Kar: Ohoho... Ty budeš spát v mý posteli? Bezejmenný mnich: Je docela pohodlná, děkuju. Kar: Ty nejsi normální. Sníš mi jídlo, obsadíš mi postel. To je nářez. Aspoň mi řekni, proč tě honili ti týpci. Bezejmenný mnich: Tak jo. Řeknu ti to tak, abys to pochopil. Kar: Jasně. Bezejmenný mnich: Proč se párky prodávají po deseti, když žemlí máš v jednom balení jenom osm? Kar:(udiveně) Co to má sakra bejt? Nemůžeš odpovídat na otázku otázkou, a zrovna takhle blbou! Bezejmenný mnich: Až dosáhneš stupně osvícení, které tě oprávní klást mi otázky, odpovím ti na tvoje. (Poklepe Kara na rameno.) Dobrou.