona Ryder, která má cigáro v puse, za uchem a ještě k tomu i přilepené na střeše... no děs! Navíc její příhoda byla ta nejnudnější a Winona se mi do role drsné taxikářky moc nehodila! Je to skromné, plaché děvče a když si hraje na drsňačku, tak mi to k ní prostě nepasuje! Povídka o černochovi a slepé dívce taky nemá žádný spád a je celkem o ničem! Ale kdo boduje, je duo Helmut a Yo Yo :-D Ti chlapci si vážně rozuměli a jízda taxíkem v jejich podání byla hned o něčem jiném! Ovšem u mě nejvíce zabodoval nikdo jiný, než Roberto Benigni! Ten nasadil sólokapra a vystačil by si klidně i bez pasažéra! Já bych z toho jeho žvanění asi taky dostal infarkt :-D U této povídky jsem se bavil nejvíce! To nejlepší nakonec? V tomto případě to neplatí! Poslední historka s opilci je už jen vyprávěcí a docela nudná, pro někoho možná i dojemná! Pro mě ale ne, bylo to laciné a trapné, když se ti dva "drsní" chlapy rozplakaly! Hlavní ale je, že se rejžovi povedlo zobrazit charakter jednotlivých taxikářů, podle země kterou prezentovali! Hudba sice pasovala do daného prostředí, ale blbě se poslouchala! Závěr? Noc na zemi je originální, to jo, ale až na pár světlých chvil se v podstatě nic neděje a divák se nudí poměrně hodně! Určitě většina z nás od toho očekávala mnohem lepší podívanou, ale nevadí Vjeruš, zajímavé a inspirující to rozhodně bylo ;-)
...
Noc v taksíku !
Netradiční, osvěžující podívaná, která pro fandy Jima Jarmusche musí být rovna filmovému orgasmu, ale pro mě, jako neználka, to byla jenom ta netradiční a osvěžující podívaná, orgasmus se opravdu nedostavil. Jednoznačně můžu prohlásit, že na takový film bych se dobrovolně opravdu nepodívala, ani by mě to nenapadlo. Ale jsem ráda, že moje sestra má takový filmový vkus, jaký má a vybrala toto dílko. Film je natočen z pohledu taxikářů v pěti různých státech, odehrávající se v nočních hodinách. V 1. příběhu se setkáváme s přisprostlou taxikářkou Winonou Ryder a bohatou paničkou od filmu Genou Rowlands. Tady tento obraz ve mě nevyvolal ani křečovitý úsměv, natož pak nějaké výraznější emoce. A jakmile Winona začne žvýkat, do toho kouřit a vyluzovat všechny ty zvuky, které opravdu ve mě vyvolávají touhu vraždit, pak nemůžu dát jiné hodnocení za tuto část, než 0%. Ve 2. příběhu se setkáváme s taxikářem Arminem Muellerem-Stahlem, jehož jako herce mám velmi ráda a opět přesvědčil i v tom kratičkém momentu, že je PAN herec! Jeho černošský cestující je chlapík na správném místě a když vidí, jak se chudák taxikář v té své živnosti plácá, veme volant do svých rukou, odveze se kam potřebuje, ale i tak taxikář dostane zaplaceno a jako bonus pár rad do života. Bravo! Velmi povedená část, 50%. Ve 3. příběhu se jedná o černošského taxikáře a slepou ženu. Nic důležitého nebylo řečeno, podívali jsme se, jak se asi slepá žena líčí, seznámili jsme se s tím, že slepí vnímají svět jinak a tím vše v této části končilo. Opět nic zajímavého. Nezaujalo ani na moment, proto 0%. 4. příběh, ten měl grády větší než všechny tři před ním. Roberto Benigni má opravdu smysl pro komedii a co neuřídí, to doslova ukecá k smrti. Přesvědčil se o tom i jeho cestující, kněz. V jistých momentech mi opravdu tekly slzy smíchy. Když vykládal, že jako mladí kluci se neměli jak sexuálně vybít a dováděli s "dýněma", to jsem sice s povytaženým obočím, ale přeci pochopila. Pak jak naznačil, že už měl touhy milovat se s někým živým, někým, kdo by se na něj mohl dívat a začal vyprávět o ovečce Lole, tak to jsem šla do vývrtky. No a na závěr kněze seznámil se skutečností, jak si báječně zasexoval se švagrovou u ní doma na podlaze. Bez komentáře! A kdo navíc vidí ten útrpný knězův výraz, který vzadu na sedačce umíra...Dokonalost sama, 80%!! A poslední, 5. příběh, už byl jenom takovým tím dojezdem do konce. Banda tří ožralců, z nichž dva byli k slzám dojatí příběhem taxikáře, tak na ně je opravdu krásný pohled a vypadají tak mile a bezelstně. Slušných 50%. Ve výsledku film působí opravdu efektně, ale já, neznaje režisérovu tvorbu, v něm hlubší význam nenašla. Přesto si myslím, že stojí za to ho vidět. Jak se vyjádřil nicneznam: neurazí, nenadchne, ale opravdu stojí za to! Závěrečné hodnocení mi po zprůměrování jednotlivých částí vychází na 40%! Ponechám tohle hodnocení, nikdy více tento film chtít vidět asi nebudu, ale přesto mi zůstane zaryt v paměti, kdykoli se podívám na dýni a ovce v ohradě. :o)
...
