NÁZORY K FILMU
...
The Dead Zone
Na tenhle film se chci kouknout už hodně dlouhou dobu. Režiséra Davida Cronenberga jsem si poměrně hodně oblíbil. Je to prostě režisér podle mého gusta a jeho filmy jsou vždy nadprůměrné. Když se tak tento pán tímto filmem spojil se Stephen Kingem, tak jsem věděl, že se na ten výsledek zkrátka musím podívat. Cronenberg je známý tím, že se příliš nezabývá nějakou cenzurou a nebojí se si pustit uzdu. Jeho filmy (Moucha, Scanners) jsou díky záběrům, které Cronenberg vytváří, děsivé v tom pravém slova smyslu a to po celá desetiletí. Když jsem si tudíž představil, jak v tom svém stylu natočí opravdu dobře vypadající námět mistra Kinga, jako správnému fandovi filmů mi docela začalo bušit srdce vzrušením. Obsazení Christophera Walkena, Martina Sheena nebo Herberta Loma znamenalo už v roce 1983 potencionální kvalitní výsledek, takže i po této stránce jsem si byl jistý. Jenže film opět nebyl tak dobrý, jak jsem původně myslel, že bude. Někdo Cronenbergovi utáhl tu jeho pověstnou uzdu, takže mi ve výsledku "Mrtvá zóna" vůbec nepřipadala jako Cronenbergův film. Všechny typické rysy jeho stylu filmařiny byly buď úplně pryč a nebo hodně ztlumeny. Navíc všechno se odehrávalo tak rychle a divák si film ani nestačil pořádně užít. Myslím, že u tak zajímavého námětu, jaký mi tento film nabízel bych klidně snesl i stopáž přes dvě hodiny, protože těch sto minut mi přišlo jako strašně málo. Hlavně v závěrečné scéně jde vidět to, co mám na mysli. Filmy jako tyto většinou trpí na problém nevyužitého potenciálu, ale u tohoto filmu mě to hodně mrzelo. Dokonce se mi i stalo, že jsem se přistihl, jak se mi pomalu klíží oči (protože jsem se na film díval pozdě večer), ale u takového filmu bych měl být správně napnutý a ani nedýchat. Herecká stránka filmu o něco přilepšila. Tehdy ještě mladý Christopher Walken do své role zapadl bez větších problémů a jeho podání chlapa s paranormálními schopnostmi bylo dostatečně autentické na to, aby mu to diváci v roce 1983 uvěřili. Martin Sheen byl přesto o něco lepší, než Walken a to se ve filmu objevil až v půli. Jako záporák byl neskutečně přesvědčivý a image měl na to taky. Nejlepší výkon z filmu. Další herce už bych neřešil, protože ať už Herbert Lom, Brooke Adams nebo Tom Skerritt podávali pouze průměrné výkony. Jedním dechem: "Zklamání. Kingova povídka je dost nápaditá a kdyby na to celé šel Cronenberg jinak, mohl to být kult - hodně velký kult! Ne průměrný film, jakým ve skutečnosti nyní je!" Dávám 50 %. Víc si tento film nezaslouží!
...
Tak to vidím já...
Nemá cenu tomu vyčítat, jak málo to vystihuje předlohu, protože King je moc "nezfilmovatelný". Alespoň tedy pro styl osmdesátých let. Hrdinové nemají hloubku a z tématu šlo vytěžit mnohem víc. Rozuzlení se seběhne nejak podivně rychle a několik věcí vyloženě nedává smysl. Škoda, přotože námět skýtá doslova něuvěřitělné věci a téma mohlo být proměněno na jeden z nejděsivějších filmů. Takhle je to bohužel jen promarněná šance, která částečně vyzní jen těm, co četli předlohu.
...
Roman Krása
Po pravdě jsem v přílišnou kvalitu tohoto díla ani moc nedoufal a tak jsem byl velmi mile překvapen, že dosahuje takových kvalit. Sice se občas vychyluje z knižní předlohy, například, když má Johny autonehodu, ale i přesto se ji v celku věrně drží, což je více než dobře. Knihy se celou dobu drží věta: „Ve své mysli má schopnost vidět budoucnost, ve svých rukou má moc ji změnit.“ A je to pravda, jak knih předvedl již ve svém stejnojmenném románu.
Co mne upoutalo již na první pohled byla zmínka o Poeově básní "Havran", která zazní ihned na začátku filmu. Tento fakt dává jasně najevo, že nepůjde o žádnou komedii, ale naopak o celkem stále depresivnější snímek.
Hlavní postavy učitele se Christopher Walken zhostil přímo bravurně a pozorovat jeho vžití do role vás ihned zaujme.
Z počátku se sice film trochu vlekl, ale poté, co se u Johnyho naplno projeví jeho schopnosti, se od obrazovky neodrhnete a s nadějí budete sledovat Johnovo další počínání.
Procenta srážím pouze za to, že jsem četl knihu a jako obvykle se ji film nedrží přímo, i když vím, že to ani nejde. A dále za již zmiňovaný rozvleklý začátek.
Naopak je přičítám za depresivní atmosféru, vyvolávající ve čtenáři úzkost. Za herecké obsazení a celkový námět. Mrtvou zónu z roku 1983 tak řadím mezi své oblíbené filmu a mezi vydařeně zfilmované adaptace Kingových děl.