RECENZE FILMU

Po výtečné Válce světů přichází Steven Spielberg se svým dalším strhujícím projektem – tentokrát s politickým thrillerem o masakru několika izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972 a následné krvavé odvetě – operaci nazvané „Boží hněv.“

„Politický thriller“ není pro nový Spielbergův počin zcela přesné označení. Dalo by se sice říci, že jde o „politický thriller“, ale rozhodně s velmi výraznými prvky dramatu. Mistr režisér nás do děje vtáhne hned na začátku…a už nepustí! Na vlastní oči sledujete finální průběh celé operace nazvané „Černé září“, kdy palestinští teroristé přepadávají několik nic netušících izraelských sportovců. Nečekejte ovšem, že se „mnichovského masakru“ dočkáte hned na začátku.

Spielberg ho totiž originálně rozložil do celého snímku, a tak onu vrcholnou přestřelku na letišti, při níž zahynuli všichni rukojmí a většina teroristů, zhlédnete až na samotném konci filmu. Hlavní příběh se ostatně točí okolo již zmiňované operace „Boží hněv“:
Po tragédii v Mnichově se izraelská ministerská předsedkyně Golda Meirová rozhodne pro okamžitou odplatu, přičemž je tedy zhotoven seznam jedenácti teroristů, organizátorů „Černého září.“ Zkrátka jedenáct lidí, kteří jsou nekompromisně odsouzeni ke krvavému potrestání!
Vůdcem „Božího hněvu“ se stává mladý Avner (neustále lepší a lepší Eric Bana), jehož nadřízeným a „rádcem“ je podivný Ephraim (opět přesvědčivý Geoffrey Rush) a dalšími spolupracovníky jsou např. drsný Žid Steve v podání Daniela Craiga (nový a dle mého názoru i hodně slibný James Bond) a tři další (ne)profesionálové v podání Ciarána Hindse (Tomb Raider – Kolébka života), Mathieu Kassovitze a Hannse Zischlera.
Zpočátku nezkušení a nervózní „mstitelé“ se posouvají od atentátu k atentátu, zabíjení je čím dál snazší, každé vystopování nové oběti zatraceně drahé a vůdci Avnerovi vrtají hlavou otázky typu „Má tohle všechno zabíjení vůbec nějaký smysl?“

Možná se Mnichov dá označit i jako lehce psychologický thriller, ale na tom stejně nezáleží. Ať se do rukou Spielbergovi dostane jakýkoliv žánr, vždy z něho dokáže vyždímat to nejlepší. A to samé platí i o Mnichovu!
Každá scéna je propracovaná do toho nejmenšího detailu, při přestřelkách nechává režisér diváky vtáhnout přímo do dění prostřednictvím svých tradičních „dokumentárních“ záběrů (viz. Zachraňte vojína Ryana), samotný obraz je navíc originálně přizpůsobený tehdejší době a vše podporuje tradičně výborná hudba Johna Williamse. Navíc, málokdo dokáže zapomenout na tak působivé momenty, jakými jsou např. Avnerovo oprávněné blouznění při hledání nastražené bomby, scéna s nemotornou vraždou jedné ženy, která může na diváka jak silně zapůsobit, tak ho i vcelku pobavit (!), a nakonec i ono již několikrát zmiňované „Černé záři“, které si Spielberg rozvrhl do celého filmu opravdu neskutečně dobře!!!
Nejsilnější je ale Mnichov díky svému příběhu, a tak je velká pochvala pro šikovné scenáristy Tonyho Kushnera a Erica Rotha naprosto na místě. Dodávám, že scénář vznikl na motivy knihy George Jonase s názvem Odplata. Spielberg ostatně hned na začátku filmu diváky upozorňuje, že snímek je skutečnými událostmi pouze inspirovaný (samozřejmě má na mysli hlavní příběh o operaci „Boží hněv“, „olympijský masakr“ je zde natočen s historickou přesností).

Mnichov je výborný film! Spielberg opět dokázal, že prostě umí a s klidem o něm můžu prohlásit, že je to vskutku ten největší režisér v současném Hollywoodu! Prakticky každý jeho snímek (krom toho, že vydělá hromadu melounů) „něco“ vyvolá! Ať už to jsou nekonečné debaty či rozepře mezi zástupci různých zemí atd., každopádně se o tom pořád mluví a hlavně přemýšlí. A právě TOHLE o sobě může prohlásit opravdu málokterý režisér!