home
Než si pro nás přijde

RECENZE FILMU

Co kdyby vám teď doktor řekl, že máte šest měsíců života. Pokud budete mít štěstí, možná rok? Chtěli byste vůbec vědět, že před sebou máte posledních pár měsíců, než vás osud ve hře bez pravidel připraví o poslední sázku? Hrdinové nového filmu Roba Reinera se musí s onou nastalou situací vyrovnat chtě nechtě. Diagnóza: rakovina.

Cartera a Edwarda by asi spojoval málokdo. Jsou rozdílní jako oheň a voda a nejspíš by spolu neprohodili ani slovo, kdyby spolu však nesdíleli nemocniční pokoj. Dobrosrdečný Carter se celý život soustředil pouze na svou rodinu a málokdy měl čas ohlížet se zpět, ke svým mládežnickým cílům. Manželka a tři děti mu láskou vynahradili vše, po čem kdy toužil. To Edward doposud nashromáždil obrovské jmění, každý den může jíst v jiné restauraci, stýká se se slavnými lidmi, ale nikdy neměl to co Carter, pravou lásku. Dokonce i jeho dcera k Edwardovi spálila všechny cesty.

Oba muži mají karty jasně rozdané a jediné co je čeká je smrt. Jenže, co když ještě nechtějí zemřít? Edward prohloubí Carterovu myšlenku na seznam věcí, které vždy chtěl udělat, ale nikdy na ně nebyla vhodná doba a tu a tam doplní podobnou šílenost, jako seskok z letadla, nebo políbení nejkrásnější ženy na světě. Carterova přání jsou značně minimalističtější, a proto se mu zpočátku myšlenka opustit rodinu a plnit si své touhy, nezdá jako nejlepší řešení. Touha je však mocná čarodějka, a tak vyrážejí noví přátelé za posledním dobrodružstvím, kde jde o mnoho víc, než jen projet svět křížem krážem a vidět věci očima obyčejného člověka.

Reiner měl všechny předpoklady pro tvorbu 80% bijáku. Perfektní důchodcovské duo a slušný námět. Scénář neprověřeného Justina Zackhama však hází klacky pod nohy úplně všem. Reinerovi, hercům a především divákům. Zhruba 100 minutový příběh zůstal někde v polovině cesty za úspěchem.Zackhamovi se zdaleka nepodařilo vytvořit atmosféru, kdy by divák pro hlavní hrdiny uronil slzu a zároveň se necítil vydírán. Co na tom, že Nicholson má tři Oscary a víc než desítku nominací. Co na tom, že Freeman má Oscara a je považován za jednoho z nejlepších černošských herců současnosti. Oba ve filmu (s dalším názvem, který se rovná tragickému přešlapu českých distributorů) odvádějí svůj vysoký standart a snaží se dát postavám tolik života, kolik by bylo pro jejich sžití s divákem zapotřebí. Zafunguje to pouze tehdy, budete se chtít nechat dojmout. Jiné emoce budou mít z filmu téměř jistě různé věkové generace. 15letý teenager nejspíš nechá strhnou příběhem, ve kterém svůj poslední kousek štěstí hledá sedmdesátník, který vychoval rodinu a jediné co ho čeká je důchod (doufám, že to nezní tak hrubě, jak by se mohlo zdát).

Těžko říct, jak by fungoval Reinerův pohled na obdobný příběh mladší generace. Z dvacetiletých mladíků by jistě nemohl tahat moudra a smíření se smrtí by nefungovalo tak, jako v tomto případě. Na druhou stranu by však měl v rukávu výhodu větší naléhavosti. Freeman dokáže v jediném pohledu přesně vyjádřit obavy, uspokojení ale i pocit odevzdanosti. Bouřlivák Nicholson je zas tím prototypem nerudného dědka, který ani neví, zda má v životě cenu pokračovat. Tahle role se mu navíc povedla bez přehrávání, které se stává v jeho posledních rolích trendem. Každá z verzí by tak jistě nabízela pro a proti.

Reiner, který poslední slušný film natočil tak před 17ti lety, režíruje velmi slušně a Bucket List má i několik vizuálně nádherných scén. Pohled na Safari, poušť z vrcholku
pyramidy nebo zuřící bouři na vrcholku osmitisícovky. Tyhle momentky spolu s herci zachraňují co se dá, ale ve výsledku mám pocit, že jsem neslyšel žádnou velkou myšlenku a smysl poutě hlavních hrdinů pozbývá na významu. Pokud si Zackham mohl něco odpustit, je to klasické klišé problému otce a dcery. Nejen že nebyl ve filmu příliš čas na vypointovanější řešení, ale mám palčivý pocit, že nebyla ze strany tvůrců ani potřebná snaha.

Bucket List může v současné konkurenci filmů jdoucích do kin fungovat maximálně jako dobrý předkrm, nebo si ho stejně dobře můžete vychutnat jako dietní zákusek na DVD v pohodlí domova. Nemusíte mít dojem, že vám něco utíká.

hodnocení
60 %
jedním dechem
Netradiční road trip důchodců s rakovinou, kterým zbývá šest měsíců života a ještě nemají utříděné všechny myšlenky ...
AdiegoA
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.