Nemám hodně práce. Předstírám!

Stejně jako autor předchozího názoru souhlasím, že tento film nedosahuje stejných kvalit jako předcházející počin tohoto režiséra (Přednosta). Nicméně je zde opět prezentován příběh obyčejných lidí v obyčejném světě a děje se to takovým zvláštním lehkým a nenáročným stylem, že mě to vážně baví. Sice mě to nedojalo a hlavní hrdinové si nezískali mé plné sympatie, ale získal si mě režisér jako věrného diváka. <(")

Ke zhlédnutí tohoto filmu mě přivedlo jen jméno režiséra. Thomas McCarthy natočil pouze dva filmy. Ten první mě neuvěřitelně příjemně zasáhl, a proto bylo zhlédnutí druhého filmu jen otázkou času, který konečně vypršel. Jeho druhý film jménem Nezvaný host u mě vyvolával velká očekávání, kterým jsem dával velké naděje, ale zároveň jsem věděl, že šance na překonání McCarthyho prvotiny nejsou příliš velké. Už jen kvůli námětu, který mně nepřišel tak zajímavý jako námět Přednosty. Tyto pochybnosti trochu zahnala nominace na Oscara pro herce v hlavní roli a několik dalších ocenění. Nyní mohu říct, že tu nominaci vůbec neberu vážně a další ocenění také ne. Režisér se opět soustředil na jednoduchý příběh, který opět prezentoval s režijní lehkostí, ale stala se z toho nehorázná kravina nejen s velkým K, ale i s velkým R a A. Film o nesvobodných poměrech v USA po 11. září. Nic proti. Co se tady ale vše stačí odehrát je směšné. S bubnujícím imigrantem se vůbec nesžijete, jeho partnerka působí děsně, hlavně po herecké stránce, Richard Jenkins hraje mrtvolně a vůbec se do své role nehodí. Nelíbil se mně už v ukázce a role unuděného profesora, který nakonec začne hrát na buben, mu nevyšla. Konec nastává, když i ta hlavní zápletka ustoupí a Jenkins se tak nějak v mimořečí zamiluje do matky imigranta a vezme jí na rande do divadla, do kterého si vždy přála zajít nebo co. Řekl, jsem si, že si ten film dám ještě jednou, abych měl jasněji v tom, čemu ještě vynadat, ale nakonec jsem usoudil, že na to nebudu mít sílu. 20% za Jenkinsův vtip s kalhotami a jinak nevím. Doporučuji všem právě film Přednosta. To je lahoda, nejen ve srování s touto příšerností, ale i sám o sobě.