Neurazí,neohromí,ale stojí za to.
Jim Jarmusch je pro mě do budoucna velkou nadějí, kterou je ovšem třeba náležitě a pečlivě nakoukat. Noc na zemi je teprve moje druhá zkušenost s filmy tohoto originála a tudíž je to trochu těžké. Do svého díla promítl naplno svůj nápad, kdy má divák postupně sledovat dvě hodiny pět různých kabin taxíků, v pěti různých světových městech, dokonce ve stejný čas. Samotný nápad ale nikdy nestačí a vždy je důležitý obsah. Četl jsem, že se Jarmusch snažil napodobovat filmařské styly konkrétní oblasti. Tyto zajímavosti sice beru v úvahu, ale jen málokdy mě ovlivní v hodnocení. Od filmu čekám zážitek, podnět k zamyšlení, něco, co ve mně zůstane i po skončení. Dostalo se mně to u tohoto filmu? Ano i ne. Každá povídka má typický nádech vyvolaný atmosférou daného prostředí, ve kterém se natáčelo, což je samozřejmě plus. Film je o řád přitažlivější, ale pořád je to jen obal. Jako první nás do nitra filmu zavede taxi jízda s Winonou Ryder za volantem. Je to čistě ženská jízda, takže dojde na typická ženská témata - “není jednoduché najít toho pravého chlapa“-“ano, vím přesně, co myslíš“. Příběh se odehrává v L.A., vykouří se během něj asi 8 cigaret, postrádá zajímavost, nápad a jakmile začne druhý příběh, rychle na L.A. zapomenete. Winona ale rozhodně zaujme. (20%) Druhý příběh je v kontextu celého filmu skvělý. Černoch a východní Němec v jednom taxíku předvádí živou, zábavně ukecanou jízdu. Slovní debaty založené na odlišných jazycích a divně znějících jménech fungují. Příjemně odvíjenou povídku shodí jen naložení fuckovací uřvané známé. Vlastence trochu potěší letmá zmínka o Československu a Praze, černocha ovšem napadne jen to, že z takových míst určitě taxikář utekl právě do New Yorku, i když vůbec neví, kde ten stát leží. Postavy jsou bezprostřední a vtipné, ale já nevím. Jel jsem v taxíku jednou a při pohledu na taxametr mě žádné vtipné proslovy nenapadaly. (60%) Dále je Paříž. Povídka, která na mě působila nikam nesměřujícím dojmem. Poté, co nastoupila ústřední zákaznice, tak i neoriginálně a ohraně. Konfrontace nevidomého a vidomého člověka je velmi oblíbená, ale tady neřekne zhola nic. Jen to, že slepý vidí citem víc než vidomý. Klasika. Vystřižením by film získal na lepší snesitelnosti. Za herce a atmosféru (30%). Řím: zoofilní a dýňofilní taxikář naloží biskupa. Začíná zvučný italský monolog dobře zahraného taxikáře a biskup je na prášky. Vtip to má, trocha té ztřeštěnosti také (40%). Helsinky-poslední jízda. Je zima a banda ožralých lidí sedá do taxíku. Poslední šance ještě zapůsobit na diváka něčím, co se ještě nepoužilo. Ano, něco dojemného. Jarmusch se v krátké povídce snaží, jak je třeba a musím přiznat, že se snažil dobře. Nakonec se dozvíme, že i když nás něco trápí, vždy je někdo, kdo je na tom hůř a naše starosti jsou proti tomu nicotné. Hercům uschnou slzy a divák rekapitululuje.(30%) Někdo bude nadšen, někdo zůstane netknutý. Já věřím, že má kvalitnější kousky. Možností k výběru je dost a já mu věřím. Když vzpomenu na Zlomené květiny, Jarmusch se opět nedokázal vyhnout dětinsky nevyspělému humoru a dalším nešvarům, kterými si to často kazí. Hudba velmi netradiční. Dvě hodiny a pět povídek z taxíku ale nejsou tou nejsilnější zbraní pro můj vkus, přesto to není na škodu vidět. Po prvním vidění 40%.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.015 sec. (PHP: 74% SQL: 26%)