baba Jaga: Teď poznáš odplatu za tu tvou lopatu!

Baba Jaga: Tumáš sáňky jako loďky, krásné sáňky samochodky, samochodky samovodky, samy řídí, samy jedou, za Nástěnkou tě zavedou.

Marfuša: Má matka jen jednu dceru má. A to jsem já!

baba Jaga: Tu máš, mazánku, sladkou smetánku.

Baba Jaga: Ej jejejej! Pomoc u mě nehledej, radši rychle utíkej! Tak, chaloupko, otoč se k lesu vchod ať stojí, zadek k Ivanovi!
Ivan: K lesu zády, ke mně vchodem!
Baba Jaga: K lesu vchod, k Ivanovi zády!

dědeček Hříbeček: Ať je po tvém. Medvěd se mi bude klanět, ale ty přitom ohneš svůj hřbet.

macecha: Téhle husy se každý leknout musí. Je celá po tatínkovi.
Nastěnčin otec: Ale já... už mlčím.

Baba Jaga: (k Ivanovi) Ty máš svaly, já mám čáry!

Baba Jaga: Kožíšek je jako nový, bude se líbit Ivanovi!

macecha: Copak tu děláš moje milá?
Nastěnka: Pletu. Sama jste mi to poručila.
macecha: Plést jsem ti poručila, ale ťukat o sebe jehlicemi jsem ti neporučila!

Mrazík: Je ti teplo děvče?
Marfuša: Zbláznil ses? Ruce i nohy mi mrznou!

Mrazík: Je ti teplo, děvče?

dědeček Hříbeček: Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem.

baba Jaga: Ha... Ivan.

Baba Jaga: Kožíšek je jako nový.

stařena: Uf... Uf... To je tíha.

Ivan: Babo Jago, stůj, nijak nečaruj! Musíš ke mně hodná být, pomoci mi Nastěnku zachránit.
Baba Jaga: Jé... Jé... Jej, pomoc u mě nehledej, raděj rychle utíkej. Tak chaloupko, otoč se! K lesu vchodem, k Ivanovi zády!
Ivan: K lesu zády, ke mně vchodem!
Baba Jaga: K lesu vchodem, k Ivanovi zády!
Ivan: K lesu zády, ke mně vchodem!
Baba Jaga: Zadrž člověče, vždyť mě celou umlátíš. Dobrá, řeknu ti, kde Nasťa je, ale cestu k ní si musíš najít sám.

matka: Synáčku!
Ivan: No co ještě?
matka: Buď opatrný.
Ivan: Dobrá.
matka: A nezapomeň na mě.
Ivan: Dobrá.
matka: Vždycky pomáhej slabším.
Ivan: Dobrá.
matka: A starším ustupuj!
Ivan: Dobrá.