Bob Wilton: Ale jak už to tak bývá, udělal jsem to, co spousta lidí přede mnou. Když jim nějaká žena zlomila srdce, šel jsem do války.

Bob Wilton: (na Lyna) Nejez ty vajíčka.
Lyn Cassady: Co?
Bob Wilton: Nejez ty vajíčka.
Lyn Cassady: Co se děje?
Bob Wilton: Dali jsem do nich LSD. Bill mi ukázal, kde má Larry nějaké ampule LSD a včera večer jsme trochu nalili do vajec v prášku.
(Bob se napije.)
Bill Django: A do vody.
Bob Wilton: Co?
Bill Django: Nalil jsem to i do zásobárny na vodu.
Bob Wilton: Ale vždyť jsme z něj pili.
Bill Django: Jo. (Napije se.)

Bob Wilton: Nebyl to Dim Mak, co zabíjelo Lyna. A nebyla to ani rakovina. Umíral na zlomené srdce. A možná trochu i na rakovinu.

(Před disciplinární komisí.)
Larry Hooper: Podplukovník Django využil peníze z tajného rozpočtu projektu, aby zaplatil prostitutky...
Bill Django: To je lež!
Larry Hooper: ...a drogy pro sebe a své muže.
Bill Django: To... No, to se štětkama je rozhodně lež.

Lyn Cassady: Fajn, řekněmě, že nebudeme mít na výběr a budeme s nimi muset bojovat. Vizuálním kontaktem jim znemožníme zaútočit na nás.
Bob Wilton: Co to znamená?
Lyn Cassady: Dobře, vybereš si jednoho z nich, zaměříš se na něj pohledem a začneš monotóně opakovat: "Nezaútočím na vás." Zklidni svoje tělo i hlas. A prostě mu vypíchneš oko. Nebo si vezmeš pero a zabodneš mu ho do krku, címž vytvoříš úplnou krvavou fontánu, jako vážně fontánu, která bude cákat na jeho kamarády. Přesně tohle je mentální zastrašování.