Prekonal očakávanie

Tento film bol úžasný. Bavilo ma ho pozerať, celý čas, mrzelo ma, keď končil - a to som si omylom stiahla director s cut, takže ol dlhí, ako sa zamýšľalo. Je svieži a zábavný, zároveň nie príliš "trápnym" spôsobom. Človek fakt fandí postavám a ich jazdu si užíva.

Přišla jsem, viděla jsem...

Po tomtu filmu jsem sáhla zcela náhodou. Vůbec sem nevěděla, co čekat. Teď jsem...dojatá a nadšená zároveň. Almost Famous předčil veškerá má očekávání. Bylo to celé tak...přirozené, pravé, samozřejmé. Nenapadají mě slova, jak bych to vystihla. Atmosféra 70. let, rock & roll, úžasné hlášky, nezapomenutelná scéna v letadle. Hlavně...děj, u kterého se nenudíte, čekáte, co bude dál, protože to netušíte. Plno hlubokých myšlenek v dialozích, život teochu jinak... Opravdu film, který stojí za to.

***

S Cameronem Crowem jsem se setkal díky Vanilkovému nebi a oslovil mě. Pokračování v jeho filmotéce padlo na tento film, ale nevím, zda-li to byl šťastný výběr. Jsem spíše zklamaný. Nelze mu upřít solidní autentičnost, se kterou zachycuje tehdejší kočovný život rockových skupin. Ale od scénáře, který urval Oscara jsem čekal daleko víc. Příběh talentovaného a průbojného novináře je obdivuhodný, ale po slušném začátku se vývoj zasekává a sledujeme jen poflakování se a nic nedělání hlavních protagonistů, na což s prominutým divák sere. Ale sázka na herecky neokoukané tváře se vyplatila. Závěr? Neoslovilo mě to tak, jak bych čekal, ale možná je to kvůli tomu, že mě RnR zase tolik nebere, i když třeba Piráti na vlnách mě oslovit dokázali, takže těžko říct, kde je chyba. Každopádně na mě příliš rozvláčnělé a hluché.

Pier

Nepsané pravidlo které zní „čím méně očekáváte, tím více se zamilujete“ se právě u tohohle filmu osvědčilo…Nevěděl jsem že se ve filmu objevují tak zvučná jména, nevěděl jsem o čem film je a už vůbec jsem netušil že budu tak unešen…I když rock vážně zbožňuji nenávidím vše okolo, drogy, alkohol, šlapky prostě nezávazný život který se tu hojně pěstuje…Nicméně Na pokraji slávy je natočen s takovou grácií že i já jsem na pár okamžiků zatoužil zažít ten pocit z úspěchu a slávy…Jeden herecký koncert střídá druhý, příběh je protknutý jemným humorem a pocukrovaný hodně slušnými vtípky; co ale nejde opomenout je ten nejlepší písničkový soundtrack, který jsem snad kdy slyšel…Led Zeppelin,The Who, Black, Sabbath, Deep Purple, Iggy Pop, David Bowie, Elton John, Simon and Garfunkel, Jimmy Hendrix, je to tam všechno…Co ale film vynáší do nebeských výšin není ani tak hudba jako scénář…Oprávněně si došel pro „Zlatého plešouna“ a porazil „neporazitelného“ Gladiátora, Erin Brockovich atd…Zdánlivě nenápadný snímek který proplouvá mezi filmovými fanoušky a nikdo ho nedokáže chytit, má co říct a rozhodně stojí za shlédnutí!!!

Povedený snímek s dobrou hudbou a originální zápletkou, u kterého jsem se docela bavil. Na druhou stranu se najdou nějaké slabiny, které nejdou přehlédnout. Bijí totiž do očí a proto se ve svém příspěvku zaměřím hlavně na ně. Jednou je určitě celková koncepce, úvod i závěr jsou zredukovány na nejnutnější minimum a zbytek tvoří zdlouhavé posedávání po hotelích, klubech a autobusech. To ale znamená, že je dějová je dost rozmělněná a divák se sem tam nudí. Vše by mohly zachránit záběry z koncertů, ale těch je bohužel málo a žádný netrvá déle než minutu. Vzhledem k tomu, že jde o hudební film, je to docela zarážející, atmosféra koncertních turné byla podle mě mnohem lépe vykraslena v jiných, podobných filmech, napadá mě třeba úžasné Walk the Line. Ale zpět k tomuto filmu. Herecké výkony stály za to, Crudup s Fugitem byli přírození a do svých rolí se evidentně vžili a nejslabší podle mě byla Kate Hudson - paradoxně nominováná na Oscara... Nějak jsem jí to vše nemohl uvěřit. S dialogy to bylo všelijaké, některé mě pobavily, některé mě vtáhly do děje, aby mě z něj vzápětí vytrhla pitomost jako rozhovor Russela s Willovou mámou. A podobných momentů bylo víc, viz. přiznání v letadle, návrat ztracené dcery... Vše ale končí povinným happyendem a všichni jsou spokojení. Will, Russel, Hudsonová, vydavatel, kapela a dá se říct, že i já.

je zároveň na pokraji průměru

To je úleva. Dát si druhé zhlédnutí, abych našel všechny hrůzy filmu, jsem na pokraji zhroucení. Celou dobu jsem s nadějí čekal, o čem ten film bude a vůbec mě nenapadlo, že bude takřka o ničem! Dlouhé nic schované za průměrný soundtrack (kromě pár známých hitovek) a nadprůměrné herecké výkony, které zachraňují film jen částečně. Philip Seymour Hoffman pronese pár zajímavých životních mouder a vypečení redaktoři časopisu Rolling stone trochu pobaví. Jinak je to taková stojatá podívaná na rockery, kteří s sebou ochotně tahají kluka s nahrávacím zařízením a poznámkovým blokem. To ještě beru. Kluk je správný sympaťák, dobrá scéna je, jak se seznámí se skupinou. Většinu času se pak tráví v autobusu, na párty, a tak klasicky. Tito rockeři ovšem mají své morální nedostatky, o čemž je mladý nadějný publicista samozřejmě “stylově“ přesvědčí. A to během bouře na palubě malého letadla, což je snad i nejtrapnější scéna filmu. Onen moment, kdy se všichni v atmosféře ohrožení života vyzpovídají ze svých špatností a pak se ještě začnou hádat, je tak pitomý, trapný a ohraný, až to bolí. A to i přes to, že tento film s oblibou žánruje až do komedie, tudíž by se mu takové věci mohly odpustit. Tohle ale ne. Když pak jeden z nich vykřikne „jsem teplej“ a bouře rázem přestane, já mohu jen přemýšlet, v jaké brakové komedii jsem to viděl a proč to musí být i tady. A když vidím, že Director´s onan cut verze má ještě o půl hodiny víc, no fuj. O čem to ještě může být? Jak se všichni mají dobře, rodina je pohromadě, kapelníci neberou drogy? To zas rejža neví, kdy tu vzpomínku po opravdových kapelách a oddaných fanynkách ukončit. Navíc je ten film celkově po řemeslné stránce nevýrazný a není tam nic, co by výrazně zaujalo nebo uvízlo v paměti. Celou dobu se mně vkrádalo do hlavy srovnání s Andersonovým filmem Hříšné noci. Taky mladý kluk, jehož prostřednictvím poznáváme život v pornoprůmyslu. Spousta neřestí, drog, žen. Zpracování úplně na jiné úrovni a i přes delší stopáž dokáže vést diváka i ve chvílích, kdy se vkrádá nuda. Navíc ten film vyvolává nějaké pocity a atmosféru. O tom si tato bída může nechat jen zdát, oscar neoscar. A role matky kluka je v tomto filmu příšernou kapitolou sama pro sebe. Ty její telefonáty a rozmluva s členem skupiny. Pak náhodné setkání na letišti. Není to klišé? Vysoká hodnocení na čtyřpísmenkových webech mě také opět zaráží.

Tak to vidím já...

Film Almost Famous si mě naprosto získal. Dokonalou atmosférou sedmdesátých let (tedy já si jí tak představuju), skvělými hereckými výkony, nápaditým scénářem a příjemnou hudbou. Na první pohled by se mohlo zdát, že film je jen další rodinná komedie, kterých je plno, ale právě ona dokonalá atmosféra, která na člověka dýchne, dělá z filmu pro mě jedinečný zážitek. Film se nesnaží moralizovat, poučovat nebo kázat nějaká pravidla, ale o to víc se mu to daří. Nejde o "velký" film, jde o obyčejný příběh jednoho kluka, který čeká na šanci být cool. Film si zasloužil jak Oscara za scénář tak herecké nominace, protože obě složky působí skvěle. Zejména střety upjatého světa v podobě matky a pohodového odvázaného života Russela jsou zvládnuty herecky i scénáristicky skvěle, stejně jako chování a činy hrdinů, když si jedinkrát nemůžete říct, že se někdo chová nepřirozeně. Dokonce by se dalo říct, že nic nenaznačuje, že by se podobná věc nemohla stát. Oproti jiným dnešním rodinným komediím, které sází na nadsázku a absurbní situace by se to mohlo zdát jako nevýhoda, ale právě tím si film (nejen mě, i když podle zdejšího hodnocení to tak vypadá... ještě že IMBd a CSFD mě přesvědčují, že jsem se nezbláznil) získal. Na pokraji slávy není drama, neobsahuje velké myšlenky, nezmění vám život, ale mě udělalo velkou radost, protože už dlouho jsem si hrdiny žádného filmu tak neoblíbil, nefandil jim a nemrzelo mě, že film končí... Jistě to tak nezapůsobí na všechny, ale na mě bez chyby... 90%/100%

Skvělý soundtrack, toť vše

Tož, díky skvělému hudebnímu doprovdu - samé oldies a samé dobré fláky, ten film určitě stojí za to vidět a jistě všechny oldiesofily potěší. Bohužel, i přes obsazení jedinečné Frances McDormand, mi dojem kazila Kate Hudson, kterou nemám jako herečku ráda - ačkoli tato role je snad jediná, která je v její filmografii zajímavá (= jiná než v těch jejích tupoučkých romantických komediích). Film jsem viděla naposledy v době jeho premiéry, takže názor to zdaleka není čerstvý - přesto, když uvážím, že ve mně moc dojmů nezanechal - krom momentální hudební jízdy, světoborný asi nebude...